Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Luciano TovoliHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Thierry Lhermitte, Jacques Villeret, Francis Huster, Daniel Prévost, Alexandra Vandernoot, Catherine Frot, Edgar Givry, Philippe Brigaud, Daniel Russo (více)Obsahy(2)
Nikdy se neptej, kdo je tu větší blb! Nakladatel Pierre Brochant má zvláštní druh zábavy. Jednou týdně se schází se svými přáteli na tzv. „Večeři blbců“. Každý má za úkol sehnat na večeři jednoho blbce. Čím větší blb, tím líp – o to větší bude zábava. Tentokrát se Pierrovi podařilo získat jakéhosi Francoise Pignona, který pracuje na berním úřadě. Jeho životní vášní je stavění různých objektů ze sirek. Má dokonce svůj katalog. Je nesnesitelně otravný a nekonečně přihlouplý. Jenže tentokrát to Pierrovi tak snadno neprojde. Při golfu mu vypoví záda, nemůže se ani hýbat a v tom přichází Pignon na večeři. Pierre si jen potřebuje pustit záznamník…, aby si společně s Pignonem vyslechl vzkaz o tom, že ho opouští žena. A tím začínají Pignonovy eskapády, které Pierra psychicky i fyzicky téměř zruinují... Vynikající situační komedii, jejíž divadelní verze byla uvedena i na našich jevištích, natočil „odborník na komedie“ režisér Francis Veber (Hračka, Kopyto, Otec a otec, Uprchlíci), který do hlavních rolí obsadil Jacquese Villereta, Thierryho Lhermitta a Daniela Prévosta. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (624)
Blbec k večeři není komedie pro diváka s poněkud silnějším cítěním k slaboduchým našim bližním. Člověk, který bere život příliš úzkoprse a vážně v tomto díle komedii také nezaznamená. Dělat si srandu před jinými z poněkud méně chápavého člověka dovede jen bezcharakterní blbec. Tedy, není právě tím Blbcem k večeři ten, který se snaží udělat blbce z toho druhého? Posuďte sami. ()
Vkusná a přitom toliko cynická komedie, jejíž kvality podtrhla nedozírná debilita amerického remaku. Vážně mám radost, že někdo dokáže natočit kvalitní film s naprosto amorálním námětem, v němž přesto soucítíte se všemi postavami a nemáte v závěru pachuť z povinného moralizování. Veberovky budou v mých očích patrně už navždy tím nejlepším, co Francie komediálnímu světu dala. Při scéně s představováním skutečné Marlene jsem se smál stylem retardovaného osla a doufal jsem, že to nikdy neskončí. Viděno nespočetněkrát. ()
Ze začátku jsem si pořád říkala, že na tu večeři přece jenom dojdou a budeme svědky přeblbcování, ale k mojí radosti na to vůbec nedošlo. Takové splachovací, milé překvapení, u kterého mi ani dabing moc nevadil. Vlastně francouzské komedie jsou jedny z mála filmů, kde dabing spíš vítám než zatracuji. ()
Arogantní inteligent, dobrotivý blbec, jedna večeře a neuvěřitelná spousta inteligentní konverzační zábavy, která nepoleví ani na vteřinu. Zčásti je to dáno dokonalým obsazením, nenatahovanou stopáží a především geniálním komediálním timingem nestora francouzské komedie Francise Vebera. PS: Že je Vladimir Cosma nepřekonatelný talent na jednoduché a chytlavé ústřední melodie snad ani netřeba dodávat, že? ()
Brilantní konverzačka starého střihu. Žádná velká akce, prostě výtečný scénář, analyzující na příběhu několika jedinců samu podstatu lidské blbosti, fantastický Jacque Villeret, jehož Pignon je ódou na blbost a zároveň živoucím důkazem, že dobré srdce může dřímat i pod neobyčejně přitroublou slupkou (katarze jeho postavy je sehraná jako jedna velká symfonie – jak "málo" někdy stačí, aby celý film dostal další rozměr) a i ostatní ensemble svědčí o tom, že francouzská škola inteligentní komedie ještě úplně nevychladla. Pokud máte dobré herce a silný scénář (není náhodou Blbec k večeři původně divadlení hra?), vejde se geniální komedie vpodstatě do jednoho exteréru a nikoho ani nenapadne, že by byla jakkoli šizená... Inu, Francis Veber je zkrátka pamětník, který řemeslo nezapomíná... ()
Galerie (32)
Zajímavosti (13)
- Pignon (Jacques Villeret) odkládá v jedné ze scén modré desky na pohovku a na ně aktovku. Když však bere aktovku, desky jsou v ní. (Pepy)
- Doktor Sorbier (Christian Pereira) podá Pierru Brochantovi (Thierry Lhermitte) telefon, načež Pierre volá Pignona (Jacques Villeret). Telefon vyzvání, Pignon nezvedá a Pierre mezi tím mluví na doktora. Protože hovor nebere, zapne se záznamník s básničkou. Pierra to rozesměje, položí a vytočí číslo znova, aby si mohl básničku poslechnout i Sorbier. Tentokrát ale telefon u Pignona nezačne vůbec vyzvánět a přeskočí na záznamník rovnou. (Pepy)
- Na začátku chytá letící bumerang pán s tmavými vlasy a bez brýlí. V dalších scénách už pokračuje starší prošedivělý s brýlemi. (Pepy)
Reklama