Hannibal

Pozvání od HBO na Fine dining, které zahájíme amuse-bouche z varlat čerstvě sejmutého makléře z otevřeného chovu s kapary je víc než kulinářský zážitek, který nezkazí sklenka Bienvenues-Bâtard-Momtrachet Grand Cru. Jestliže patříte do skupiny oposumů, kteří si myslí, že tilapie je pohlavní nemoc, pozvánku od lékařů k večeři zásadně a nekompromisně odmítněte, neboť Vám hrozí společenské znemožnění se a téměř jistota, že jako dezert se bude podávat Váš telecí mozeček flambovaný na kvalitním Hennessy Paradis IMPERIAL, doplněný o dýňové pyré sypané černými lanýži. Doporučuji tedy nastudovat alespoň základy kuchařské terminologie a je nezbytně důležité vědět, který že příbor je na kterou pochutinu, u lidí na úrovni se chyba prakticky netoleruje a Vy tak můžete skončit s nožem na ryby zaraženým hluboce v prdeli, což je neskutečně nepohodlné a neskonale neestetické. Rozumíme si? Ok… Pokud tedy přeskočíte fádní gazpacho a vrhnete se rovnou na nadívaný brzlík úspěšného právníka podávaném na chřestovém lůžku s karotkovou pěnou a jogurtovým přelivem zapékaném v sur la plat, neuděláte chybu, pakliže se tedy nebudete šklebit jak debil a zvědavě se vyptávat na recept, neboť tito kulinářští guru a gastronomické hvězdy bývají poměrně předráždění díky nesnadnému shánění kvalitních surovin, a pak by akutně hrozilo nebezpečí státi se novým, zítřejším chodem číslo čtyři pro Baltimorskou smetánku. Jste-li tedy nevyrovnaný floutek, který chce za každou cenu vědět vše a nestačí mu informace od mistra Babici, pak doporučuji starou hnusnou kulajdu, kterou usmolíte doma ve smaltu po prapraopici a asijského brabce, zde se jeví jako nejhorší nebezpečí nekontrolovatelný průjem, který se dá s jistou dávkou štěstí přežít. Hannibal vám tolik šancí nedá. Jsem z něj dokonale na větvi. Navíc, pokud budu mít jistotu, že budu chodit oblékaný jak Dr.Lecter, seknu zítra s lopatou a nechám se vyučit na toho psychiatra, čéče. (11.02.2014)

USA má (polovina proti době před 20 lety) za loňský rok necelých 15.000 vražd. Z nich spáchal dvě třetiny Hannibal Lecter, zbytek jeho zmanipulovaní pacienti. Skvěle vybraná titulní postava, jen tak někdo mu výkonem nestačí držet krok, jakkoli jsou výborní i jiní. Čili, tím lépe pro reálný vztah Hannibal versus ostatní. Preciznost a zásadovost, schopnost okamžité analýzy a reakce. A místy překombinované úmysly v úmyslech, způsobující ještě větší odklon mysli od reality... Což je vlastně OK, tak se to má nejspíš brát. Vynikající stylizace opět surreální -- třeba květiny, houby, med a další pochutiny pěstované na mrtvolách, výtvarná stylizace příběhu projevující se důsledně kontrastním oblečením Hannibala kontra Willa (doplňkové barvy), estetika tekutin, barokní aranžmá... Vpodstatě jediný úkrok ze světa Hannibalů Hopkinsových, které seriál dost ctí, je pocit přítomného času v příběhu, tím myslím, že je zjevně aktualizován do 21. století (přinejmenším mobily, webovky F. Lounds atd.), což trochu neštymuje s původní časovou linií. // Třetí série: všichni měli špatný trip a žvanili a žvanili a žvanili a žvanili. Shovívavě jen jedna hvězda dolů. (17.08.2014)

Místy artová snová podivnost, místy scénáristická demence nejhrubšího zrna (zejména ke konci obou sérií, kam se hrabe pojídaní mozku ze stejnojmenného filmu), místy vizuálně dech beroucí rafinovaná podívaná. V každém případě herci jsou výborní, Mads je ještě slizštější a preciznější než sir Anthony a obrazová stylizace vyšperkovaná jako ta nejsladší gurmánská lahůdka. Škoda jen, že scénáristé tolik stojí na místě a pak dělají zoufalé přešlapy. (Viděny první dvě série) (27.03.2015)

