Jeden hot a druhý čehý

Geniální francouzská komedie, ve které se blýsknou dvě velké osobnosti francouzského filmu Louis de Funes a Annie Girardot. Tato dvojce si ve filmu padne geniálně a servíruje nám nekompromisní zábavu po celou dobu tohoto filmu. Příběh nás zavede do malého městečka, kde je starostou nekompromisní podnikatel v podání mistra Funése, který uzavře výhodný obchod s japonskými partnery, nicméně jeho geniální plán na zbohatnutí má háček. Potřebuje zvýšit kapacitu své továrny a jedinou možností je přeměnění svého domu na výrobní halu. S tímto faktem se musí vypořádat i jeho manželka a z manželů se vzápětí stávají rivalové. Tento film stojí zejména na výkonech hlavních představitelů, kteří si svoje role vychutnávají do posledního sousta a výsledkem je dokonalá komedie, která neztrácí ze své vtipnosti ani po několikátém shlédnutí. Zejména musím vyzdvihnout povedený scénář, který využil potenciálu obou hvězdných herců a jejich vzájemná konfrontace je kouzelná a plná nezapomenutelných hlášek. Vždy když vidím nějakou politickou debatu, vzpomenu si na tento film a nekompromisní politický program ve třech bodech: "za prvé plná zaměstnanost, za druhé plná zaměstnanost a za třetí plná zaměstnanost". Celkově hodnotím film jako jednu z mých nejoblíbenějších komedií s mistrem Funésem. Moje hodnocení 80%. (06.05.2012)

Louis de Funes byl žádán, a tak se tvořila jedna komedie za druhou, až toho prostě bylo dost. Protože Funes nevybočil ze své obvyklé afektované komiky - a víc se od něho nečekalo - šlo jen o to, vymyslet slušný scénář. Řekl bych, že skvělá Girardotová celou situaci zachraňovala a jako protějšek se k panu továrníkovi krásně hodila. Přesto mi to opravdu jako skvostný duet nepřipadalo. Jeden hot a druhý čehý - to je jedna z nejslabších Funesových komedií. Vymyslet továrnu v bytě podnikatele, to byl sice ztřeštěný a neotřepaný kousek, ale myslící divák nesměl přemýšlet o tom, co který stroj vlastně vyrábí, kde jsou nějaké polotovary, kde je montážní linka na hotový výrobek. O něco lépe dopadly ty skeče, které se týkaly Funesova starostování. Jako oddávající a jeho neustále se opakující volební heslo bylo na tomto filmu to lepší. Tři hvězdičky, přimhouřím-li oko. (12.03.2016)

"Hádejte, co jsem měla k večeři. - Pivní sýr? - Ne, banány!" Louis de Funès a Annie Girardot spolu vytvořili vážně zábavný manželský pár, jehož denním chlebem byla často až nezdravá míra tvrdohlavých emocí - taková menší francouzská Itálie. Oba herci se svých partů zhostili s vervou a dali vzniknout mnoha humorným scénám. Nejvíce mě však pobavily sekvence s kulečníkem a vytahovací šerpou. Člověk by se rozhodně v takhle živelné a divoké domácnosti nenudil, zároveň by byl ale brzo zralý na blázinec. Slabší čtyři hvězdičky! (28.11.2020)

Podle mě poněkud slabší. Funesovi jako by docházely síly a nedokáže toho vzteklouna v sobě dostatečně expresivně vypustit ven. Jeho manželství s Bernadette je opravdu podivné, protože ačkoliv jí dle svých slov nade vše miluje, neváhá jí opakovaně zničit jedinou radost jejího života a doufá zřejmě, že mu to jen tak projde. Veškerá komičnost se vlastně omezuje na to, jak je průmyslová výroba postupně zaváděna do domácnosti továrníka a jeho ženy a jak se tito v tom kraválu pokoušejí žít. Je to svým způsobem komické, ale je to i ostře proti zdravému rozumu, protože v takovém případě krajnosti by přeci továrník šel bydlet i se ženou na hotel. Film obsahuje i samoúčelné klaunské gagy, typické pro komedie 70. let, jasně je to vidět na scénce s vypisováním šeků. Divákovi hlava nebere ani (před)závěrečnou scénu, kdy se přiřítí ředitel banky s očima navrch hlavy, že šek, kterým byla zaplacena mamutí průmyslová zakázka, nebyl kryt a to vede k továrníkovu bankrotu; přitom každý aspoň minimálně protřelý průmyslník ví, že do výroby se pustí až tehdy, kdy bude mít uhrazeny náklady výroby. Kdyby se každý spolehl na to, že zákazník se jednou ustrne a zacvaká objednávku, to by to vypadalo... (30.10.2015)

V tomhle filmu je několik nezapomenutelných momentů, pro mne jedním ze zásadních je kulečník v podání de Funese :) a taky velmi uvěřitelný a velmi kapitalistický vztah zaměstnavatel vs. zaměstnanec. Nejvíce to asi vystihuje scéna s deštníkem. Film je postaven na velmi absurdních situacích a proto určitě tento humor nebude pro každého, milovníci Louis de Funese si ale příjdou na své, neboť mistr podává jeden ze svých nejlepších výkonů. (31.07.2007)