Vikingové

Dovolil bych si tenhle seriál zneužít k takové malé úvaze nad tím, proč jsou seriály méně zajímavé než filmy. V dnešní době, kdy je řada lidí přesvědčena o tom, že seriály začínají konkurovat kvalitám kinematografie a že kabelovky jako HBO nabízejí dokonce mnohem dospělejší obsah než ten, co vidíme v kinech, jsou takové úvahy rozhodně třeba. Je pravda, že asi není úplně fér vytahovat to zrovna u Vikingů, kteří na rozdíl od takových Mad Men nebo The Wire vyloženým top příkladem „quality television“ nejsou. Nota bene nabízejí sympatický revizionistický pohled na vikingskou kulturu, která měla navzdory své násilnosti řadu předností, jako bylo rovnostářství namísto přísné hierarchie, ženskou emancipaci či důraz na technologie v podobě lodí a objevování. Každopádně i tenhle seriál je důkazem toho, proč je dnešní módní básnění o chytrých seriálech, které válcují hloupé filmy, velmi sporné: ____ (i) Jednak jsou podle mě seriály mnohem víc orientovaný na příběh než na formu. Seriály jsou co se formy týče v zásadě velmi konzervativní a nikdy nemohou nabídnout vyložený formalismus, jaký nabízelo Scottovo Domino, Loni v Marienbadu nebo třeba Blade Runner, a to z toho důvodu, že takový formalismus unese jen dvouhodinový film, ale na obrovský seriálový ploše by to před diváky nikdy neobstálo. Seriály jsou tudíž odsouzený k tomu, aby do diváka cpaly horem dolem příběh a formu upozaďovaly. Nakonec režiséři seriálů se mění skoro s každým dílem, tudíž režisérská vize ve smyslu nějakého osobitého autorského přístupu tu nemá možnost se prosadit. Vikingové typicky měly velký potenciál k formalismu, protože se vyloženě nabízelo za přispění kamery, hudby, střihu či dekorací zprostředkovat divákovi hluboký ponor do jejich pohanské mytologie, jak to provedl třeba Reth v Barbarovi, jenže to by to nesměl být seriál. Je sice fakt, že vikingové přistupovali na rozdíl od křesťanů ke svým bohům mnohem reálněji a pragmatičtěji (obraceli se k nim např. přímo bez náboženských autorit a každý po svém), tudíž by bylo od tvůrců nejspíš mylné, kdyby se pokoušeli v seriálu blafovat hloubkou a imitovat spiritualismus. Nicméně spousta jiných věcí v seriálu formalističtěji natočena být mohla. Fakt, že se tak nestalo a že seriály sází mnohem víc na příběh než na formu, vyhovuje jistě i mnohým filmovým kritikům, protože psát o příběhu je vždycky mnohem snaží než rozebírat formu. ____ (ii) Za druhý je na seriálech jako Vikingové iritující, že každý díl je v podstatě vstupem do stejné řeky, jelikož jsou ty díly dočista zaměnitelný. Oproti tomu filmy se liší, jelikož je s každým novým filmem možné a často i nutné objevovat, jak je po formální stránce vytvořen. Někdy proto říkám, že rozdíl mezi seriály a filmy je stejný jako rozdíl mezi MMORPG a singlovkami. U MMORPG je to pořád o tomtéž. Člověk pochopí po pár dnech pravidla a pak už jede na setrvačník. A skutečně existují lidé a není jich málo, kteří se na takové MMORPG zaseknou třeba i na pět let. Naproti tomu hrát různé singlovky znamená podobně jako u filmů objevovat pokaždé zákonitosti té hry a nějak se s ní popasovávat. Seriály jsou tudíž pro lidi, kteří jsou malinko líní. Nechci to samozřejmě nějak dramatizovat a v zásadě i vítám, že do osnov českých filmových a mediálních kateder začíná pronikat systematické bádání v oblasti televizních studií, nicméně vždycky si radši dopřeju pět filmů namísto deseti dílů seriálu, protože i když to vyjde časově nastejno, filmy mi víc prokrví mozek. (13.07.2013) (méně) (více)