Nezapomenutelné prázdniny

V pěti stupních nad nulou je vyloženě nutnost vydat se za teplem k moři - i když to má znamenat sednout si k prázdninovému letnímu filmu.. V první řadě musím říct, že asociální hlavní postava mi k srdci zrovna nepřirostla - klepajíc kosu jsem nedokázala pochopit, že dal před oceánem přednost vodnímu parku a tak mě vyhlídka na devadesátiminutové koukání na tobogány (místo krásných mořských scénérií a racků kolem) celkem zklamala. I tak to ale byla pohodička, která mi navodila příjemně nostalgické pocity. Herci fajn, průměr, neměli příliš šancí se předvést - ale potěšila mě přítomnost Rockwella, který celý film vyzdvihuje minimálně o jednu příčku výš. A díky němu a taky proto, že mi zima už klepe na dveře, ale já se alespon na chvilku mohla octnout v prosluněném Hamptonu - dám slabé čtyři hvězdičky. A mimochodem, jako komedie mi to tedy vůbec nepřipadalo. Spíše rodinné drama. (22.11.2013)

Živé postavy v poměrně živém vyprávění, které má v rukávu hned několik es. V první řadě jsou to herci – proti svému typu obsazený a mrazivě odporný Steve Carell, i nadále spolehlivá a tentokrát solidně zlomená Toni Collette, ulítlá a syna za oko peskující Allison Janney a především Sam Rockwell, který si své scény sprostě krade jen a jen pro sebe. Občas z americké provenience prostě vzejde film, který je nenápadně malý a nápadně milý (Malá Miss Sunshine, Bokovka). Scénáristé Faxon a Rash, kteří si přišli pro Oscara za scénář k hořké komedii Děti moje, tentokrát své popsané stránky z ruky nepustili a natočili poctivý příběh, kterému je těžké něco vytýkat. Když už, tak absenci originality. Příběhů o zakřiknutých puberťácích tu byly mraky. Tomuhle introvertnímu hošanovi je čtrnáct a cestou na prázdniny vyfasoval od máminy nového přítele trojku na stupnici do desíti. Mizerný start léta. Zatímco otčím dál poukazuje na hochovi nedostatky, on si začíná vydupávat svoje místo na zemi. Však to znáte. Za oceánem si na to potrpí. Nevadí. Protože tahle indie komedie je i s těmi „zásadními životními moudry a pravdami“ nesmírně přitažlivá, stejně jako pohodová nálada přerostlého dítěte Rockwella, který tu řídí vodní zábavní park a díky řetězcům neodolatelných hlášek i divákovu bránici!! 80% (25.12.2013)

10, 11 a 12 leté děti se u tohoto snímečku dozajista uslintají blahem. Slina možná ukápne i nějaké té třináctce. Pro nás ostatní už to až tak slinotvorná zábava jistě nebude. Přesto s filmem nemám vážnější problém. Až jsem překvapil sám sebe. Očekával jsem hodinku a půl trvající nadbíhačku dvou pubertálních dětí, což taky k vidění bylo, ale tak nějak decentně. Krom toho je ve filmu k snědku i velký kopec, nebudeme přehánět, pouze kopec legrace. Nebudeme si nic nalhávat a přiznáme si, že Sam Rockwell se svojí děsně cool postavičkou s vytříbeným slovníčkem se objevil právě včas, protože pět minut poté bylo odbito poledne. Pak se konečně začalo něco vysoce koukatelného dít a já se začal bavit, dokonce dobře bavit. Přestože už jsem byl mnohokrát svědkem toho amerického znegování nuly na jedničku, tak tady mi to přišlo takové méně nepříjemné. (07.02.2014)

Velmi dobře napsané a velmi dobře zahrané (James, Carell, Rockwell, Collette). Svým způsobem mi film připomněl o pár let starší Adventureland. Na 5* to sice není, ale s ohledem na emoční náboj posledních třiceti minut dávám plné hodnocení. Věřím, že mnoho lidí se s postavou Duncana více či méně dokáže identifikovat a nejde jen o jeho chování včetně komunikace, způsobu vyjadřování, ale i držení těla, chůze a vůbec celkové prezentace této postavy - prostě takovy prototyp silného introverta. (03.12.2013)

Mezi dětstvím a dospělostí se klene provazový most, na kterém je sakra náročné při těch všech poryvech dospívání a ztrouchnivělých prknech osudu udržet stabilitu. Díky patří těm, kteří umí vítr utišit či ukázat, na které prkno stoupnout a taky těm, kteří se umí vrátit zpět ze světa na druhé straně, aby nám podali ruku. Nemyslete si, že to dělají výhradně z čistého altruismu, jen se vracejí do míst, kde se cítí dobře.. Pohodová coming-of-age šablonka, z které herecky vyčnívají lehkomyslný plavčík Rockwell a zlomyslný zmrd Carell. Konec zajímavě osciluje mezi opatrným optimismem a trudomyslností, že to byla zkušenost, která na status quo nebude mít vliv a zůstane po ní jen vzpomínka.. (27.04.2021)