(Předně díky kolegovi Russell-2-Dope za tip na tenhle TV kousek, který by mě jinak, coby televizního ignoranta, asi ještě dlouho míjel.) PRVNÍ ŘADA: Stručně a výstižně - hodně slušná náhrada za Dextera. Umělecky, filosoficky, nebo nábožensky založení či motivovaní vrazi s extrémně šílenými metodami, "uměleckými" vražednými výtvory a bizarními duševními poruchami (dostal mě Cotardův syndrom)... Lunatický a halucinující zvláštní agent FBI... Šílený, psychopatický, sadistický, ale i geniální a kultivovaný psychiatr (monstrózní, hadovitý, skvostný Mads Mikkelsen)... Výborný Laurence Fishburne v roli šité na míru... Ale nějaké drobné výhrady mám. Zprvu mi trochu nesedla postava Willa Grahama s projevem protivného neurotického homosexuála. Ale zvykl jsem si, časem si ho i oblíbil a jeho psychickou trýzeň vepsanou ve tváři mu začal věřit. Vadila mi ovšem extrémně nepravděpodobná a nevěrohodná postava šedé eminence v podobě bulvární novinářky. Chápu, je to hezká baba a hraje nesympatickou a manipulativní mrchu, asi to zvýší sledovanost, ale scénář tím hodně ztrácí na úrovni a posouvá se směrem ke stupidním telenovelám, nebo k béčkovým seriálům pro teenagery. Stejně tak mi nesedla vyumělkovaná postava kanibalovy dcery (obě dvě dámy se naštěstí aspoň v několika dílech upozadily). Ale nechci tenhle skvělý seriál kritizovat za nerealističnost a za nadměrnou scénáristickou fabulaci; kdybych měl škatulkovat, je to zkrátka trochu Dexter & trochu CSI, ale hodně okořeněný atmosférou Twin Peaks nebo X-Files. Dost keců, minimálně 85%, je to pohledné, zajímavé a vzbuzuje to závislost, vrhám se na druhou řadu a pokud kvalita neklesne, dám nakonec plný počet. DRUHÁ ŘADA: Celá by se myslím vešla do jednoho dvouhodinového celovečeráku, což ji myslím dobře charakterizuje - je rozvláčná, v první půli místy až útrpně. Prvních několik dílů je nepříliš záživnou konverzační nudou z vězení, ze soudní síně, nebo z domovů hlavních postav, okořeněnou, aby se neřeklo, několika zajímavými vraždami. Popravdě mě chvílemi polopatické, zdlouhavé a šablonovité dialogy málem unudily k smrti. A taky to, jak postavy každou chvíli dlouze a dlouze čumí (ať už na sebe nebo "do blba"), aby se co nejvíc natáhla seriálová stopáž, mě iritovalo. Zvlášť doktorka Bloomová dokáže opravdu čumět jako bluma, nomen omen. U filmů to promíjím a občas mám jejich pomalost i rád, ale u seriálů na to nemám nervy. Ale taky jsem parkrát výskl rozkoší (třeba když šílená Amanda Plummer prováděla lobotomii), moc moc se mi líbila neuroticky křehká psychiatrička Gillian Andersonové a potěšil mě Jeremy Davies. Taky prolínání se s dějem filmu Red Dragon bylo hodně zajímavé (někdy si snad přečtu i ty knihy). Každopádně druhá půle druhé řady nabere poněkud na obrátkách, je v ní několik dobrých momentů i více nebo méně očekávaných zvratů a překvapení, ale nijak nadšený ani unešený z Hannibala nejsem. Solidní oddechová čtyřhvězda, ale žádná srdcovka. (27.07.2014)

I am much weirder than you will ever be, Margot. It´s fine to be weird… Áno a nielen samotný Hannibal je v tomto seriály zvláštny. Keď si spomeniem na jeho prvú sériu napadá mi prirovnanie k neobrúsenému diamatu. Tajomný, nejasný a s mnohými chybičkami krásy. S nástupom novej série však tento diamant dostáva nové kontúry a mnohé hrany začínajú dostávať tvar a správne hrany. Seriál je zrazu vybrúsenejší, lesklejší ale napriek tomu stále tajomný. Pri takomto postupe si začínam veľmi želať, aby dostal šancu ukázať sa nám ešte aj v ďalšej fáze už vo svojej celej kráse, tajomnosti a zvrátenosti. Napriek tomu, že sa neraz pri jeho pozeraní musím obrniť veľkou dávkou nadhľadu si myslím, že tento seriál skutočne patrí do mojej seriálovej šperkovnice. (06.04.2013)