Kulka pro Heydricha (1941) (E03)

V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. (23.04.2018)

Zatím asi nejslabší díl, kdy se tvůrci snažili znárornit co nejvíc, a co za největší časový okruh, a tak ve výsledku ukázali vlastně hrozně málo, protože materiálu by bylo na celou sérii, a narvat to do jednoho dílu takto obšírně prostě nešlo. Takže se hodně skáče, vidíme Beneše jednat s Brity, a najednou konec války, a Beneš někde mimo záběr uzavřel dohodu s Ruskem. Potěšilo klasicky herecké obsazení a pestré dobové dialogy, znázorňující atmosféru exilové vlády, kdy jak vidíme, politika byla prostě vždy a všude, a stejně tak prosazování svých zájmů, pravd či metod. Zajímavá figura Františka Moravce, viditelně zapálený vlastenec, který by se nebál jít přes mrtvoly. (27.01.2023)

Možná by bylo lepší, kdyby se tento film jmenoval nějak jinak než "Kulka pro Heydricha", protože minimálně srovnatelně jako tomuto tématu (ve smyslu strategických plánů a příprav) se věnuje tématu politických plánů a příprav na poválečný odsun Němců. Obě tyto linky filmu mi přijdou určitě zajímavé a z historického hlediska zde jisté pojítko mezi nimi určitě je. Velmi zajímavě nastíněn je třeba vývoj debat mezi prezidentem Benešem a československo-německým politikem Wenczlem Jakschem. Přesto je docela škoda, že v samotném závěru získá navrch to druhé téma a že samotné úspěšné provedení atentátu není ve filmu vlastně ani zmíněno. Po herecké stránce je určitě třeba (ostatně jako vždy) vyzdvihnout Ivana Trojana, který tu postavu šéfa československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec hraje velmi věrohodně.  A třeba ta scéna v závěru filmu, ony pohledy do očí mezi Trojanem a Fingerem (v roli Edvarda Beneše), prostě nemá chybu. (01.06.2022)

I tento díl si zachoval dobrý standart, jsou zde vyřčena zajímavá a pro mne neznámá fakta. například postavení Beneše těsně po roce 38 , jeho vzkříšení a znovuobjevení na politické scéně, jeho strategické myšlenkové pochody (nutno říci,že jsem si upravila k jeho osobě postoj pozitivním směrem ), v neposlední řadě důvod odsunu Němců. Z hlediska dějepisného je tento díl přínosem. (18.11.2016)

Zatím nejhorší díl celé série. Není se co divit, protože když se režie zřekla možnosti popisovat přípravu, průběh a následky atentátu, tak reálně není o čem vyprávět. Beneš je schovaný v Anglii a ta ho nejdříve mlčky trpí, poté vlažně podporuje. Úmorné čekání na zázrak se vleče a projevy sympatií ze strany britské vlády jsou sice potěšující, ovšem do vyhrocených událostí Mnichova, nebo boje o vlastní stát mají daleko. Paradoxně navzdory tomu, že se také bojovalo o vznik, respektive restart Československa. Naštěstí je tu Trojan, který i z obyčejných a nezajímavých scén udělal thrillerovou záležitost. Ty nesmělé náznaky dramatu a atmosféry má na svědomí jen on. (05.11.2018)