Reklama

Reklama

Deset dní, které otřásly světem

  • Česko Říjen: Deset dní, které otřásly světem (festivalový název) (více)

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být. Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!" (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

Tsunami_X 

všechny recenze uživatele

Formálně geniální a z politického hlediska notně problematické dílo, které se může pochlubit jedním z nejlepších nástupů v dějinách kinematografie, protože úvodních dvacet minut bude v celé historii pohyblivých obrázků hledat konkurenci skutečně velmi těžko. Teprve po tomhle si člověk uvědomí, jak obrovská síla z tehdy nového umění prýštila a proč jej Lenin označil za nejdůležitější pro budování socialismu. Skvost na který se nezapomíná a montáž dotažená k dokonalosti. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Tohle se snad nedá nazvat jinak než působivou filmovou symfonií, v níž jsou obraz a hudba v dokonalém souladu a jejíž hlavní postavou je revoluce. Pánové Ejzenštejn s Alexandrovem vytvořili na zakázku doopravdy neobyčejnou rekonstrukci říjnových událostí ve stylu hraného dokumentu, kde je mnohé řečeno pouze výrazy ve tvářích neherců, z nichž doslova prýští emoce, a kde strhující amtosféru tvoří často jen naprosto úžasná kompozice a nadmíru vynalézavá kamera. Samo zachycení oněch událostí, s ohledem na dobovou situaci a vývoj prakticky nevyhnutelných, je učiněno se značnou dávkou oslavnosti boje mas za jejich ideály, přičemž ani v novém tisíciletí neztrácí takřka nic ze své oslnivosti. 100 % ()

Reklama

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Velmi působivě a moderně natočený film, ale občas jsou v něm dost nepřehledné momenty, což je dáno absencí zvuku. Prostě se mi vícekrát stalo, že jsem se fakt neorientoval. I přes své moderní zpracování mě nudil a nějak mě nedokázal zaujmout. A také - jedná se o oslavu komunismu.. Proč si někteří lidé myslí, že to můžu nezohlednit? Musím. Stejně tak Zrození národa - můžeme při jeho hodnocení "zapomenout", že se jedná o dílo velebící Ku-Klux-Klan? Samozřejmě že ne! ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Pravda je, že Marx vymýšlel svoje teorie o revolučním vítězství proletariátu v souvislosti s průmyslově vyspělými zeměmi. Marxistický "úchylkář" Lenin uskutečnil státní převrat za pomoci malé skupiny (polo)vzdělanců v zemědělském Rusku. A Ejzenštejn toto převzetí moci oslavil ve filmu, jehož části se stále objevují v nejrůznějších dokumentech o říjnových událostech jako autentické- zejména davové scény, řečnící Lenin a klasika: námořník přelézající v dýmu výbuchů bránu Zimního paláce a následná přestřelka v chodbách (čirá fantazie). Pobaví i to, jak je těch pár rabovačů hned na místě odhaleno a soudružsky napomenuto. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

S Ejzenštejnem byla proslulá sovětská montáž na absolutním vrcholu, což nejlépe prezentuje právě tenhle unikátní rekonstrukční snímek. Tempo vyprávění je zásluhou nekonečně kreativní juxtapozice celou dobu vražedné a dokonale odráží stoupající politickou i válečnou vyhrocenost popisovaných událostí, a samotná montáž je věc na dlouhý odborný rozbor a ještě delší obdivný dopis směrem k dvojici geniálních režisérů. Tohle dílo představuje skutečné obrazové umění, nikoli bez hlavy a paty jako tehdejší surrealistické nebo dada filmy, nýbrž s cílevědomou autorskou vizí obsaženou v každičkém záběru i doprovodném titulku. Ozvučená verze s hudbou od Shostakoviche tomu pak dodává ještě větší grády... ()

Galerie (22)

Zajímavosti (8)

  • Film čítá 3200 záběrů, což je více než dvojnásobek oproti o dva roky staršímu režisérově snímku Křížník Potěmkin (1925). (Pavlínka9)
  • Při útoku na Zimní palác bylo třeba 11000 komparsistů. (Kulmon)
  • Po roce 1933 se film v SSSR přestal promítat. (Zdroj: MFDF Ji.hlava)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno