Režie:
Claude BerriScénář:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (více)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
Po vynikajícím prvním díle druhý díl celkem zklamal. Resp. pro vás asi zklamáním nebude, a to za předpokladu, že vám postačí sdostatek záběrů na Manon, kterak s kozičkami skotačí po horách. Hrozí však rychlé vypěstování averze vůči zvonění jejich zvonečků a neustálého mečení, táhnoucího se celým filmem. Celý film se v podstatě nic neděje, akorát se jednou voda zastaví a pak zase pustí. Toť vše. Úplný závěr film dost zvedá, ale holt víc než na tři to nevytáhne... 60% ()
Není potřeba diskutovat o tom, že herecké výkony v tomto filmu patří k tomu nejvýraznějšímu, co tento film nabízí...kvalitativně se tomu blíží snad ještě režijní počin C. Berriho a krásné exteriéry. Samotný příběh však ničím neuhrane a závěrečné prozření není taky ničím, co by se ještě ve filmu neobjevilo. Jsou to krásné 3*, ale víc asi ne. ()
I v tomto filmovém druhém dílu podle Pagnolovy Živé vody hrají všichni hlavní představitelé jako o život. Přesto mi tam výkon Gérarda Depardieu coby hrbáče Jeana z prvního filmu hodně chyběl. To je snad jeho životní role. Brala bych i nějaký ten flashback, předloha nepředloha. A jestliže tady někteří přispěvatelé přirovnávají celkové vyústění zápletky Pagnolova díla k telenovele, možná si neuvědomují, že jsou to právě telenovely, které využívají zápletek velkých románů, upravují je ad absurdum a tím celkově tato původní díla degradují. ()
Musím konstatovat ,že mé hodnocení , ač je hvězdně stejné jako Jean od Florety ve skutečnosti stejné není. Manon malinko ve svém tanci pokulhávala za svým zmrzačeným otcem Jeanem. Možná , protože jsem žena a neokouzluje mne krása E.Béart (i když to skutečně kráska byla). Možná , že mi vadila jedna věta (jsem přesvědčená ,že bez ní by se film obešel) , která mi hned na začátku dala tušit celé vyznění a celou pointu. Přesto si vážím této adaptace Živé vody tekoucí v nádherné Provence. ()
Technicky a atmosférou táto časť prakticky kopíruje prvý diel, príbeh sa síce posunul niekde inde, ale podstata je rovnaká. Výborne napísané charaktery postáv, atmosféra jednoduchého vidieckeho života a jednoduchých ľudí ma pohltila, všetko je neskutočne prirodzené, prosté a je potešenie sa na to pozerať. Umiernená réžia zvažuje každý záber, ktoré však dávajú filmu niekedy viac zmyslu, než samotné dialógy. Záver tohto dvojdielneho filmu ma navyše doslova dostal, nečakal som tak úderné zakončenie. 80%. ()
Galerie (35)
Photo © Radiotelevisione Italiana
Zajímavosti (4)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
Reklama