Nejvyšší nabídka

Nejvyšší nabídka patří mezi ty typy filmů, kdy naběhnou závěrečné titulky a vy máte chuť zvolat- tohle nechci už nikdy vidět a když, tak bez závěrečné půlhodiny. A ano, polovinu předchozí věty jsem bezostyšně, zákeřně a zcela záměrně vykradl z jiného komentáře, já padouch! Tornatore se rozhodl zuřivě rozkopat všechny mé očekávání jakožto diváka, jen aby nahodil natolik předvídatelný konec, který je díky své očekávatelnosti dokonale nečekaným. Technicky je to jednoduše super, byť jsem trochu postrádal nějaký opravdu kamerově památný závěr, leč mínusem to zas tolik není, jednoduše pak více vynikne dobré herectví. I přesto, že poslední půlhodina filmu začne postrádat kouzlo minut předchozích, znovu kouzlo nalezne v závěru při vyvrcholení děje, ovšem kouzlo je to jiné, ač pořád silné. PS: snad první film, který jsem z letošních viděl, kde mě hudba dokázala zaujmout sama o sobě. (03.01.2014)

Tornatore je podobně jako jeho hrdina tak trochu muzeální exponát, kterému informační věk musí připadat jako záludný zraňující nepřítel a film jako intimní komnata jistoty. Emočně se mě film přestal dotýkat v (úmyslně) přepálené druhé třetině, twist je promyšlený a dobře připravený, závěr zbytečně natahovaný a doslovný. Výborní herci (duety Rush - Sturgess / Rush - Sutherland ozdobné), vizuál jedna velká nádhera (odkaz na Sorentina není náhodný, on i Tornatore pořád věří v sílu zbytečného gesta), hudební podklad snad až moc sentimentální. Příjemné muzeum nostalgie, pošetilosti a obranné odtrženosti od reality. Motivy třinácté komnaty, automatonu a pravdomluvného trpaslíka se mi na téhle trochu moc mechanické metafoře nejistoty, tvořivosti a destruktivnosti citu líbily nejvíc. (11.09.2013)

Mám takové filmy rád. Líbí se mi, když si film se mnou hraje a ještě více ocením příběh, který mě dokáže sejmout. To, co tady zdejší uživatelé v komentářích na tomto filmu zkritizovali, já tady snad musím ještě víc vychválit. Režisér natočil nádherný, mysteriozní příběh, který je skvělý už v samotném nápadu. Geoffrey Rush tady předvádí skvělé herectví, režisér Tornatore pro změnu perfektní filmařinu a Ennio Morricone nakonec vše zabaluje do skvělé muziky. Skoro to vypadá, jako kdyby se tenhle film prostě nemohl zkazit, protože na něm pracovali špičky v oboru. Pokud to tak opravdu vypadá, o to větší radost mi dělá, že film se natáčel právě v Praze. Ten závěr v matičce je totiž tak kouzelný, jak film jenom může být. Nádherný, až fantastický zážitek, u kterého mi po shlédnutí bylo hodně zvláštně. (04.01.2014)

Tak jsem po opravdu dlouhé době viděl brilantní film. Snímek mnoha tváří, tajemný, záhadný a přitom dechberoucí. Snad můžu i říct, že nejlepší romantický film, jaký jsem viděl. Hodnotit nějakou chemii mezi herci mi v tomto případě přijde bezpředmětné. Ti dva mají být zvláštní, nelze v tom hledat nějaké klasické vzorce, podle kterých můžeme hodnotit akurátnost hereckého projevu. Přišlo mi to naprosto v pořádku. Pokud se do filmu ponoříte, nelze sledovat konec jinak než se zatajeným dechem s pocity katarze. Ennio Morricone odvedl také výbornou práci. Skvělá záležitost, která ve vás může hlodat dlouho a podpoří vaši nedůvěru k lidem. (29.12.2013)

Velmi "oduševnělý" snímek o jednom zvláštním vztahu. Originální romantické drama s netypickými (ale o to lepšími) hrdiny, skoro až mysteriózní atmosférou a něžnou Morriconeho hudbou (hlavní motiv mi silně připomíná jeden z tónů z TENKRÁT V AMERICE). Tornatoreho režie je ukázkově soustředěná, kultivovaná a v nejlepším smyslu slova staromódní, herecky filmu s naprostým přehledem kraluje tradičně skvělý Geoffrey Rush (tohle je možná jedna z nejlepších rolí, ve kterých jsem ho viděl). A pro Pražáky je to takřka povinnost. ;) 80 % (06.04.2014)