Manon od pramene

"Já vám na vyšší moc kašlu! Zaplatil jsem, tak tu vodu chci!!"                                                                                           Druhá část filmové balady z podhůří Alp. Lidské vztahy a osudy jsou často zamotanější než si dokážeme představit. Manon je venkovské drama dotažené do konce. Jean od Floretty představil hlavní aktéry, věnoval se vykreslení postav Kohoutka (Ugolína) a jeho strýce Césara, souseda Hrbáče, jeho ženy a dcery Manon. V druhém díle dostává veliký prostor již dospělá Manon, která se toulá se stádem koz po okolí. Právě tu tiše pozpruje a zamiluje si Ugolín. Se stejnou urputností s jakou se snažil zlikvidovat jejího otce nyní bojuje o lásku jeho dcery. I když z mého pohledu je to spíš smutný příběh starého farmáře, který toužil po lásce i po synovi, ale nakonec ho ve svém sobectví zničil. Pozoruhodný příběh ze staré Provance. (21.06.2014)

Drama jako řemen, Manon vyrostla do krásy a její půvab mocně zapůsobí i na Ugolina, bezhlavě se do ní zamiluje a zcela podlehne hlubokému citu. Láska ovšem není na pořadu dne, tou je pomsta za otce. Inu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.. Závěrečných 17 minut mi bolestně zkroutilo útroby.. Dopis, který zůstal bez odpovědi.. (16.11.2019)

Skvelé, alebo minimálne úctyhodné pokračovanie osudov poetického vidieka, ktorému život a smrť dodávajú sily naturalizmu zainteresovaných. Oproti Jean od Floretty nenadväzujeme hneď, ale s niekoľkoročným odstupom a k mnohým veciam z minulosti sa stihneme dopracovať. Niektorých dobehnú krivdy, iných sa zmocní akási neskorá vendeta a Manon sa zachová spôsobom, že z krehkej panny sa prevtelí k pomstychtivej diablici. Voda ako nástroj moci je teda tiež dvojsečnou zbraňou. Dokáže a dáva životu priechod, bez jej kohútikov sme však stratení. Veľmi sa mi páči tá umiernenosť, prírodné scenérie a taký ten duch každodennosti, aký postrádam v X iných filmoch. Keď k tomu prirátate výborný scenár, máte upečený chutný koláč a pokiaľ ste i šikovným režijným staviteľom, dorábate už len čerešničky krásy. A toto dielo je svojim spôsobom istou formou umeleckej krásy. (09.08.2015)

Madona ve skalách s kozím stádečkem v pokračování, nad kterým se vznáší hrbáčův duch a karafiátová vůně neupřímnosti. Proti Jeanovi je více zdůrazněn prostor, samotné Manon by slušelo ubrat trochu salonní učesanosti, trochu moc (i to minimum) z dramatu je svěřeno smyčcům, význam vědy pro praxi je ovšem nastíněn názorně. Co všechno osud a sousedé nenaloží na bedra nebohých mul ! I přes zbytečně rušivou dívčinu doslovnost hodnotím s gradací příběhu blízko 4* (28.12.2014)

I v tomto filmovém druhém dílu podle Pagnolovy Živé vody hrají všichni hlavní představitelé jako o život. Přesto mi tam výkon Gérarda Depardieu coby hrbáče Jeana z prvního filmu hodně chyběl. To je snad jeho životní role. Brala bych i nějaký ten flashback, předloha nepředloha. A jestliže tady někteří přispěvatelé přirovnávají celkové vyústění zápletky Pagnolova díla k telenovele, možná si neuvědomují, že jsou to právě telenovely, které využívají zápletek velkých románů, upravují je ad absurdum a tím celkově tato původní díla degradují. (30.03.2014)