Vetřelec: Covenant

zhnusení, zvrácenost a svinstvo. no nebyly to právě libé pocity, které ve mně film zanechal. jenže přesně o to tu šlo. mnozí se v reakcích vůči filmu ohrazují s tím, že prý jde jen o prachobyčejný slasher, čili formát, jaký není hoden kultovních předchůdců, a další se snaží kritiku mířenou z tohoto směru odrážet. mám-li si v tom souboji zvolit stranu, kloním se k názoru, že Covenant opravdu má zřetelné rysy slasheru, ale jiné, než o kterých se (nejčastěji?) hovoří. tak předně, Scott se vrací k modelu, kde monstrum není v centru, ať už dění nebo optiky kamery, ale existuje kdesi na periferii a slouží spíše jako prostředek k navýšení atmosféry znejistění, znepokojení a posléze děsu. to je imho dobře. stejně jako těch pár slasherů, na které jsem během sbírání diváckých zkušeností narazil, se i Covenant vyznačuje nepokrytou předvídatelností, postavy opouští rozum a pod vlivem traumatických okolností přestávají jednat racionálně, a tak jedna po druhé umírají v předepsaném pořadí pro zděšení jedněch a potěchu druhých. myšlenku podporuje také odbytá charakterizace postav, s čestnou výjimkou androida. pravda, úvahami nad genezí nového života, tímto dědictvím silně mytologizovaného a diváky povětšinou nepochopeného Prométhea, se slashery typicky nevyznačují. a odtud už se odvíjí jedinečnost Covenantu. celý film jako kdyby svým významem a vyzněním adoptoval Davidův pohled na lidský život. v dřívějších filmech série byly sympatie k postavám klíčové. měl-li si film náležitě užít, divák musel soucítit (a notně tomu napomáhala přirozená inklinace k divácké identifikaci); o to víc, když postavy čelily smrti, s každým dalším dílem zřetelnější a brutálnější. s každým dalším dílem se hodnota lidského života o něco víc snižovala, až se v Covenantu vytratila úplně. tohle už je snad dokonalý misantropický nihilismus. navíc velmi nevstřícný vůči divákům, jelikož se brání jakékoliv estetizaci, která by umožnila všechen ten slizký černý hnis zarámovat coby umělecké vyjádření 'krásně tematizující ošklivost' - kontrastuje autentické přírodní lokace se škaredými digitálními monstry (od dob nepřesvědčivého digitálního xenomorfa z Fincherova třetího dílu série se změnilo zjevně jen málo), klade vedle sebe nádherné a vznešené záběry na hvězdné lodě, nadýchaná mračna v planetární atmosféře a obrazy navržené podle klasických děl dějin umění (viz Böcklinův Ostrov smrti, případně Gigerův hommage této malbě, Pravda vystupující ze studny Jean-Léona Gérôma a další) s vykuchanými obludami z Davidova kabinetu kuriozit, perverzními polibky dvou androidů a ohořelými mrtvolami (Scottova hrůza ze smrti uhořením bude nejspíš patologická, jestli si mohu dovolit soudit coby amatérský psychoanalytik), a hlavně, co mě iritovalo zdaleka nejvíc - neustále skáče mimo kýžený rytmus, tempo se náhodně střídá, bez jakéhokoliv klíče, tlumené vleklé pasáže nastupují namísto hektických akčních v naprosto nevhodnou dobu (podobně jako poznámky v závorkách v tomto komentáři) a adrenalinová akce přichází nejenže nečekaně, to by samo o sobě bylo v naprostém pořádku, ale hlavně bez přímé návaznosti na... cokoliv. i když ale znám Scottovu filmografii relativně dobře, nedovedu posoudit, zda to vše představuje vynalézavý záměr, nebo zda je výsledná podoba filmu dílem náhodné shody různých tvůrčích faktorů. Scotta mám totiž zaškatulkovaného coby velmi nadaného filmového režiséra (ve smyslu režisér-řemeslník, nikoliv nutně (i) režisér-autorský umělec), ovšem naprosto ignorantského při volbě látky ke zpracování. občas se mu do rukou dostane skvělý materiál a pak vznikají mistrovská díla jako původní Vetřelec nebo Blade Runner, většinou se však bůhvíproč nadchne pro mizerný, kýčovitý námět a jen díky své profesionální zdatnosti vznikají sice ideově velmi problematická až nevěrohodná, celkově vzato však ne vždy zcela promarněná díla. Covenant bohužel jednoznačně spadá do této druhé, rozsáhlejší