Andrej Rublev

Vedel som do čoho idem a toto vedomie mi celý prežitok nijako neuľahčilo. Zmieril som sa s tým, že Andrej Tarkovskij je významný režisér a Andrej Rubľov je asi jeho najvýznamnejší film. Nefalšovane som sa snažil nenudiť pri siahodlhých záberoch a málo obsažných dialógoch. Nepodarilo sa. Ani môj minimálny záujem o historické filmy sa mi nepodarilo zmeniť. A tak z celého filmu mi ostal iba pocit, že Tarkovskij je dobrý filmový režisér, že veľmi dobre vedel, čo a ako chce nakrútiť a pravdepodobne sa mu to aj podarilo. Problém spočíva v tom, že som jeho myslenie a výtvarné vyjadrovanie nedokázal vnímať a chápať. Ale na rozdiel od iných užívateľov nemám pocit viny, ani menejcennosti. Proste sme si s Tarkovským nesadli. To sa stáva. (30.08.2016)

I tento film Tarkovského spíš klade otázky, než něco vysvětluje, a doprovází je syrově melodramatickým obrazem. Kdybych měl jmenovat, bylo by to hned několik scén, které nadlouho utkvějí v mysli (čímž shrnuji hlavní rozdíl proti snovému Vláčilovi). Ať už úvodní trochu mimózní laškování s balónem, dovádění nahých pohanů, dobývání Vladimiru, horečné lití zvonu... Celý motiv filmu, obroda a očista, se na mě přenesl a cítím se myšlenkově hodně jinde. Obával jsem se původně, že budu potřebovat být na film speciálně naladěn, ale naladil si mě raz dva :) (12.08.2012)

Film je sice celkem dlouhý a místy by člověku mohl přijít i nudný, ale vtom na vás zaútočí scéna, kterou byste nečekali. Už od začátku je jasné, že je to nevšední dílo a když se vydržíte koukat až do nájezdu tatarů, nebudete litovat. Ten je jednak neskutečně brutální a mrazivý, ale hlavně, po něm už nepřijde ani chvilka nudy. Alespoň já se lépe soustředil ve druhé půli. Je to skvělý film a vyobrazení středověku snad nikde nedopadlo lépe. (20.05.2009)

Co znamená Markéta Lazarová pro českou kinematografii, tedy monumentální (a velmi nákladnou) středověkou fresku, znamená Andrej Rublev pro kinematografii sovětskou, potažmo ruskou. Měl to být sebevědomý symbol poválečného vzestupu sovětského filmu, pro éru Chruščovova vedení měl představovat totéž, co Petrovův Petr Veliký pro Stalina a jeho partu. Tarkovskij ale snímek kormidloval směrem k náboženské symbolice a mysticismu, konec konců původně nazval své dílo Andrejovy pašije. Osm let si režim s filmem nevěděl rady, než ho vzal na milost. Tarkovskij hodně energie věnoval vytvoření pocitu autenticity - snažil se o syrový, naturalistický styl, používal hrubé, neopracované materiály. Určitě jde o zásadní dílo národní kinematografie, které by dnes vznikalo jen stěží. Pro mě jde o nejstravitelnější Tarkovského film, ale i tak platí, že proslulé několikaminutové záběry leckoho vyčerpají. Pokud jsem v úvodu zmínil Markétu Lazarovou, ta pro mě představuje zřetelně sympatičtější a atraktivnější verzi středověku. I ta stopáž je v případě Markéty rozumější. 205 minut režisérské verze svědčí o tom, že Tarkovskij na diváka nemyslel. Celkový dojem: 80 %. (10.02.2020)

Pane Bože, ja som práve dopozeral Director's cut: 205 min. To bolo ako Marketa Lazarová + trištvrte hodina! Prirovnávam to pretože obidva tieto filmy sú pomenované podľa ich postavy ktorá vôbec nie je nijak zvlášť významná. A tiež sú lyrické a epické zároveň. A ubíjajúce! A ja neviem prečo, ale striedajú sa tam veľlké myšlienky a malé činy, ktorých je priveľa. Obával som sa, že po Stalkerovi si ďalším (aj keď skorším) Tarkovskeho filmom pokazím ilúzie o režisérovi, ale čakal som niečo zmysluplnejšie. No jediné na čo som po dopozeraní Rubľova prišiel je, že život mi nikdy pred očami neprebehne rýchlo... Samozrejme vždy je tu možnosť, že je chyba vo mne. - Film vyvolávajúci asketické pocity. - (22.11.2012)