Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Ralph Fiennes, F. Murray Abraham, Mathieu Amalric, Adrien Brody, Willem Dafoe, Jeff Goldblum, Harvey Keitel, Jude Law, Bill Murray, Edward Norton (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Pan Gustave (Ralph Fiennes) je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa (Tony Revolori), z něhož chce vychovat svého nástupce. (Cinemart)
(více)Videa (15)
Recenze (1 439)
Tak jsem podruhé vstoupila do Wesovi filmové dílny a spoustu nářadí, které tvůrce použil se mně moc líbilo. Krásné obrazy se sytými barvami, kde převládala červená, poslíčkově fialová, oranžová a určitě jich bylo daleko víc. Bez kameramana Roberta D. Yeomana by to ale také určitě nemělo to správné grády a to udělalo s Grandhotelem Budapešť něco zvláštního, unikátního, co se hned tak nevidí. A když do té dílny přizvete hned několik vynikajících hereckých osobností, je téměř jisté, že nebudete odcházet zklamaní, tak jako jsem nebyla ani já. Wes je prostě svůj, který ne každému sedne, tak jsem ho i brala a vychutnávala jsem si každý detail. Přiznávám, že obrazová složka na mě působila skoro víc, než obsahová, ale i tak to byl požitek a já se musím podívat ještě na nějaké jiné jeho dílo. ()
Jeden z nejspecifičtějších tvůrců současnosti dotahuje vlastní trademarky k dokonalosti. Bezchybný koktejl absurdity, teatrálnosti, hravosti, epického obsazení a pečlivě přepálené choreografie, díky níž nevěříte ani uklízečce koště a přesto celý obraz milujete. Ve světě Wese Andersona je všechno rekvizitami, z nichž žádná nesmí ležet ladem a nedejbože, aby některá byla normální. Náhlé záběry detailů a absurdních dekorací jsou tradičně doplňovány horizontálním/vertikálním posuvem záběru - kamera všeobecně odvádí fantastickou/fantaskní práci, byť její úspěch závisí na práci ostatních (a jejich zase na kameře), protože tu je jednoduše provázáno všechno se vším. Co scéna, to skvost. Formálně jedinečné dílo, vtipné a poutavé v každé své složce. Pátá hvězda na spadnutí... snad časem. ()
8. Andersonův film je společně s Životem pod vodou parádní podívanou zaplněnou po okraj známými herci a hlavně měl Wes to štěstí že hlavní roli svěřil tentokráte mimořádně skvělému Ralphu Fiennesovi. Grandhotel Budapešť má jako prakticky všechny Andersonovky lepší první půlku ale tentokráte díky skvělé předloze vše ustojí s grácií, stejně jako hlavní postava, která prcá staré babičky. Nejoblíbenější částí je čtení závěti v podání Jeffa Goldbluma a po něm následující vyhození kočky z okna. Člověk by se skoro nedopočítal, kolikrát se kteří herci zjevují ve Wesových filmech, ale zde je to skutečný Best of. 80% ()
Bezpochyby jedna z lepších bizarných Andersonoviek a nepochybne nekonvenčná, svojská a svojim spôsobom jedinečná. Nakoniec ako každý jeho film oplýva množstvom originálnych myšlienok, neobyčajných kulís, svojráznych charakterov a kvalitných dialógov. Všetka tá výnimočnosť a odlišnosť je však natoľko preexponovaná, že namiesto smerom ku kvalite má skôr tendenciu inklinovať ku gýčovitosti a to je škoda. Anderson zjavne až príliš tlačí na pílu, alebo som ja ten podivín, ktorý nevie povoliť uzdu fantázie. Neviem, každopádne s Wesom by sme si spolu asi dlho nepokecali. 65%. ()
Barvité, košaté a vznešené vyprávění nostalgického příběhu o jednom luxusním, ale stále skromném hotýlku v horách ve válečném obdobní... Jakkoli vážně tato věta zněla, film má náladu opačnou. Díky nezaměnitelnému rukopisu Wese Andersona vše působí neskutečně lehce, nadneseně a vtipně. Ne, tak vtipně, že byste se váleli po zemi, ale nenápadně-inteligentně vtipně, zkrátka zábavně. S přibývajícimi minutami pochopíte, že je vlastně jedno, kam až vás příběh dovede, hlavně, když si zachová svého lehce-šileného ducha a svěží tempo. Musím podotknout, že ne vždy to funguje a je lepší, když se necháte unášet, než abyste začli přemýšlet, ovšem závěr to zase uvede na správnou kolej. 8/10 ()
Galerie (148)
Zajímavosti (42)
- Keď Agatha (Saoirse Ronan) a Zero (Tony Revolori) ležia spolu v posteli, ramienko jej nočnej košele je striedavo na pleci alebo spustené. (DJW)
- Wes Anderson bol výrazne inšpirovaný dielom rakúskeho spisovateľa Stefana Zweiga, ale aj krajinami strednej Európy. „Keď sme dokončili základné body scenára, pustili sme sa do cestovania. Všímali sme si najmä architektúru, ale počúvali sme aj príbehy ľudí, ktorých sme stretli. Vo filme sa tak na mnohých miestach odrážajú inšpirácie, ktoré sme nazbierali v Českej republike, Maďarsku, Poľsku, Rakúsku či Nemecku," uviedol režisér. (kacer4)
- Kvůli záběrům hotelu z dálky vytvořil štáb 4,2 metru široký a téměř 3 metry vysoký, ručně dělaný model. Inspiraci pro vizuální stránku hotelu Budapešt tvůrci brali z architektury středoevropských hotelů, jako například Grandhotel Pupp v Karlových Varech či Grandhotel Gellért v Budapešti. Hotel se fasádou dále značně podobá hotelu Bristol v Karlových Varech, což lze poznat i z plakátu, kde je slavná soška karlovarského kamzíka na skále nahrazena jelenem. Inspirací pro fiktivní město Lutz zase byla Praha. (Eoin)
Reklama