Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zrušení monarchie a vznik demokratické republiky. Jaké drama tomu předcházelo? Co prožíval Masaryk a ti druzí? V roce 1914 odjel Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy, opustil Rakousko-Uhersko a vydal se na cestu, která nevedla zpět. Na cestu za osvobozením Čechů a Slováků z područí rakouské říše. Na cestu za zničením rakousko-uherského mocnářství. Nebyl to jednoduchý sen a Masaryk nebyl jednoduchý člověk. Dnes už největší událost našich dějin, rok 1918, vnímáme spíše jako legendu, jako velký příběh o zrození Československa. Ale je tu i realita: Masarykova cesta za vítězstvím. Jak vypadala nejen z politického, ale i lidského pohledu. Jaké otázky i námitky ji sledovaly. S čím se musel Masaryk politicky i lidsky vyrovnávat, s čím se trápil, v co doufal? Čemu až do krajnosti věřil? První díl televizního cyklu České století dramaticky vypráví o zásadní otázce naší novodobé státní existence – jak, proč a proti čemu Československá republika vznikla. A o postavě nejdůležitější – o prvním československém prezidentovi. (Česká televize)

(více)

Recenze (32)

noriaki 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První epizodu jsem si pustil jako doplněk k nedávno viděným Hovorům s TGM a přestože není nijak oslnivě skvělá, nalákala mě k dalším dílům. Někdo vidí její vrchol v Masarykově dialogu s Lloydem Georgem, ovšem mě mnohem více zaujala slovní výměna s Českým místodržitelem Thunem. Tam padly nejdůležitější myšlenky, včetně té, že na pokračování Rakouska-Uherska neměli zájem už ani sami Rakušané. Zbytek je jen variace na to samé téma. Takže silný argument pro realistického a vizionářského britského premiéra měl znít, že Británie bude buď vyjednávat s deseti novými malými státy spolupracujícími proti Berlínu, nebo naopak s posíleným Německem ovládajícím vše mezi Rýnem, Dunajem a Dněprem. Vynikající Huba a Donutil, velice slušný Igor Bareš. ()

gombarix 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Škoda že celý díl nemá takový spád jako dialog TGM s DLG. Zbytek jsou spíš papírem šustící deklamace, do nichž se autoři snažili nacpat co nejvíc informací - ale takhle se dobré scénáře nepíšou. Silnou stránkou je obsazení, Huba je až uhrančivý (a aspoň nějaký Slovák na scéně, když brat MRŠ nestál ani za zmínku). ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Kosatík si zde vybral jen určité střípky z daného období, ale ty rozvinul zajímavě a umožnil lépe nahlédnout pod pokličku Masarykova uvažování. Z rozhovorů s Lloydem Georgem je v podtextu naznačeno, že Československo byl do jisté míry umělý útvar, což Masaryk mlčky jakoby připouštěl. O to zajímavější je uvědomit si, jak heroický zápas o vznik první republiky musel svést a že bez něj by se to podařilo jen stěží. Masaryk byl osobnost evropského i světového formátu, jakou jsme od té doby už nikdy v politice neměli a nejspíš už ani mít nebudeme. Tím nemyslím světoznámost - tu si vysloužili shodou nejrůznějších okolností v osmašedesátém Dubček a v devětaosmdesátem i Havel. Ovšem skutečná státnická prozíravost a moudrost už jim oběma víc či míň chyběla. Zřejmě je nevedla ona ruka Prozřetelnosti, jak to naznačil v tomto díle ústy Masaryka několikrát i Kosatík. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí a Prozřetelnost s podobnými osobnostmi v historii  prozřetelně nijak neplýtvá. ()

Mlle 

všechny recenze uživatele

Jako celek vnímám tento korpus rozporuplně, úroveň obsazení a řemeslného provedení je proměnlivá, úspěšnost vyrovnání se s psychologickými profily postav u jednotlivých perfomerů kolísá (ačkoli většina z nich předvádí svůj takřka životní výkon), stejně tak jako míra (byť jistě nutného) redukcionismu. Občas je konverzační a filozofický formát příliš přímý a rovinný pro vyjádření dynamičnosti tématu i historického kontextu. Tento díl ale považuji za nejpovedenější, zejména jsem doslova oslněna hloubkou dialogů – z úst Masarykovských oponentů (zejména doporučuji text pronášený M. Donutilem v roli D. L. Georgea) je obsažen pregnantní, nemilosrdný a nestranný politologický rozbor následků rozbití unie, která se jevila obsolentní překážkou tváří v tvář německému nacionalismu. Nejsou obviněním ani Masaryka ani těchto z dobového hlediska totiž naprosto logických snah, ale jsou jeho maximálně trefnou charakteristikou, včetně nevratných důsledků tohoto aktu. „Když vyžetene lidi z katolické církve, myslíte, že přidjou do té vaší? Nesmysl, stanou se z nich doživotní ateisté.“ „Musím bořit, aby bylo možné stavět.“ „Boříte určitě, boříte všechno. Ale jedno vám povím: vyvoláváte z té vaší minulosti duchy, kteří se jednou zmotní proti vám.“ „Co uděláte, když se dá Karel v Praze korunovat českým králem? Řeknu vám, co udělají vaši kamarádi doma. Všichni ti, kterým posíláte romantické dopisy zašité v knoflících, uspořádají hon na to, kdo mu jako první v katedrále políbí ruku. … Neprozraďte prosím nikomu ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný než ostatní Češi. Kdybyste totiž zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé. Proto jste odešel do zahraničí. Prchal jste před nimi. A potom jste si vymyslel ty vaše teorie. Nejčastěji o Slovanech – `Slováci jsou vlastně Češi`. Já myslím, že nejsou. A myslím, že ani nevědí, že to o nich tvrdíte.“ V neposlední řadě pak oceňuji velmi zdařilý výkon Martina Huby, v jehož pojetí je Masaryk velkým sympaťákem. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Celkově jde asi o lepší díl, ale jak se věnuji této době, tak mi přijde, že díl je zaměřený příliš jedním směrem. Jako když máte tunelové vidění. Tato doba má rozhodně větší potenciál, než jenom Masaryk a někdo další v diskuzi. Dobové postoje jsou sice sdělovány tak, aby jim divák rozuměl, ale jsou pro mě poněkud zjednodušené. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (3)

  • Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)

Reklama

Reklama