The Zero Theorem

Pat Rushin napsal svůj první scénář, který je mírně řečeno docela divný, ale přesto se ho chopila režiserská ikona, která i s vcelku titěrným rozpočtem (cca 10 mil. USD) přilákala luxusní herecké obsazení a natočila vizuálně podmanivý film... který i kdyby navázal na úspěch Brazil a 12 opic...neměl moc šancí na solidní tržby. Zajímavé. No a tím veškeré zajímavosti končí. Ano, první půlhodinku jsem s radostí sledovat typicky Gilliamovský svět v kulisách, které se mi nikdy neokoukají. Postava Qohena byla ztělesněním existencionálního tragéda, úkol který dostal, byl správně potrhlý...0 se rovná 93,789%...vyřešte. Jenže děj i postava se vyvíjela jen do poloviny filmu. Pak už to bylo divácky nevstřícné, ale hlavně nezajímavé motání se v kruhu. jakoby bylo to nejzajímavější z námětu vypotřebováno příliš brzy. Závěr mi taky nepřipadal uspokojivý, takže nebýt 20 vteřinového rapu Tildy Swinton, pěkné prdelky Mélanie Thierry a fajn písně Karen Souzy na konci...nejspíš bych hodnotil i hůř. Celkový dojem po skončení filmu, je totiž nevalný. (03.05.2020)

Režisérský podivín Terry Gilliam mě svým nejnovějším kouskem opět nijak zvlášť nenadchnul. Jeho budovaný svět a ztvárněné vize mě moc neoslovují. Oceňuji fakt, že herce dokáže posouvat k jistě zajímavým výkonům. Mám za to že i další jeho smínek, se ponese opět v mírně psychedelickém duchu. Pokud se někomu jeho tvorba líbí, bude spokojený i tentokrát. 12 opic byla zřejmě jakási vyjímka, protože ten film se mě neskutečně líbil. 40% (16.02.2017)

Stejně jako každej Gilliam, i tohle je divné. Ten jeho styl mi prostě nesedí. Vizuálně je to teda většinou paráda, ale celý je to zabitý dějem. Tohle bylo podle mě úplně o hovně. Nechtělo se mi ani snažit se to pochopit, protože mě to prostě nebavilo. Prostě všechno tam bylo ok, až na ten děj, no... (08.08.2019)

Terry Gilliam se už nezmění a s tím se musí všichni smířit. The Zero Theorem má všechny jeho trademarky, které jeho věrné fanoušky uchvátí už od začátku. Typicky kafkovská atmosféra a odcizená budoucnost upomínají na jeho nejlepší díla a prakticky okamžitě vtáhnou do děje. Je vůbec radost sledovat celou vizuální stránku, která je opět promyšlená a uchvacující a tentokrát nabízí i přenádherné obrazy Qohenových představ, které jsou nasnímány naprosto dokonale, a ačkoli balancují na hranici kýče, nikdy k němu nesklouznou. O to větší je škoda, že film do našich kin takřka jistě nezamíří. Nezklame ani volba herců, která se opět vydařila. Waltz tu konečně hraje něco trošku jiného a je stejně skvělý jako vždy, možná mu role ušlápnutého introverta sedla trošku víc, každopádně si ji viditelně užívá a splňuje představu o typicky gilliamovském hrdinovi. Ostatní už prakticky nestojí za řeč, protože je tu hlavně on, ačkoli i David Thewlis je v rámci možností skvělý a Mélanie Thierry sexy. Problémem je ústřední příběh, který nakusuje moc témat a žádné pořádně nevyužívá, jako by se Gilliam snažil vtěsnat sem všechno, co ho na současnosti trápí. Někdy se mu daří víc, jindy méně, každopádně tempo není úplně nejsvěžejší a střídají se tu pasáže svižné s těmi unylými. Jelikož tu ale nechybí ani trošku "pythonovského" humoru a celé to má zvláštní kouzlo, rozhodně se film nevyplatí zatracovat. Jen je potřeba se na něj podívat víckrát a odhalit zdánlivě skryté významy a vtípky, což může být pro dnešního diváka problém. 70% (21.07.2014)

Tak buď je problém na straně přijímače a nebo vysílače neboli buď je chyba ve mně,že jsem nepochopil,že film je tak geniální a tajemný a se skrytým významem a nebo se jenom tak tváří.Nemam o sobě extra valný mínění,ale mam pocit,že je to varianta B a nemohu tedy víc jak 60 % za jakou si originalitu a tři hvězdy. (15.08.2014)