Jeden hot a druhý čehý

Jsou tací,kteří tohoto nevrlého a ve skutečnosti protivného chlápka milují a jsou tací,kteří ho nenávidí,ale tak to máme každej z nás...jsou lidi,kteří nás milují a jsou lidi co nás nemusí,normální koloběh života, nicméně já a celá moje rodina se přikláníme k první variantě...Nikdy nebyl,není a nebude lepší komik než byl pan Louis de Funes :)Jeho grimasy,bláznovství,mimika jsou opravdu originální a jeho filmy se mi hodnotí asi nejjednodušeji ze všech filmových herců vůbec:)To že o něm Jean Marais prohlásil,že kariéru vybudoval na špatné náladě nebo že ho kolegové a lidé v blízkém okolí moc nemuseli,protože byl neustále protivnej je mi upřímně jedno...mě zajímá výsledek a ten je stoprocentní...nemusim řešit scénář,režii,děj a ani herecké výkony,prostě nic a v tomto filmu to není vyjímkou...sranda,sranda a ještě jednou sranda...stačí jen pan Funes, vynikající dabing pana Filpovského a je o zábavu postaráno a já konkrétně u jeho filmů nic jinýho nepotřebuju,takže jak jinak 100% (15.03.2012)

Claude Zidi se zde opět ukázal jako mistr na bláznivé gagy. Ať ať už u  gagů s technologickými stroji, kulečníkem nebo  fotoaparáty. Rovněž se mu stejně u předchozí spolupráce s Funésem povedlo napsat pro stárnoucího Louise nepatrně plastičtější a lidstější postavu než obvykle. Pan Guillaume patří na jedné straně sice k Funésovým možná úplně nejnesympatičtějším rolím svým nesmlouvaným a bezohledným jednáním, ale na jedné straně řeší také dílema mezi kariérou a udržením manželství a je tady možné v ojedinělých okamžicih vidět i trochu vážnější Funésovo herectví. Tradičně přirozená Annie Girardotova působi vedle Funése možná trochu nezvykle, ale  byla mi skvělou partnerkou a protikladem. Komentář nyní píšu pod tíhou znovupřečtení kapitoly, kterou Funésovi Girardot věnovla ve své autobiografii a tak dojemnou poctu snad Funésovi nikdo nikde nesložil. Přesto musím necitlivě podotknout, že předchozí spolupráce Zidiho a Funése Křidýlko nebo stehýnko se povedla trochu více a  ne všechny pasáže jsou tady tak skvělé, jako třeba úvod s Japonci. Navíc bych pochopil, pokud by třeba sekvence se skleníkem, byla pro citlivé povahy trochu moc... (10.08.2021)

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. (25.07.2023)

Mírné zklamání, přes výborné obsazení Funés, Girardot a Guiomar film nedosahuje kvalit předchozích filmů ze 70.let jako je Pošetilost mocných nebo Křidýlko nebo stehýnko. Začátek je svižný, hlavně scéna s Japonci dobrá, ale poté se film začíná odvíjet jen o továrně a výrobě strojů, které se střídají s krátkými momenty, kdy se Funés věnuje práci starosti a volební kampani na své znovuzvolení. Celkem 75%. (11.04.2014)

Patrí to k tomu lepšiemu, čo Louis de Funés natočil. Zopár vynikajúcich scén na pobavenie. Funés v jednej zo svojich najzápornejších filmových postáv, ale bol to skvelý herec, to sa musí uznať. A Annie Girardot hrá v tomto filme tiež skvele. Vo filme sa objavuje aj zopár ďalších hercov, ktorí sa často dostávali na scénu vo filmoch božkého Louisa. Hudba Vladimir Cosma. Najvtipnejšie scény : masožravá rastlina v skleníku a netradičný spôsob podávania injekcie, trojitá svadba, Japonci všetko kupujú, záverečná výroba svetrov... Znova vynikajúci dabing celého štúdia, hlavne samozrejme Františka Filipovského. (06.10.2008)