Láska je láska

I s odstupem téměř patnácti let, je Fucking Åmål pořád jeden z nejpřirozenějších romantických filmů, co jsem kdy viděl. Zároveň je jedním z nejsilnějších, protože i když si na nic nehraje a nepřináší nic nového, vypráví svůj příběh neskutečně chytlavě a sugestivně. Civilní herecké výkony a špičková režie jsou ve švédských snímcích téměř samozřejmostí a tenhle vyniká i mezi nimi. Fakt jsem jim věřil úplně všechno. (01.07.2018)

Maloměsto a dvě dívky z nichž každá je naprosto jiná. Jedna se uzavírá do sebe, ve škole se drží stranou, hodně přemýšlí. Možná zoufalý nedostatek kamarádů ji vede k tomu, že si píše deník a právě jemu se svěřuje se svou láskou, která nemá naději dojít naplnění. Každá věta v něm je plná touhy a obdivu.... k NÍ. Na druhé straně dívka, unuděná společností ve které žije, zoufale zabíjející dlouhé večery na večírcích a s klukem ke kterému nic necítí, jen prostě ví, že na rande se chodí a je to cool. Je jedno jestli tu touží dívka po chlapci nebo po dívce. Homosexualita je tu podána bez podbízivosti a lacinosti zvýšit sledovanost filmu. A tak onu obdivovanou, temperamentní a kluky obletovanou holku nešokuje, že se zamilovala do dívky, ale to, že touží být s šedivou myškou, kterou nikdo nepozve na večírek a která nikoho nezajímá. (22.03.2006)

Ach tie úžasné kamingauty by raz mohli určitú civilizáciu aj vyhladiť, ale našťastie vo Švédsku majú pôrodnosť už ošetrenú všelijakými Arashmi, takže sa nie je čoho obávať. Na filme je vidieť, že má punc ešte deväťdesiatok. Čiže túto kedysi odvážnu tému dokázal stvárniť ešte prijateľne bez zbytočnej úchylnosti. Dnes by v takom filme o vystúpení z davu prudérnych heterákov už museli byť herečky minimálne polovicu času neoblečené a prsty navlhčené výtokom by boli permanentne. (22.06.2024)

No, čo k tomu napísať? :) Najviac ma dostala scéna v aute, skutočne krásny bozk a spontánna reakcia na citové napätie. V takýchto chvíľach sa človek cíti skutočne šťastný a na žive. Nezáleží na pohlaví a orientácii, ak vás drží za ruku milovaný človek a díva sa vám do očí, stratí sa na chvíľu celý svet. Zostane len nádherná eufória a možno aj malá závrať...Krásne pohladenie po duši. (25.12.2013)

Jak jsem se k tomuto filmu dostal zcela náhodou - aniž bych o něm za ty roky od premiéry byť jedinkrát slyšel - o to příjemnější překvapení mi připravil. Rok vzniku nezmiňuji náhodou - k filmu jsem se skutečně dostal jako slepý k houslím, a během řekněme první půlhodinky jsem vůbec neměl tušení, v jakém roce to bylo natočeno, a měl jsem pocit, že je to film ze současnosti; pak mi ale byly podezřelé všechny ty zmínky o Spice Girls a Backstreet Boys, a tak mi to nedalo, a nakoukl jsem na ČSFD, abych užasl, že se ten film je už 16 let starý! Jako by na mě najednou dýchly staré dobré devadesátky, a hned mi ten ten film byl ještě bližší. Protože zatímco o teenegerech a jejich složitém dospívání platí, že je všechno stále při starém, nelze totéž říct o kontextu okolo, který se proměnil brutálně. A uvědomit si to lze právě v konfrontaci s podobným filmem, který je relativně mladý, ale v jistých ohledech působí téměř předpotopním dojmem - hlavní hrdinka poslouchá klasická cédéčka, při psaní deníčku do počítače kouká do obřího CRT monitoru, internet v podstatě neexistuje, a mobilní telefony si teprve nesměle razí cestu. Bože, bezprostředně po dokoukání tohoto filmu člověk nestačí žasnout, jak se náš svět za tak krátkou dobu změnil (teď ponechme stranou, zda k lepšímu, či horšímu). Ale zpět k mému dojmu z filmu - vtáhnul mě do děje od první chvíle, a sympatické hrdinky si mě zcela podmanily - člověk těm roztomilým pusinkám pochopitelně nemůže než fandit, aby z dospívání v zapadlé díře a z objevování vlastní sexuality vyvázly se zdravou kůží a celé to ustály, protože to vážně nemají jednoduché. Film je plný výborných civilních dialogů - jako úžasnou jsem vyhodnotil kupříkladu scénu, v níž otec sděluje své dceři, ať se povznese nad současnost, protože za 25 let na třídním srazu uvidí, že vše bude zcela jinak, na což mu ona kontruje, že ji nezajímá, co bude za 25 let, protože chce být šťastná už teď. Při sledování jsem si vzpomněl na celou řadu filmů podobného ražení, které jsem v posledních letech viděl - namátkou SMRT PANEN; PUSINKY; KLIP; VŠICHNI UMŘOU, JEN JÁ NE; ALBÍN JMÉNEM NOI, ad. - abych překvapeně seznal, že tento se mi z nich líbil skoro nejvíc. Ať už je to skandinávským původem filmu - marná sláva, na severu prostě točit umí - skvostným obsazením či atraktivním námětem, za sebe nemám problém napsat, že se mi tento film strašně líbil, a že si myslím, že by mohl pomoci mnoha dívkám, které prožívají něco podobného. Za mě zasloužené 4 hvězdy - i díky přihlédnutí k tomu, že jsem od režiséra viděl i jeho novější film MAMUT, který se mi rovněž velmi líbil - ten chlapík s nezapamatovatelným jménem bude velmi schopný filmař, zdá se. (20.09.2014)