Jeden hot a druhý čehý

Velice povedené spojení Louise de Funese a Annie Girardot, které prostě velmi dobře fungovalo. Celý film působý navíc vskutku milým dojmem a já osobně jsem si ho pokaždé, co jsem ho viděl, maximálně užil. Annie Girardotová tomu totiž dodala výrazný ženský element, takže vlastně nejde ani tak o komedii s Louisem de Funesem, ale s oběma těmito skvělými herci. U mne pět hvězd. (23.04.2012)

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. (25.07.2023)

Podle mě poněkud slabší. Funesovi jako by docházely síly a nedokáže toho vzteklouna v sobě dostatečně expresivně vypustit ven. Jeho manželství s Bernadette je opravdu podivné, protože ačkoliv jí dle svých slov nade vše miluje, neváhá jí opakovaně zničit jedinou radost jejího života a doufá zřejmě, že mu to jen tak projde. Veškerá komičnost se vlastně omezuje na to, jak je průmyslová výroba postupně zaváděna do domácnosti továrníka a jeho ženy a jak se tito v tom kraválu pokoušejí žít. Je to svým způsobem komické, ale je to i ostře proti zdravému rozumu, protože v takovém případě krajnosti by přeci továrník šel bydlet i se ženou na hotel. Film obsahuje i samoúčelné klaunské gagy, typické pro komedie 70. let, jasně je to vidět na scénce s vypisováním šeků. Divákovi hlava nebere ani (před)závěrečnou scénu, kdy se přiřítí ředitel banky s očima navrch hlavy, že šek, kterým byla zaplacena mamutí průmyslová zakázka, nebyl kryt a to vede k továrníkovu bankrotu; přitom každý aspoň minimálně protřelý průmyslník ví, že do výroby se pustí až tehdy, kdy bude mít uhrazeny náklady výroby. Kdyby se každý spolehl na to, že zákazník se jednou ustrne a zacvaká objednávku, to by to vypadalo... (30.10.2015)

Louis de Funes byl žádán, a tak se tvořila jedna komedie za druhou, až toho prostě bylo dost. Protože Funes nevybočil ze své obvyklé afektované komiky - a víc se od něho nečekalo - šlo jen o to, vymyslet slušný scénář. Řekl bych, že skvělá Girardotová celou situaci zachraňovala a jako protějšek se k panu továrníkovi krásně hodila. Přesto mi to opravdu jako skvostný duet nepřipadalo. Jeden hot a druhý čehý - to je jedna z nejslabších Funesových komedií. Vymyslet továrnu v bytě podnikatele, to byl sice ztřeštěný a neotřepaný kousek, ale myslící divák nesměl přemýšlet o tom, co který stroj vlastně vyrábí, kde jsou nějaké polotovary, kde je montážní linka na hotový výrobek. O něco lépe dopadly ty skeče, které se týkaly Funesova starostování. Jako oddávající a jeho neustále se opakující volební heslo bylo na tomto filmu to lepší. Tři hvězdičky, přimhouřím-li oko. (12.03.2016)

Ztřeštěná a svým způsobem romantická komedie, která ovšem romantiku podává originálním způsobem. Annie Girardotová je skvělá a s Funesem se skvěle doplňuje. Příběh jako takový je sice hodně řídký, ale celé je to bláznivé a současně milé, hustě poseté vtípky a situacemi, které člověku nedovolí sundat úsměv z tváře, čímž mám na mysli zejména továrnu v domě, hlavně pak v ložnici. "Nemůžete vrtat a brousit potišejí?" Přitom to zůstává příjemně sedmdesátkově střídmé. (30.06.2012)