Váňa

,,ŘEKL JSEM, ŽE AŽ VYHRAJU VELKOU PARDUBICKOU, TAK TOHO NECHÁM. I KDYŽ TEDA SI MYSLÍM, ŽE V SOUČASNÝ DOBĚ JSU NA ROZKVĚTU PLNÝCH SIL A CHTĚL BYCH SI TO VÍTĚZSTVÍ JEŠTĚ ZOPAKOVAT...“ (l.P.1987) /// O geopatogenních zónách, zlomeninách (že by akční hrdina záviděl), Železníkovi… Josef Váňa je sportovní legenda, která zaslouží obdiv. A ten dokument měl dělat někdo, kdo dokáže vystihnout víc, než jen to, že jde o člověka lidovýho a oddanýho životu s koňma. Nebažím po životopisu. Ten chlap má v sobě přece víc, než jen zásobu sprostejch slov. Škoda… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Železník. Nic? Tak Tiumen? 2.) Chci vzpomenout, jak jsem tenkrát v r.1992 demonstroval. (02.07.2014)

Váňa je nesporně samorost a podivín, workholik s neskutečnou vůlí, který si jde za svoji vizí a zřejmě jedna z nejzajímavějších a nejkontroverznějších postav českého dostihového světa. Vůbec tedy nechápu, jak se tvůrcům "povedlo" spatlat tak neskutečně nudnou sračku, na které se opravdu zdařil jen začátek, kdy Váňa telefonuje na záchranku. Pak už je to jen výčet zranění, dlouhé minuty strávené v autě cestou někam, většinou do Itálie na nezajímavé dostihy, o kterých se nic nedozvíme, výběr z legendárních dostihů Pardubické je sestříhán a podán tak, že postrádá veškerou napínavou atmosféru. Poodhalit divákovi Váňu jako člověka, kromě toho, že mu nevypípali všechny ty kurvy a prdele, co pronese v každé větě, se filmu tedy určitě nepovedlo. Místy působil klidněji, méně agilně a „pod proudem“, jak jej známe běžně z rozhovorů, ale na film je toto zjištění pořád málo. Celé mi to připadalo, jako když se netalentovaný režisér pouze pověsil Váňovi za prdel a sem tam ho někam doprovázel, bez ladu a skladu. Možná to funguje u Vyvolených, ale nikoli v dokumentu. Zde se jen plácáme po povrchu jak člověka Váni, tak zákulisí a práce kolem dostihových koní. (01.08.2013)

Hudba: Ondřej Soukup; Úvod byl zajímavý, ale dokument má klesající tendenci, až se po cca. 35minutách dostává na hranu, kdy už diváka nečeká nic zajímavého a tvůrci evidentně jen vyplňují prázdné místo. Myslím, že o tak zajímavém člověku by se člověk mohl dozvědět víc, než pár "skrytých záběrů". Často se odvíjí situace bez zajímavé obsahové informace. Jediné, co mě zaujalo, byla povedená hudba Ondřeje Soukupa. (14.09.2012)

Ne. Opravdu špatný dokument. O střihu a zvuku škoda mluvit, zbytečně dlouhé nicneříkající záběry na kopce... Navíc od dokumentu čekám víc, než návštěvu pár dostihů a staré záznamy Velké Pardubické. Žádné záběry z tréninku či nějaký soukromý život. Váňa je sice úspěšný žokej, ale to je pro mě tak vše. Mluví jako kanálník a ke koním se chová také hrubě. (Neříkám že si občas ránu nezaslouží, ale všeho s mírou). Není mi sympatický a jeho sprosté výroky tento dokument dělaly ještě horší, než je. (16.10.2013)

Tento dokument mě vcelku zaujal, o panu Váňovi jsem toho moc nevěděl a pravdou je, že jde o nesmírně zajímavého a svérázného člověka. To, co mi vadilo, bylo dost časté zasahování režiséra do natáčení (navíc většinou neopodstatněné) a málo vhledu do soukromí (správný dokument by se měl snažit ukázat jak profesní, tak soukromý život osobnosti, nejlépe dát oběma podobně velký prostor), proto hodnotím pouze lepším průměrem. Jinak se mi moc líbilo uvedení (telefonát, ale i to polykání kvanta prášků) a ukončení (soupis zranění) snímku, podle kterého by člověk čekal, že musí mít před sebou zlomeného invalidu a přitom sleduje ohromně vitálního, optimistického a zároveň sympaticky přisprostlého chlapíka. (02.03.2013)