Křižník Potěmkin

Skvělá, a dnes už dost netradiční, podívaná. Chvílema tomu sice dochází dech, ale scéna vzpoury na Potěmkinu a hlavně vzpoura v Oděse jsou opravdu nezapomenutelné. Ten herec co hrál toho popa na Potěmkinu by měl dostat Oscara. Tak hustě rozježenýho typa (co si navíc spokojeně mne ručky před popravou nevinných námořníků) jsem dlouho neviděl. Dále mě dostalo jak prchající dav udupe toho malýho kluka. Legendární a na můj vkus dost profláknutá scéna s kočárkem je ale opravdu super. Skvělá je i kamera jak detailně zabírá ksichty lidí. Hudba je kapitola sama o sobě, v "revolučních" scénách se mi tam hodila výborně, ale někdy mi tam nepasovala, celkově ale filmu dodává tu správnou šťávu. Možná že bych tomu filmu měl dát spíše 80%, ale ten beznohej mrzák co strašně rychle jumpoval, mě přesvědčil. (22.01.2006)

Môj klasický problém s veľmi starými filmami. Neviem ich doceniť tak ako ostatní, ktorí na ne pejú ódy. Chápem, že vo svojej dobe to muselo byť špičkové dielo, atď, atď. Áno, kamera v Krížniku Potemkin bola výborná, vtedy určite neuveriteľná. Ale ten čiernobiely príbeh, hyperbolizácia a obrovský pátos u mňa proste nezabrali. Zachytila som aj zlý strih - nie, nemám nič proti akčnosti, ale scény sa opakovali (čo je ten menší hriech) a občas nenadväzovali. Za všetky tie dobré veci, ktoré oceňujem, dávam tie 3 pekné hviezdičky. Ale na zvyšné dve to film z roku 1925 nemá šancu vytiahnuť. Nie preto, že je taký starý - ale jednoducho preto, že odvtedy filmové umenie prešlo veľkým vývojom, a porovnávať tieto epochy je ako porovnávať literatúru súčasnú s tou spred 400 rokov. Kto sa v tom chce rochniť, nech sa rochní. Ja mám radšej literatúru od 20. storočia. (24.10.2011)

Zaujalo mě určitě zpracování, počínaje hudbou, přes záběry obličejů, invenci scén a konče prací se světlem. Po dějové stránce už mě to až tak nezaujalo. Možná se budu rouhat, ale nedovedu si představit režisérskou verzi, neboť já bych viděl jako ideální stopáž pro Křižníka Potěmkina kolem 40-50 minut. Zajímavé však je, že tento snímek nemá žádného individuálního hrdinu, hlavní postavou je dav, což je poměrně unikátní. Pamětihodné jsou jistě scény s masem nebo na schodišti, kde si kamera vychutnává záběr na kočárek. Křižník Potěmkin je velmi zajímavým filmem, který má ve světové kinematografii své čestné místo a jistě patří k těm počinům, které by neměly zarytým fanouškům filmu uniknout. Dávám sympatické 3*. (06.03.2015)

Co se týká způsobu natočení, tak je to bezchybné. Většina scén působí neuvěřitelně dynamicky a dramaticky, hlavně ty davové scény, ale zase na druhou stranu mě to nebavilo tolik, abych se na to musel v brzký době dívat znova. Od takovýhle klasiky, která je tolik vynášená do nebes bych asi čekal trochu víc. (15.07.2010)

Dvojí verze slavného filmu doznívající leninské éry dvacátých let úzce souvisí s dnes již historickým rozmachem Ruska v první čtvrtině minulého století. Nejen Ejzenštejn, ale i Tatlin, Blok, Majakovskij, Mandělštam ... podlehli kouzlu sloganu sociálního experimentu a vložili do jeho prosazování z přesvědčení, dobrovolně své nejlepší síly a schopnosti. Právě tato verze vzmachu prvního období bolševického státu byla později buď cenzurována, nebo ikonizována ve své stalinské dezinterpretaci. Zhruba tak lze podat vysvětlení zázraku, který způsobuje, že film, vzniklý vlastně na základě tendenčního zadání, zůstává a zůstane vrcholnou uměleckou událostí nejen doby svého vzniku, ale i sto let poté. Zejména původní rekonstruovaná verze, přesně zachycující skutečný ráz první ruské revoluce, její demokratická východiska, je nenapadnutelnou apotéozou pokroku a revolučního zvratu jako přirozeného řešení excesů stále hloupějších a krutějších lumpenelit kolem carského dvora. Obrazová báseň - tak se jeví nevšední dílo i téměř nepoučenému divákovi - strhává od prvních obrazů, okének filmu. Opakovat opakované o slavných scénách, skvělé kameře, invenčním střihu, strhujícím hudebním doprovodu rekonstruované verze se jeví jako nošení dříví do lesa. Prospět hůře filmu, který si své diváky nachází - a nadále nacházet bude - by už asi nešlo. (02.12.2007)