Prachy v prachu

Možné Spoilery. Lehce nadprůměrná komedie (3-4*, to debilní rozhraní, kdy se nikdy nedokážu rozhodnout, kam se přiklonit) s vtípky, které pobaví. Ty paradoxy tam mě dostávaly... aneb do bankovní loupeže se zapojí i sami rukojmí a všichni včetně policejního komisaře z toho vyjdou s prachama a otevřou si hotel na Kanárských ostrovech... luxus... takovou loupež kdybych uměla naplánovat a policie byla tak mimo, tak bych do toho šla:D Ale rukojmí, která jim řekne, co všeckomají dělat, aby to bylo co nejrychleji a nejvíc z toho dostali je nejlepší. (02.12.2013)

Taková příjemná francouzská jednohubka na horké odpoledne, která pobaví, potěší a docela mile mě překvapila i hezká muzika. Je to opravdu jen 80 minut a ne těch 100 jak tady píšou, ale podle mě to bylo úplně akorát na tip téhle komedie. Já jsem to chtěla vidět hlavně kvůli mému oblíbenci Danielovi, který si tady zahrál roli lupiče a kdyby to nebylo dabované tak věřím, že bych i tu jednu hvězdu přihodila. Faktem ale je, že o něco starší film s Danielem Nenapravitelní byl přece jen víc vtipnější. (21.06.2013)

Francúzske komédie medzi rokmi 70.-90. patria k špičke európskej produkcie a podľa mňa sú ešte lepšie než tie talianske, hoci aj tu by sme nachádzali zopár skutočne kvalitných kúskov. Prachy v prachu sú oddychová komédia, ktorej cieľom nie je premýšľať, nie sa zamýšľať nad tou či onakou logikou deja, ktorá miestami značne pokrivkáva, komédia ma baviť, nie vyučovať. Preto 4*. (21.01.2013)

Když dávali před revolucí každou sobotu Film na přání, Prachy v prachu většinou zvítězil. Snímek jsem po hodně dlouhé době viděl teď a humor bych spíš tipoval na klasickou německou komedii z osmdesátých let než na frantíky. Možná to bylo také tím, že tam bylo docela nahoty a Daniel Auteuil mě povahou připomínal jednoho z Nosáčů :). Každopádně je to vtipná zábava a spíše taková pěkná a pohodová pohádka. Nesmím opomenout klasický český dabing, který je zde extratřída!! Ale v té době se není čemu divit. (30.12.2020)

Francouzi loupeže v komediálním pojetí prostě umí. Ať už je v hlavní roli Belmondo, Depardieu s Richardem, nebo Renem, či trojka Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre ve velké záchodové loupeži, je v tom spousta vtipu a nápaditosti. Prachy v prachu za zmiňovanými kousky nijak zvlášť nezaostávají, byť stejně jako většina tuzemských diváků, ani já neřadím Auteuila s Jugnotem mezi top herce zlaté éry francouzské kinematografie. Asi i neprávem, ale tak to je. Ta špetka charisma, která jim v mých očích chyběla, byla dorovnána velmi dobrým dabingem, takže mi vůbec nic nebránilo bavit se tréninkem přepadení i podvratnými dialogy v bance. Zmiňovaný sociální přesah je v tomto případě vcelku kontroverzní, protože ospravedlňuje a vlastně oslavuje lupiče, jakožto oběti nezaměstnanosti. Ale je to komedie, tak jaképak moralizování a rozbory. Jako bonus se diváci pokochají výstavními ňadry krásných žen...to už dnes bývá jen velmi málo k vidění, obvzlášť když je evidentní, že jde o scény z pohledu příběhu zcela zbytečné. Takže suma sumárum, Prachy v prachu jsou ideální volbou, pokud si chcete odpočinout od dnešní upjaté, wokeshitismem spoutané, často vtipuprosté a tuctové kinematografie. (16.12.2023)