Prachy v prachu

V podstatě takový předchůdce Belmondovy Bezva finty. V době, kdy to k nám přišlo, to pro mě byla naprostá špička. Když jsem to teď po letech (vlastně spíš pod desítkách let) znovu viděl, tak jsem byl opět spokojen. Sice už mi to nepřišlo tak extrémně zábavné jako dřív, ale pořád je to svižná komedie s řadou povedených hlášek, před kterou musí spousta dnešních komedií blednout závistí. (16.11.2011)

Mne skrátka tieto filmy E. Molinara nejako pasujú do gusta. Prachy v prachu bola malá legenda 80-tych rokov, a to nielen preto, že tam bolo zopár pekných holých ceckov a dokonca súlož tak hlasná, že to kedysi dávno za socíku zobudilo môjho otca spiaceho pri TV a aj s bratom nás vyhnal do detskej izby s poznámkou, že na také prasačiny máme ešte čas... Tento film bol legenda aj preto, že to bola originálna komédia s vynikajúcim hercami, ktorí boli síce v tej dobe vo Francúzsku 2. liga, ale zahrali to všetko s maximálnym prehľadom. No a ten koniec to už iba spočítal a podčiarkol. Prachy v prachu je taký malý čierny kôň medzi francúzskymi komédiami, ktorý vyhráva dostihy. (01.03.2009)

Když dávali před revolucí každou sobotu Film na přání, Prachy v prachu většinou zvítězil. Snímek jsem po hodně dlouhé době viděl teď a humor bych spíš tipoval na klasickou německou komedii z osmdesátých let než na frantíky. Možná to bylo také tím, že tam bylo docela nahoty a Daniel Auteuil mě povahou připomínal jednoho z Nosáčů :). Každopádně je to vtipná zábava a spíše taková pěkná a pohodová pohádka. Nesmím opomenout klasický český dabing, který je zde extratřída!! Ale v té době se není čemu divit. (30.12.2020)

První půlhodinu postavy jen bezradně tápou ode zdi ke zdi a nic zajímavého ani zvlášť zábavného se neděje (i když pánové to asi uvidí jinak ;). Ale ve chvíli, kdy Sam s Paulem ukují mazaný plán na velkou bankovní loupež, se začnete smát, a nepřestanete ani po titulcích. Lupiči-amatéři sice zločinnou akci pečlivě nacvičí („Žádnou paniku!“ „Proč žádnou paniku?!“) a v po zuby se (v hračkářství) vyzbrojí, záměr sbalit prachy a vypadnout se ale nakonec vyvine hodně překvapivě. Vedle Daniela Auteuila se mi líbil François Perrot v charakteristické roli uhlazeného ředitele a především a hlavně Georges Géret jako maniakální komisař Bouvard s rozkošnou zálibou střílet na všechno, co se hýbe. :) (21.02.2013)

Auteuil a Jugnot jako dva nezaměstnaní zoufalci, kteří naplánují , natrénují a pak provedou rozverné přepadení banky, kde ze všech rukojmí udělají své komplice. Vstupem do peněžního ústavu se z toho stane taková neagresivní pohotová zábavná konverzačka ve stylu divadelní hry, ale to ocení každý, kdo vyrostl na klasických francouzských veselohrách. Těm ostatním to bude připadat moc profesorsky obstarožní a zapamatují si spíš Elisu Servier, která tam polovinu času běhá nahá jako přítelkyně hlavního hrdiny, ale po vstupu do banky se na ní úplně zapomene. (29.12.2020)