Prachy v prachu

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Francouzi loupeže v komediálním pojetí prostě umí. Ať už je v hlavní roli Belmondo, Depardieu s Richardem, nebo Renem, či trojka Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre ve velké záchodové loupeži, je v tom spousta vtipu a nápaditosti. Prachy v prachu za zmiňovanými kousky nijak zvlášť nezaostávají, byť stejně jako většina tuzemských diváků, ani já neřadím Auteuila s Jugnotem mezi top herce zlaté éry francouzské kinematografie. Asi i neprávem, ale tak to je. Ta špetka charisma, která jim v mých očích chyběla, byla dorovnána velmi dobrým dabingem, takže mi vůbec nic nebránilo bavit se tréninkem přepadení i podvratnými dialogy v bance. Zmiňovaný sociální přesah je v tomto případě vcelku kontroverzní, protože ospravedlňuje a vlastně oslavuje lupiče, jakožto oběti nezaměstnanosti. Ale je to komedie, tak jaképak moralizování a rozbory. Jako bonus se diváci pokochají výstavními ňadry krásných žen...to už dnes bývá jen velmi málo k vidění, obvzlášť když je evidentní, že jde o scény z pohledu příběhu zcela zbytečné. Takže suma sumárum, Prachy v prachu jsou ideální volbou, pokud si chcete odpočinout od dnešní upjaté, wokeshitismem spoutané, často vtipuprosté a tuctové kinematografie. (16.12.2023)

Ono by se řeklo, že na téma přepadení banky bylo natočeno spousty filmů (i komedií) a že nic originálního již na tomto poli nelze vymyslet, pak vězte, že "Prachy v prachu" jdou jinou cestou. I když pointa (nebudu prozrazovat) je nejspíš na filmu to nejoriginálnější, nejvíce jsem se řezal smíchy při nácviku přepadení na chodbě. A Daniela Auteila s Gérardem Jugnotem jsem si zamiloval. 85%. (03.03.2010)

Když dávali před revolucí každou sobotu Film na přání, Prachy v prachu většinou zvítězil. Snímek jsem po hodně dlouhé době viděl teď a humor bych spíš tipoval na klasickou německou komedii z osmdesátých let než na frantíky. Možná to bylo také tím, že tam bylo docela nahoty a Daniel Auteuil mě povahou připomínal jednoho z Nosáčů :). Každopádně je to vtipná zábava a spíše taková pěkná a pohodová pohádka. Nesmím opomenout klasický český dabing, který je zde extratřída!! Ale v té době se není čemu divit. (30.12.2020)

Taková příjemná francouzská jednohubka na horké odpoledne, která pobaví, potěší a docela mile mě překvapila i hezká muzika. Je to opravdu jen 80 minut a ne těch 100 jak tady píšou, ale podle mě to bylo úplně akorát na tip téhle komedie. Já jsem to chtěla vidět hlavně kvůli mému oblíbenci Danielovi, který si tady zahrál roli lupiče a kdyby to nebylo dabované tak věřím, že bych i tu jednu hvězdu přihodila. Faktem ale je, že o něco starší film s Danielem Nenapravitelní byl přece jen víc vtipnější. (21.06.2013)