Nejvyšší nabídka

Můj velký obdiv k ženám, byl vždy doprovázen strachem z nich. Tohle motto by si mohl hlavní hrdina, v podání herecky perfektního Geoffrey Rushe určitě napsat na dveře. Sympatický šedesátník, který vlastní aukční síň, miluje staré umění, sám sbírá staré, originální obrazy, ale na milostném poli, tam je naprostý nováček. Jenže tohle se všechno změní. I přes své roky, profesionální zkušenost a hlavně rozum, který by měl mít, jedna schůzka, s podivnou tajemnou dívkou, změní od základů jeho poklidný, až fádní život., který začne pomalu, ale jistě dostávat velké trhliny. Aneb když láska zavelí, je rozum v prdeli, tohle se u nás taky občas říká a tenhle film je toho jen důkazem. Velmi originálně natočený, herecky (týká se jen Rushe) naprosto bezchybný, doprovázen velmi podmanivou hudbou a také s perfektním koncem. Přiznám se zcela dobrovolně, já všechno tohle sežral Giuseppemu kompletně, i s navijákem. (02.04.2015)

Nezvyknem plytvať päťhviezdičkovým hodnotením, o čom svedčí aj to, že predchádzajúce som dal novému filmu takmer pred poldruha rokom. Ale u Najvyššej ponuky som presvedčený, že je zaslúžené. Giuseppeho Tornatora som si po dvoch priemerných filmoch všimol až pri Neznámej, ktorá ma na rozdiel od časti kolegov užívateľov uchvátila. Ešte čakám na Kino Raj, bez ktorého je názor na neho neúplný. U Najvyššej ponuky som prehliadol žánrové zaradenie "krimi", takže ma vývoj v poslednej pätine filmu zaskočil nepripraveného, pretože som film vnímal ako mystériou ozvláštnenú romantickú drámu. Atmosféra filmu je aj vďaka hudbe majstra Morriconeho veľkolepá a lepšieho herca na stvárnenie role Virgila Oldmana si ani nedokážem predstaviť. Pred Silvestrom budú film reprízovať a tak si ho vychutnám ešte raz, pretože patrí k filmom, ktorým opakované pozretie prospieva. (21.12.2014)

„Nevyjádřila jsem se dobře. Nemám ve zvyku příliš mluvit s lidmi.“ - „Berte to jako šťastnou okolnost, jelikož hovořit s lidmi je velice riskantní. Nicméně, voláte vy mně, tak to riziko budete muset podstoupit.“ Virgil mě bavil prakticky od prvního okamžiku. Jeho sofistikované chování, „fajnšmekrovské“ kochání se životní sbírkou, záliba…ehm, spíš úchylka v rukavicích, no zkrátka asociální podivín, kterému jsem prostě nemohl nefandit. A spolu s ním jsem se snažil odhalit to velké tajemství, prožíval jeho první (a řádně složitý) romantický vztah a…najednou přišel konec, já byl plný emocí a měl tak strašně zvláštní pocit, který ve mně dozníval ještě nějaký ten den po zhlédnutí. No ne nadarmo se říká, že chceš-li udělat ze starého muže blázna…Silné 4*, moc povedený film (zejména sázka na Morriconeho se znovu nepřekvapivě vyplatila) a českého diváka navíc potěší malá reklama na Prahu. „Lamberte, jste ženatý?“ - „Ano, téměř třicet let.“ - „Jaké to je žít se ženou?“ - „Jako účastnit se aukce. Nikdy nevíte, jestli vaše nabídka bude ta nejvyšší.“ (03.03.2018)

Mám takové filmy rád. Líbí se mi, když si film se mnou hraje a ještě více ocením příběh, který mě dokáže sejmout. To, co tady zdejší uživatelé v komentářích na tomto filmu zkritizovali, já tady snad musím ještě víc vychválit. Režisér natočil nádherný, mysteriozní příběh, který je skvělý už v samotném nápadu. Geoffrey Rush tady předvádí skvělé herectví, režisér Tornatore pro změnu perfektní filmařinu a Ennio Morricone nakonec vše zabaluje do skvělé muziky. Skoro to vypadá, jako kdyby se tenhle film prostě nemohl zkazit, protože na něm pracovali špičky v oboru. Pokud to tak opravdu vypadá, o to větší radost mi dělá, že film se natáčel právě v Praze. Ten závěr v matičce je totiž tak kouzelný, jak film jenom může být. Nádherný, až fantastický zážitek, u kterého mi po shlédnutí bylo hodně zvláštně. (04.01.2014)

Tornatore je podobně jako jeho hrdina tak trochu muzeální exponát, kterému informační věk musí připadat jako záludný zraňující nepřítel a film jako intimní komnata jistoty. Emočně se mě film přestal dotýkat v (úmyslně) přepálené druhé třetině, twist je promyšlený a dobře připravený, závěr zbytečně natahovaný a doslovný. Výborní herci (duety Rush - Sturgess / Rush - Sutherland ozdobné), vizuál jedna velká nádhera (odkaz na Sorentina není náhodný, on i Tornatore pořád věří v sílu zbytečného gesta), hudební podklad snad až moc sentimentální. Příjemné muzeum nostalgie, pošetilosti a obranné odtrženosti od reality. Motivy třinácté komnaty, automatonu a pravdomluvného trpaslíka se mi na téhle trochu moc mechanické metafoře nejistoty, tvořivosti a destruktivnosti citu líbily nejvíc. (11.09.2013)