Láska je láska

Ja som nikdy nebol veľmi na tieto filmy - európske, artové, klubové, škandinávske, bezútešné, drámy - nemávam z nich dobrý pocit - ale tento som si aj v telke pozrel vždy znovu a znovu a ten burácavý pocit víťazstva a slobody sprevádzaný a vyjadrený jedinou piesňou, na samotnom jeho konci, sa mi navždy zaryl do mozgu. (10.03.2010)

Jeden z prvých teen filmov, ktoré na mňa zapôsobili maximálne úprimne. Je myslím umenie, ak dokáže tvorca postavami, do ktorých koží sa nedokážeme na sto pro vcítiť, pretože jednoducho sme väčšina heterosexuáli, vzbudiť empatiu. Láska je láska bol taktiež aj jedným z prvých filmov, ktorý ma kedysi nasmeroval v oblasti kinematografie na sever. Ale kľudne by som v Škandinávii aj žil. (06.10.2014)

Jak jsem se k tomuto filmu dostal zcela náhodou - aniž bych o něm za ty roky od premiéry byť jedinkrát slyšel - o to příjemnější překvapení mi připravil. Rok vzniku nezmiňuji náhodou - k filmu jsem se skutečně dostal jako slepý k houslím, a během řekněme první půlhodinky jsem vůbec neměl tušení, v jakém roce to bylo natočeno, a měl jsem pocit, že je to film ze současnosti; pak mi ale byly podezřelé všechny ty zmínky o Spice Girls a Backstreet Boys, a tak mi to nedalo, a nakoukl jsem na ČSFD, abych užasl, že se ten film je už 16 let starý! Jako by na mě najednou dýchly staré dobré devadesátky, a hned mi ten ten film byl ještě bližší. Protože zatímco o teenegerech a jejich složitém dospívání platí, že je všechno stále při starém, nelze totéž říct o kontextu okolo, který se proměnil brutálně. A uvědomit si to lze právě v konfrontaci s podobným filmem, který je relativně mladý, ale v jistých ohledech působí téměř předpotopním dojmem - hlavní hrdinka poslouchá klasická cédéčka, při psaní deníčku do počítače kouká do obřího CRT monitoru, internet v podstatě neexistuje, a mobilní telefony si teprve nesměle razí cestu. Bože, bezprostředně po dokoukání tohoto filmu člověk nestačí žasnout, jak se náš svět za tak krátkou dobu změnil (teď ponechme stranou, zda k lepšímu, či horšímu). Ale zpět k mému dojmu z filmu - vtáhnul mě do děje od první chvíle, a sympatické hrdinky si mě zcela podmanily - člověk těm roztomilým pusinkám pochopitelně nemůže než fandit, aby z dospívání v zapadlé díře a z objevování vlastní sexuality vyvázly se zdravou kůží a celé to ustály, protože to vážně nemají jednoduché. Film je plný výborných civilních dialogů - jako úžasnou jsem vyhodnotil kupříkladu scénu, v níž otec sděluje své dceři, ať se povznese nad současnost, protože za 25 let na třídním srazu uvidí, že vše bude zcela jinak, na což mu ona kontruje, že ji nezajímá, co bude za 25 let, protože chce být šťastná už teď. Při sledování jsem si vzpomněl na celou řadu filmů podobného ražení, které jsem v posledních letech viděl - namátkou SMRT PANEN; PUSINKY; KLIP; VŠICHNI UMŘOU, JEN JÁ NE; ALBÍN JMÉNEM NOI, ad. - abych překvapeně seznal, že tento se mi z nich líbil skoro nejvíc. Ať už je to skandinávským původem filmu - marná sláva, na severu prostě točit umí - skvostným obsazením či atraktivním námětem, za sebe nemám problém napsat, že se mi tento film strašně líbil, a že si myslím, že by mohl pomoci mnoha dívkám, které prožívají něco podobného. Za mě zasloužené 4 hvězdy - i díky přihlédnutí k tomu, že jsem od režiséra viděl i jeho novější film MAMUT, který se mi rovněž velmi líbil - ten chlapík s nezapamatovatelným jménem bude velmi schopný filmař, zdá se. (20.09.2014)

Suverénní rebelka Elin, outsiderská introvertka Agnes. Společně v tomhle ospalém městečku, do kterého se jedna přistěhovala a druhá se v něm permanentně nudí, našly svou první zakázanou lásku. Začalo to pusou z hecu, skončilo přešlapováním na toaletě, před kterou se shlukuje půlka školy, která se raduje, že se v tomhle Fucking Åmålu zase konečně něco děje. Dospívání je otravná fuška i podle pánů ze Švédska, kteří toho času poměrně nesměle upozorňovali na problémy homosexuálů a jejich opovržení ze strany společnosti. Divák nebude zase tolik donucený se nad tématem zamyslet, určitě si ovšem užije poměrně sympatickou atmosféru, otázky křehkého dospívání bez přikrášlování a hlavně herecké výkony v čele od Alexandry Dahlstöm a Rebecky Liljeberg. Upřímné, severské, jiné.. (05.07.2016)

Stylisticky velmi zajímavě natočený příběh o první velké lásce, která přece jen nebyla taková, jakou si ji většina z nás pamatuje. Skvělé herecké výkony a naturalistické podání zaručují (řekl bych) velmi objektivní pohled do duše pubescentní generace, která má největší problém vyrovnat se především sama se sebou, s tím co chce a co může mít. Velmi, velmi dobré! (21.05.2003)