Lilja

Lukas Moodysson je tak hyperrealistický, až tomu prestávam veriť, že je to realita. Veď predsa až také svine všetci nie sme, určite by sa našiel niekto, kto by dievčaťu pomohol. Alebo žeby nie? Niektoré osoby nemali dôvod jej ubližovať, z toho mi vychádza, že Moodysson je provokatér, že sa hrá s divákom podobne ako Trier a jeho zámerom nie je ukázať realitu života, ale citovo vydierať diváka. Čo je samozrejme v poriadku, pretože sa mu to úspešne darí. (01.06.2012)

Дальше от них / Дальше от дома. Sociální cítění je to jediné, co nám v tomhle vydřidušském světě ještě zbývá. Neskrblíme jím především u četby a při sledování filmů, jako je ostatně tento. Kolem nás toho až tam moc není, leccos přece jen postřehneme, pokud se díváme opravdu pozorně a pečlivě. Nejsou to žádné (filmové) excesy: nezvykle nevychované děti, asertivní chování státních zaměstnanců, domestikace mužů, nadměrná sebejistota u žen, provokativní chování menšin... Jak recenzenti (správně) poukazují, film má mnoho rozporů, režisér nemá tuto problematiku úplně v malíčku, ale "sociálně cítí" a chce to říct bez ohledu na to, co mu kdo přičte nebo vyčte. ... Malarkey píše: jenom jsem při těch smutných scénách nedokázal být smutný i já. Spíš jsem z toho všeho měl dost zvláštní pocit. - Myslím si, že ten pocit bude тоска по дому, stesk po domově, tedy přece jen smutek. --- Na závěr důrazné varování pro Lilju a podobnéVoloďa jako Michael Jordan s píchlým míčem na hlavě. ... A na závěr ještě varování pro Lilju (a podobné): Peníze nepatří mezi konzumní odpad! Peníze se dávají do kontejnerů s označením "stát a podpůrné organizace" (případně posílají na jejich účet), které je odborně a bezpečně zlikvidují. (22.08.2022)

Z kaluže do blata. Taká malá sociálna dráma o príliš naivnej dievčine menom Lilja, ktorú vlastná matka nechala samú napospas osudu a tak nemá veľmi na výber. Myslela si, že horšie to už byť nemôže, avšak v tomto prípade risk vôbec nebol ziskom. Ale ono sa ťažko vyberá, keď má človek na výber len zlé možnosti, hoci jedna z nich vyzerala nádejne - až príliš rozprávkovo... Trošku drsný vývoj deju, ale aj takéto príbehy prináša život. Celkovo ma tento film však až tak neoslovil - je len ďalšou výstrahou pred príliš veľkou dôverčivosťou... (14.04.2013)

Velice zdarily snimek o jednom resp. dvou zmarenych mladych zivotech. Velmi ponura atmosfera ruskeho mestecka a bezvychodna situace v Malmo. Zajimave zpracovani, tisniva atmosfera, dobre zasazena hudba a hlavne vynikajici herecke vykony, to jsou hlavni devizy celeho filmu. Plne souhlasim s nazorem, ze usmev na rtech Akinshiny je neodolatelny! (03.05.2009)

Neveselá paneláková postkomunistická realita, kde sa všetko dobré z čias optimistického budovania rozpadlo, všetko zlé zostalo a veľa dobrého ešte neprišlo. Čo zostáva osamoteným dievčatám ako Lilja, ktorú navyše opustí matka s milencom, ktorému prívesok v podobe dospievajúceho dievčaťa príliš nevonia. Teta, ktorá sa stane jej poručníčkou, sa na ňu totálne vyprdne, ponechajúc ju po výmene bytu v poloplesnivej kutici. Peniaze sa pomaly míňajú a ostáva len vlastné telo ako prostriedok obživy. Jediná blízka bytosť je malý chlapec z ulice, čmuchajúci lepidlo. Ako vybŕdnuť z tohto svinstva? Riešenie, zdá sa má v rukách sympatický mladík, ktorý Lilju po jednom nočnom ťahu zoberie autom, zaľúbene ju navnadí na brigádu vo Švédsku, zaobstará i falošný pas. Naivka Lilja sa teší. Výstižne zobrazená šedivá realita panelákových komplexov. Niektoré osudy ľudí v nich žijúcich bez existencie sociálnej siete často končia v sieťach úplne inej spoločnosti. Drsné, výstižné, smutné. (23.02.2005)