podmnožiny Scottovy tvorby. a i když se nejsem schopen přemoci a uznat jej za zdařilý film, přiznám mu tolik, že část svého účelu přeci plní - podařilo se mu (přinejmenším ve mně) znovu vzbudit zájem o celé to vetřelčí [nebo, chcete-li, vetřelecko-predátorské (+možná i -bladerunnerovské)] fikční univerzum s celou jeho rapidně se vyvíjející (novou) mytologií. je kuriózní, jak Scott a jemu oddaní scenáristé pracující na této sérii prequelů naprosto nezvládají (pře)tlumočit odkazy a inspirace v existujících mytologických systémech do smysluplné pastiše, zato se jim však (relativně, protože výhrad by se našla spousta) daří budovat (v přeneseném slova smyslu) mytologii novou, fikční a fantastickou, a s ní právě i zájem o vetřelčí univerzum a jeho další směřování. (30.12.2017) (méně) (více)

Ani nedávny Prometheus, ktorý sa snažil trochu rozšíriť a dovysvetliť univerzum pôvodného Votrelca mi nijak zvlášť nevadil a dokonca mimo vyvražďovacích scén ma aj dosť bavil, ale predsa len som sa viac tešil na toto nové pokračovanie, ktoré malo konečne omnoho viac ponúknuť aj samotného votrelca, ktorý mi roky chýbal, ale nakoniec to bola chyba, pretože práve votrelec a hororová zložka tomuto filmu dosť podkopáva nohy. Ako pokračovanie Promethea to v mimoakčných scénach funguje veľmi dobre, toto univerzum sa mi jednoducho páči a tu mi zápletka, ale aj samotný dej prišli dostatočne zaujímavé, je tu zodpovedaných mnoho otázok, nielen z Promethea, ale aj Votrelca, ktoré ma zaujímali už roky a na moje prekvapenie ma to dokonca ani nesklamalo a tieto odpovede mi vyhovovali, aj keď som sa ich dosť obával. Ale filmu sa aj tak nedarí držať plnú zaujímavosť po celý čas, tempo mi prvú polovicu prišlo trochu pomalšie a v druhej je to zase dynamické až moc, niektoré sekvencie by to chcelo skrátiť a iné zase predĺžiť, jednoducho k ideálu to malo stále ďaleko, ale celkovo ma to bavilo. Ale práve po tej hororovej zložke ma to skoro vôbec nebavilo. Akoby tvorcovia zabudli, aké typy hororových scén boli v pôvodnej sérii najlepšie, práve tie pomalšie, v ktorých sa votrelec nečakane sa objaví pri svojej obeti a nemilosrdne ju zlikviduje alebo unesie. Toto je návrat ku trojke, ktorú mám z celej série najmenej rád, ale ešte v o dosť horšej podobe. Hororové časti sú zbytočne preakčnelé, votrelca vidno príliš moc a často v úplne nevhodných lokáciách, napríklad taký útok na lúke alebo jeho pohyb po vonkajšej strane vesmírnej lode mi vôbec nesedeli a navyše je neustále až moc viditeľne digitálny. Pri týchto nových dieloch klasík si len divák uvedomí, ako sa to kedysi robilo omnoho poctivejšie a lepšie. A tak vlastne jediný hororový moment, ktorý ma celkom zaujal bola scéna v sprche a od tej som pri tom čakal najmenej. Ale aspoň tu vyzeral votrelec konečne poriadne. Inak krvi a zabitých je tu viac než dosť, ale tie likvidácie teda za moc nestoja, tu som čakal omnoho viac. Problém je aj obsadenie, jedine Michael Fassbender v dvojúlohe androidov je výborný, obe jeho postavy a rozdiely medzi nimi ma bavili, práve jeho postava je na moje prekvapenie veľkým plusom nielen tohto dielu, ale myslím, že aj celej novej série a práve kvôli nemu som zvedavý, ako sa budú vyvíjať ďalšie diely. Zvyšok postáv je už úplne zameniteľný, takže mi bolo úplne jedno, kto prežije. Režijne to inak nie je zlé, Ridley Scott vie stále natočiť minimálne nadpriemerný blockbuster, vizuálna stránka je výborná, ale aj mimo nej má svoje klady, len ako som spomínal, tá hororová stránka nestojí za nič. A musím pochváliť aj hudbu, tá sa mi dosť páčila. Takže Alien: Covenant určite nie je zlý film, kľudne si to ešte pozriem a kladov je tu dosť, hlavne to zodpovedanie mnohých otázok z Promethea a Votrelca, ale na film z tohto univerza je to predsa len trochu slabé, samotná postava votrelca si zaslúži omnoho citlivejší prístup a lepšie vymyslené scény, než tieto na zúfalo priemernej úrovni. 66% (18.05.2017) (méně) (více)