Reklama

Reklama

Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (212)

Pierre 

všechny recenze uživatele

Claude Zidi se zde opět ukázal jako mistr na bláznivé gagy. Ať ať už u  gagů s technologickými stroji, kulečníkem nebo  fotoaparáty. Rovněž se mu stejně u předchozí spolupráce s Funésem povedlo napsat pro stárnoucího Louise nepatrně plastičtější a lidstější postavu než obvykle. Pan Guillaume patří na jedné straně sice k Funésovým možná úplně nejnesympatičtějším rolím svým nesmlouvaným a bezohledným jednáním, ale na jedné straně řeší také dílema mezi kariérou a udržením manželství a je tady možné v ojedinělých okamžicih vidět i trochu vážnější Funésovo herectví. Tradičně přirozená Annie Girardotova působi vedle Funése možná trochu nezvykle, ale  byla mi skvělou partnerkou a protikladem. Komentář nyní píšu pod tíhou znovupřečtení kapitoly, kterou Funésovi Girardot věnovla ve své autobiografii a tak dojemnou poctu snad Funésovi nikdo nikde nesložil. Přesto musím necitlivě podotknout, že předchozí spolupráce Zidiho a Funése Křidýlko nebo stehýnko se povedla trochu více a  ne všechny pasáže jsou tady tak skvělé, jako třeba úvod s Japonci. Navíc bych pochopil, pokud by třeba sekvence se skleníkem, byla pro citlivé povahy trochu moc... ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Ani jsem netušil, že se budu po letech bavit stejně jako kdysi. Dům předělaný na továrnu, výplata šeků, kulečník a nejprve zmražený a následně uvařený Artur. Skvělá Girardotová bravurně sekunduje cholerickému Funésovi a český divák si může vychutnat i báječný dabing. A když nebude po filmu moci usnout, stačí počítat - jeden dělník, druhý dělník, třetí dělník, čtvrtý dělník, pátý... ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Takzvaný sedmdesátkový green-deal, kde si člověk, který maximálně znečišťuje životní prostředí, mastí kapsu na vynálezech, jenž mají zachránit planetu... :-) Ale k filmu - vynikající Zidiho komedie, jejíž kulečníková scéna u prefekta, patří mezi vrcholné momenty Funésových snímků. Stejně dokonalá je i romantická večeře mezi spoustou soustruhů, svářeček a vrtaček. Geniální film. ()

Havala 

všechny recenze uživatele

Není to špatný film, ale na můj vkus trochu komorní. trochu podobný oscarovi a nepodobný třeba Tetovanému. Na druhou stranu je zdehodně dobrých nápadů někdy až krutých - zmrazení zahrady atd...Hodně sem se smál u zasmogovatění města jakožto demonstraci síly sací čističky. Funes byl skvělý v roli starosty kterému jde hlavněo tu tržní ekonomiku ne o blaho občanů:-) 72% ()

Billie777 

všechny recenze uživatele

Určitě jedna z nejlepších francouzských komedií s geniální dvojící Louis de Funés a Annie Girardot. Vždycky se mi líbila scéna s kulečníkem a s opilýma japoncema a vypisováním šeku. Zároveň jsem ale musela obdivovat Annie v roli trpělivé manželky, že to s ním vydržela. Vždycky mi bylo líto skleníku a ryby Arthura. A líbilo se mi i počítání oveček nebo spíš dělníků. "Nemůžu spát." - "Tak počítej svoje dělníky." - "Jen dělník, druhý dělník,...". :) ()

Galerie (44)

Zajímavosti (6)

  • Natáčení probíhalo od listopadu 1977 do ledna 1978, pařížská premiéra se konala 22. března 1978. Jenom v Paříži za první týden promítání vidělo film více než 200.000 diváků, v celofrancouzském srovnání za rok 1978 se film dostal na třetí místo a v kinech jej zhlédly více než dva milióny diváků. (argenson)
  • V roce 1979 získal snímek cenu Zlaté plátno na stejnojmenném německém festivalu. (dydy79)
  • Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)

Reklama

Reklama