80 milionů

Poslední dobou sleduji snímky, které jsou úzce svázané s polskou historií nedávno minulou, a musím se přiznat, že opět jsem zhlédl velmi kvalitní film, ve kterém nechybí snad vůbec nic. Snímek je věnován nejen srpnovým událostem roku 1980, ale i následně událostem, které předcházely vyhlášení výjimečného stavu, který měl na řadu běžných občanů velmi neblahé důsledky. Sledujeme zde akci mladých aktivistů hnutí Solidarita, kteří zcela správně vycítili, že v době vyhlášení výjimečného stavu dojde mj. i k zablokování kont v bankách, a rozhodli se tudíž podniknout akci, během níž se jim těsně před uzavřením bankovních účtů podaří zachránit celkem 80 miliónů zlotých. Tato akce samozřejmě je i v hledáčku tajných, kteří se nemíní se ztrátou peněz jen tak smířit, a jsou odhodlání "partičku" Solidarity vystopovat a peníze získat zpět. Mladí aktivisté by ovšem tuto akci pravděpodobně nedotáhli do úspěšného konce, kdyby neměli kolem sebe lidi, kteří jim po celou dobu byli nápomocni a ochotni na sebe vzít svůj díl rizika - ať už se jednalo o představitele církve, zaměstnance banky, nebo dokonce veksláky. Hlavní negativní postavou je zde kpt. Sobczak, který místy působí vskutku komicky, místy až hloupě a ze kterého nevypadne během celého filmu nic slušného, snad kromě předložek a spojek. Musím říct, že jsem se při sledování tohoto snímku velmi pobavil, protože to byla vskutku velmi dobrá podívaná. Podle mého názoru je pozoruhodné, jak byli Poláci za minulého režimu v tom pozitivním slova smyslu vynalézaví, nepoddajní, jak se uměli pro dobrou věc nadchnout a dát se na odpor proti zločinnému režimu. Ačkoliv i v bývalém Československu byly dejme tomu určité náznaky odporu - např. Charta 77, tak přece jenom lidé v naší zemi byli daleko více pohodlní, nadchnout se kromě fotbalu a hokeje neuměli takřka pro nic, a držení úst a kroku bylo zkrátka pro řadu z nich pohodlnější. O udávání, prospěchářství, spolupráci s Stb atd. raději dál nemluvit. Je pouze zarážející, že charakter a povaha lidí se za ty tři dekády v podstatě vůbec nikam neposunula, resp. spíše k horšímu, a že po 30 letech v České republice máme vládu, jejíž činnost a řekněme funkčnost a pevnost plně závisí na podpoře, resp. toleranci komunistických poslanců, bez jejichž hlasů se v podstatě vůbec nic neprosadí. Tento snímek se zkrátka režiséru Krzystkowi velmi povedl a mě nezbývá, než jej ohodnotit zcela po zásluze plným počtem bodů. (21.09.2020)

Viděno během Challenge Tour - Filmový lov: Úkol číslo 28 - film, který se odehrává v zemi, kde bys chtěl strávit dovolenou. Když je filmově nejhůř, vždy se mohu spolehnout na Polsko. Politika, skutečné události, Solidarita, sympatičtí herci, zajímavý příběh - skvostná kombinace. Konečně jsem zase spokojený. (08.06.2015)

Druhý film o období vyhlášení stanného práva v Polsku na začátku osmdesátých let, který u našich severních sousedů v roce 2011 vznikl (recenzi filmu Krycí jméno Krtek naleznete v březnovém kultu). Záminkou scénáře se stala v historickém vývoji banální událost „odčerpání“ většího obnosu peněz z banky krátce před vypuknutím kontrarevoluce. Přestože tok polských dějin nezměnila a ani neurychlila, režisér Waldemar Krzystek z ní stvořil solidně poskládanou akční podívanou s možná až příliš optimistickým nádechem. kult pro Cinema Mundi, 2013. (02.03.2013)

Další povedený přírůstek do rodiny polských filmů zabývajících se nedávnou minulostí. Přirozeně a dynamicky vyprávěný příběh nesází na vnějškový dobový dojem, který umrtvuje řadu ambicioznějších dobových dramat. Moderní styl má značně uvolněný prostor v širokém rámci dobové každodennosti, k němuž stačí vhodné lokace, kterých je v Polsku stále více než dost, oblečení dávno vyšlé z módy, nanejvýš starý polský Fiat. S výjimkou davových scén stávek a demonstrací je snímek dramatem několika jednotlivců a namísto akčního ztvárnění tradičního motivu bankovní loupeže nabízí dostatečně zajímavý pohled do fungování malé skupinky lidí svázaných s hnutím Solidarita. Zápletka sice nakonec není příliš dramaticky vděčná ani objevná, ale jako obraz dobové společnosti a rozložení sil v politickém boji obstojí se ctí. I tak se tato "sonda" nevyhýbá zjednodušením, které spíše odpovídají zábavné kinematografii - vyprávění je postaveno na neustálých, mnohdy úsměvných střetech protikomunistických aktivistů s tak trochu vyšinutými figurkami tajné policie v čele s cholerickým a vulgárním vůdcem celé protiakce. Výběr značné sumy peněz je nakonec jen poslední kapkou v již započatém konfliktu mezi mocí a jejími odpůrci, jejíž důsledky mají negativní vliv na obě strany, i když vyznění filmu dává triumfy do rukou těch slabších. Jak je již v polském filmu zvykem, dějinná epizoda není i přes přítomnost humoru ironizována, nebo znevažována. Naopak jí je přiznána přiměřená dávka patosu a heroismu, která neruší a spíše vybízí k tomu, aby jsme skupince znevýhodněných idealistů drželi palce. Navíc znalost následovného politického vývoje v Polsku dodává jejich činnosti smysl a opodstatnění, čímž postavy jen nabývají na síle. (Cinema Mundi 2013) (02.03.2013)

Velmi dobře natočené politické drama, jehož děj se odehrává na začátku 80tých let, kdy byl v Polsku založen nezávislý odborový svaz Solidarność, který se stal velkou hrozbou pro komunistickou vládu. Je jasné, že komunisté se jen tak nevzdají a v prosinci roku 1981 vyhlašuje generál Jaruzelski vyjímečný (válečný) stav. Začíná série zatýkání a represí. Ještě před tím se však Solidarnośći podaří husarský kousek, vyfoukne doslova před nosem komunistům 80 miliónů zlotých ze státní banky. V právním státu by to byla legální transakce, protože se jednalo o dobrovolné příspěvky odborářů. V totalitním státě však platí jiná pravidla. Film také svědčí o tom, že polští komunističtí policejní "vyšetřovatelé" měli podobné metody, jako ti naši. Také v plné nahotě ukazuje zločinnost a zrůdnost komunistického režimu, kdy už nikdo z nich v tuto ideu nevěřil a vše dělali kvůli kariéře, prachům a moci. (18.01.2013)