Expendables: Postradatelní 3

V roku 2010 vyrukoval Sylvester Stallone so svojim projektom "Expendables". Sám ho režíroval, podieľal sa na scenári a stvárnil jednu z hlavných úloh. Titul, v ktorom sa stretli herecké hviezdy zo starých akčných snímkov. Bola to bomba! Dal som tomu štyri hviezdičky. O dva roky neskôr sa objavilo pokračovanie "Expendables 2". Režíroval ho Simon West. To sa mi páčilo ešte viac ako pôvodný film. Perfektne som sa pri tom bavil. Ocenil som to plným počtom. Tretia časť "Expendables 3" bola vyprodukovaná v roku 2014, pod režisérskou taktovkou Patricka Hughsa. Tento krát ma to však už akosi moc nebavilo. Miestami to pôsobilo veľmi lacno. Takže myslím, že tri hviezdičky tomu budú stačiť. *** (03.11.2021)

Zase pěkně pohromadě. Nějaký velký kvalitativní sešup jsem teda nezaznamenal. Dvojka mě bavila víc, než jednička. Trojka je zase trochu jinde, ptákovina trvá, je znovu poctou béčkové akce a jednotliví lišáci si ze sebe zase dělají příjemnou legraci. I když přátelské popichování mezi Stathamem a Stallonem ve větší míře schází. U dvojky jsem měl problém s akcí. Střihač měl tehdy dostat pořádně přes prsty, akce lehce štvala, protože se střílelo a nemířilo, nikdo neměl ani šrám, ale soupeři do kulek naskakovali jako snad nikdy předtím. Trojka (vyjma závěru) taková není. Možná nazvedne ze židle nevěrohodnými výbuchy i místy rezignací na vyšší level. Stallone, který naštěstí shodil pološílený knír, dál pokračuje v oživování stagnujících kariér svých kolegů, dál vzdává poctu žánru osmdesátých a částečně i devadesátých let, jen až moc svolil ke snaze vyjít vstříc mladým divákům. Nižší věková přístupnost je jednoznačně špatným krokem. Dlouhé scény rekrutování mladých posil jsou nudné. Dočkáme se tak situací hloupých (mračící se vyhazovačka v červených šatech), stejně jako herců z kategorie zbyteční (takový Jet Li jen tupě střílí a pronese zhruba desítku slov). Potěší naopak nové slavné posily (dočasný návrat do první ligy si zejména v úvodu užívá Wesley Snipes a v druhé polovině zase ukecaný Španěl Antonio Banderas). Některé staré gardy bohužel melou z posledního (hodně neesteticky vypadá Dolph Lundgren, u kterého to tvůrci maskují zřejmě tím, že mu neustále cpou do ruky flašku; sešle a unaveně vypadá i Arnold, který v Konečné předváděl něco úplně jiného), ostatně i závěrečný duel mezi Slyem a Melem je dost odbytý. Pozitiva nicméně určitě převyšují ty mírné i velké přešlapy. Čtvrtému setkání se tak bránit rozhodně nebudu. Uvidíme!! (31.08.2014)

To si sakra pište, že nadhodnocuju, když se jim to konečně podařilo vyladit. První díl byl o nostalgii, druhý moc pomrkával, třetí je velká show o pomstě, výchově a týmovém duchu jak jinak. Primární devizou je Gibson, hladový po pořádné roli si vychutnává každou minutu na plátně a že je jich trestuhodně málo. Snipes je venku z basy a dává o sobě vědět. Pořád na to má. Hláškovacím králem je ale jednoznačně Banderas a jeho užvaněný Galgo, lámanou angličtinou lechtající bránice publika svou otravností. No a stará známá parta? Pořád ta samá písnička, klape jim to i když jsou teď trochu na nože. Arnold s Jetem s úsměvem zpochybňují svou orientaci. Pro srandu všechno. I ti mlaďáci jsou docela fajn. Hughes se ukazuje jako zatím nejlepší režisér trilogie, i přes občas méně přehlednou akci, má všechno v ruce a vizuálně tak Expendables 3 vypadají nejlépe. Scénář má spoustu děr a gigantické, místy přehnané (barák naládovaný C4kou a tanky), místy málo vyhrocené finále (Sly vs. Mel), ale je alespoň konzistentní. Na každý pád je to ale jedna velká show, která vynikne nejlépe na plátně. - Proč ti říkali Doktor Smrt? - Byl jsem zdravotník. (15.08.2014)

Akční důchodci ve své třetí akci pro mne zase byli dokonalí, ale, bohužel, nenacpali se do každého filmového políčka. Já tedy osobně nemám nic proti žádnému ze členů nového týmu, ale za Postradatelné považuji ty původní veterány, takže příchod nováčků považuji za zbytečný, i když jejich výběr je docela zábavný. Hlavní však je, že to pořádně bouchá, dědci dokazují svou nesmrtelnost a jestli to někomu nedává smysl, tak mně je to jedno. Já totiž nehodlám dospět ani v důchodu a tak budu vždy dětinsky stát po boku Barneyho, Leeho, Gunnara, Halea, Tolla, Yina, Mausera a vlastně všech, kteří dokáží synchronizovaně za letu střílet z rotačního kulometu, házet granáty a trousit suché hlášky. (06.01.2015)

Sláj Geriavit, Iáson Urinal, Dolfík Švédskýkapken a Veslo Protéz contra Melanom Condrofortison, aneb exlý debils po třetí a ještě radostněji: jak si parta inkontinentů vychovává beďaraté následníky. Po díle druhém, který mi připadal odtrženější od reality než Bóďa Sobotka, na mě opět prdla atmosféra véháesek a k nim konzumovaných langošů, onoho kulinářského hitu konce osmdesátých let. Když pak z rovu vykoukli i Árný Krzecowižil, Jet-li Ne-um-zu Bu-du Tudal, předválečná Fordka i Toníno Bandážkýla, bylo milo na světě. Trošku upřímnosti na závěr bezduchého cancu - klíčem k pojmutí díla je nálada, v níž si jej pustíte. A já byl prostě fpoho, neboť jsem papkal řízky od maminky, pokakané citronem. Maso, ne moje mumienka! Heil zkomolinám. (11.09.2014)