Reklama

Reklama

Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (212)

pravo 

všechny recenze uživatele

Skvelá komédia čerpajúca inšpiráciu v rozdielnosti pohľadu na svet partnerov v manželstve, kde pán Guillaume (Loius de Funés) je energický muž túžiaci sa s celého srdca presadiť v podnikaní bez ohľadu na životné prostredie a pani Bernadette (Annie Girardot) je žena nadovšetko milujúca svoju záhradku a skleník. Film je hereckým koncertom oboch zmienených hercov, obsahuje potrebnú dávku humoru a aj pohľad (hoci nadnesený) ako to môže vypadať ak sa budeme pachtiť za materiálnom a nebudeme si chrániť prírodné a duševné bohatstvo. Na záver si neodpustím spomenúť „ Môj program v troch bodoch, po prvé plná zamestnanosť, po druhé plná zamestnanosť a po tretie plná zamestnanosť.“ A pred spánkom si počítajte robotníkov. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Funèsov humor, ktorý stavia predovšetkým na spôsobe jeho vystupovanie, je stále na to isté kopyto. Takže pokiaľ sa nevyčaruje k tomu lepší scenár alebo absurdnejšia postava, dá sa zasmiať vyslovene len na ňom. Tu sa však čudujem, že to neplatí, pretože ten nápad bol ako šitý na kvalitné zasmiatie. Vadila mi prílišná absurdnosť postavy a činov Bernadette (Girardot) a sentimentalistika ich vzťahu. 70%. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Louis de Funes byl žádán, a tak se tvořila jedna komedie za druhou, až toho prostě bylo dost. Protože Funes nevybočil ze své obvyklé afektované komiky - a víc se od něho nečekalo - šlo jen o to, vymyslet slušný scénář. Řekl bych, že skvělá Girardotová celou situaci zachraňovala a jako protějšek se k panu továrníkovi krásně hodila. Přesto mi to opravdu jako skvostný duet nepřipadalo. Jeden hot a druhý čehý - to je jedna z nejslabších Funesových komedií. Vymyslet továrnu v bytě podnikatele, to byl sice ztřeštěný a neotřepaný kousek, ale myslící divák nesměl přemýšlet o tom, co který stroj vlastně vyrábí, kde jsou nějaké polotovary, kde je montážní linka na hotový výrobek. O něco lépe dopadly ty skeče, které se týkaly Funesova starostování. Jako oddávající a jeho neustále se opakující volební heslo bylo na tomto filmu to lepší. Tři hvězdičky, přimhouřím-li oko. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Zdá se, že Annie Girardot si jako jedna z mála došlápla na rtuťovitého Louise de Funése. Výsledkem je jejich skvělá herecká přestřelka, kterou naprosto odsouvají děj jen do jakési podkresové kulisy. Nicméně tady ještě francouzská komedie vládla umným řemeslným zpracováním Clauda Zidiho, originální nápaditostí a v prvé řadě proslulými herci, které francouzskému filmu dnes citelně scházejí. 60% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Moderná doba + Adamovo rebro + Playtime = Jeden hot druhý čehý? Asi ťažko. Neuveriteľne uvrieskaný film, neviem prečo si Francúzi mysleli, že Funesovi treba všetko ušiť na mieru, každú látku, ktorá bola k dispozícii. Jeho postava je jeden z najväčších psychopatov filmového plátna. Ak by som si mal vybrať byť jeho zamestnancom alebo ako žena manželkou alebo byť unesený Buffalom Billlom a stiahnutým z kože, vybral by som si to druhé. Film samozrejme treba brať ako nadsázku, ale ani to neznamená, že sa nutne naladíte. Záver je super, ako celá sekvencia, tak aj záverečná scéna. 50% ()

Galerie (44)

Zajímavosti (6)

  • V roce 1979 získal snímek cenu Zlaté plátno na stejnojmenném německém festivalu. (dydy79)
  • Natáčení probíhalo od listopadu 1977 do ledna 1978, pařížská premiéra se konala 22. března 1978. Jenom v Paříži za první týden promítání vidělo film více než 200.000 diváků, v celofrancouzském srovnání za rok 1978 se film dostal na třetí místo a v kinech jej zhlédly více než dva milióny diváků. (argenson)
  • Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)

Reklama

Reklama