Reklama

Reklama

Eso es

  • Francie L'As des as (více)
Ukázka z filmu

Obsahy(1)

Jo Cavalier je trenérem francouzského boxerského týmu, který cestuje na olympiádu do Berlína v době, kdy se nad Evropou stahují křídla fašistické orlice, v roce 1936. Za první světové války byl Jo jedním z nejúspěšnějších válečných pilotů a nyní se nehodlá bát ani nacistů ani samotného Hitlera. Hned první den v Berlíně se dostane do smrtelného konfliktu se strážci nového režimu... (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (218)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Připomínka nedávno zesnulého Bébela.  Válečná komedie, jeden by řekl, že se jedná vlastně o oxymóron, ale ve francouzské kinematografii se v tomto prapodivném žánru vylíhla docela slušná řádka dobrých ale i špatných filmů. Eso es pak samosebou patří do té první kategorie a nejen díky jak jinak než vynikajícímu  Belmondovi, jenž tu odvádí svůj klasický standard usměvavého svůdníka a pro ránu si nechodí daleko. Eso es  ale staví zejména na povedeném zesměšňování nacistického režimu a osobnosti samotného Vůdce, tady je dobré zmínit skvělého  Güntera Meisnera a rovnou v dvojroli Hitlera a jeho sestry Angely.  Po komediální stránce či co do filmové estetiky, čti výpravy, není Esu co vytknout. Osobně mi trochu ale lezla krkem jen postava malého nevinného Simona Rosenbauma. Takové to klasické nepříliš nadané děcko s "loztomilým" kukučem, které tu odříká naučenou repliku, onde stojí tam, kde mu řekli, že stát má. Vím, že najít dobrého dětského herce není žádná legrace, ale jsa vychováván na filmech Tomáše Holého, nemohu jinak. Čtyři, Jean-Paule. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Vlažné, nedochucené … a silně nedopečené. Komedie, která po slibném úvodu opustí olympijský stadión a z neznámých a pro mě nepochopitelných důvodů se začne průběžně ztrapňovat, přičemž její naivita v některých okamžicích hraničí s lehkou demencí. Nesourodému sledu scének svým šarmem a širokým úsměvem nedokáže nijak zvlášť pomoci ani takové eso es, jakým je Jean-Paul Belmondo ... 2,5* ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Čistokrvný francúzsky protagonista: Georges "Jo" Cavalier, musel byť rozhodne odvážny »kavalier«, keď povedzme, že zrovna uprednostnil záchranu nemeckej židovskej rodiny na čele s 10-ročným Simonom Rosenblumom, namiesto toho, aby sa priamo zúčastnil ako tréner francúzskeho boxerského tímu na letných olympijských hrách v roku 1936 v Berlíne, kde samozrejme nesmel chýbať ani sám Führer ako ústredný predstaviteľ Nemeckej ríše. A mimochodom; Bébel v spolupráci s režisérom G. Ouryom, sa o tom rozhodli vytvoriť i akýsi komediálne, a k tomu i s dobovým podtextom ladený titul s miestami až dramatickejšou líniou udalostí, v ktorom by v podstate hlavný prim predstavovalo predovšetkým to, že by s vysokou účinnosťou zosmiešnili nielen samého Adolfa [S]hitlera, ale zároveň aj nacistické obdobie ako celok, čo občasne vytváralo trochu drsnejší charakter «čierneho humoru»; skrátka, vtedy divákovi sprístupnili tak s-a-t-i-r-i-c-k-y nadštandardne skomponovanú vec, nad ktorou by doslova jasali odporcovia tohto odporného systému, ale nad čím som už tak mimoriadne nejasal - bol najmä scenáristický kredit, ktorému častokrát prechádzali aj také absurdnejšie podané veci, nad ktorými normálne koľkokrát ostával rozum stáť, alebo ako som už medzičasom tiež spomínal, tak z priameho uhla pohľadu J-P Belmonda, ako ústredného predstaviteľa, ktorému najviac išlo azda iba o to, ako sa vlastne tomuto režimu majstrovsky vysmiať rovno až do ksichtu, ale zase tam hneď nenahádzať úplne všetkých predstaviteľov do jedného vreca, viď postava v podobe Günthera von Beckmana, s ktorým hlavná postava absolvovala úvodné [letecké] zábery už počas I. svetovej vojny! Síce scenár môžem právom považovať za »nedopečený«, no ostatné [príkladne technické] zložky boli až natoľko vskutku naprosto zaujímavými, že mu to tentoraz i s veľkou radosťou prepáčim; vloženie archívnych, čiernobielych záberov z olympiády '36, s ktorými sa prekrývali tie filmové... ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Hitler? Verboten! Dovedným zlehčením věcí, které jinak vzhledem k historickým souvislostem nelze brát na lehkou váhu, Oury prokázal, že je velmi schopným režisérem a navíc i velmi dobrý krejčí, protože role francouzského magnetu na průšvihy byla Bebelovi ušita přesně na míru. První polovinu nabitou humorem (razie v knihkupectví, střelba do holubic míru) střídají akčnější pasáže spojené s útěkem směr Österreich (na svou dobu skvostně natočená honička s motocykly) a závěrečná nečekaná vsuvka v podobě jidiš-tyrolského tanečku pak budiž třešničkou na dortu povedené dobrodružné komedie s olympijským spiritem. Z historického hlediska je ovšem škoda, že v tom malém rybníčku nečekal na Adolfa místo kačen vyhladovělý žralok bílý po právě ukončené žlučníkové dietě.. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Belmondo se mi jako komik líbí čím dál víc a každým jeho filmem mu přicházím na chuť víc a víc. Ale tady jde i o Gérarda Ouryho, režiséra těch nejlepších Funésových filmů, a jelikož je Žid a válečné komedie mu jdou, nechápu, že jsem se tomu tak dlouho vyhýbal, protože sranda to byla nehorázná, hlavně pokud jde o opravdu skvostné zparodování Hitlera. I zbytek filmu ale stojí za to, akce je napáditá a nenudící, postavy i herci jsou parádní, má to švih a je to velice francouzské, takže já jsem spokojen, protože jsem se nasmál opravdu dost a je jen škoda, že Adolf nedostal trochu víc prostoru, protože když byla na scéně jeho postava, stálo za to, fakt výborná prdel a nejlepší film o Vůdci. A navíc to má tradiční skvělý dabing, ze staré školy, takže je to (skoro) dokonalé. 80%. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (20)

  • Rozpočet filmu činil 40 milionů franků. (classic)
  • Adolf Hitler měl skutečně sestru Angelu, byť nevlastní. Jeho otec ji měl se svou druhou manželkou, zatímco Adolf a jeho pět vlastních sourozenců pocházelo z otcova třetího manželství. Hitler s Angelou vyrůstal a jako o jediné ze svých sourozenců se o ní zmínil v díle Mein Kampf. (PNSP)
  • V rozhovoru pro bonusové DVD k filmu z roku 2000 se Gérard Oury mimo jiné svěřil, že komparzisté, kteří hráli tělesné strážce SS v Berchtesgadenu, byli Američané, protože původně zamýšlení Němci se pro film odmítli ostříhat. (classic)

Reklama

Reklama