Režie:
Gérard OuryKamera:
Xaver SchwarzenbergerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marie-France Pisier, Rachid Ferrache, Frank Hoffmann, Günter Meisner, Benno Sterzenbach, Marc Lamole, Jean-Roger Milo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Jo Cavalier je trenérem francouzského boxerského týmu, který cestuje na olympiádu do Berlína v době, kdy se nad Evropou stahují křídla fašistické orlice, v roce 1936. Za první světové války byl Jo jedním z nejúspěšnějších válečných pilotů a nyní se nehodlá bát ani nacistů ani samotného Hitlera. Hned první den v Berlíně se dostane do smrtelného konfliktu se strážci nového režimu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (218)
Krásné, humanistické dílo o boji Síly člověka se stohlavou hydrou zvrhlé moci, prosté síly a mocné jen svou početností a zvířeckostí, přímo v jejím doupěti. „Silný tuší bratra ve všem, co je silné, ale ve všem, co potřebuje ochranu nebo útěchu, vidí své děti. Právě z této síly a z jistoty, kterou síla dává tomu, kdo ji má, vyplývá smysl pro spravedlnost a lásku k člověku.“ Tato nadčasová slova Charlese Baudelaira (o poezii Victora Huga) dokonale přiléhají moudré, vtipné a životu a pravdě oddané síle francouzského boxera a letce Jo Cavaliera, skvěle ztělesněného Belmondem, který pomáhá židovské rodině uprchnout z nacistického Německa. Povzbuzující, nesentimentální, ale přesto jímavý film, nikoliv prvoplánově, ale bytostně: protože v troskotajícím světě právě vědomí přítomnosti, neřkuli blízkosti takové sebeobětující síly musí dojmout zcela zákonitě. A nejen dojmout. Také posílit! ()
Kdepak, styl Gérarda Oury mi prostě nevyhovuje. Dobrodružství protkané patosem, z toho se mi ježí chlupy. Speciálně v okamžicích kdy se rozezněl klavír, jenž dával scénám punc osudovosti, mě přiváděl do bleeextáze. A bohužel se tyto chvíle netýkaly sportu. Všechny pasáže s boxem, totiž byly zbytečné a ve filmu vlastně nemají žádné opodstatnění. Pokud by tvůrci našli jinou záminku, třeba že Jo jede na olympiádu jako divák a současně host Günthera, tak se mohlo krátit o dobrých deset minut. A že by to bylo zapotřebí. Ale ani to by nepomohlo, protože Oury spíchnul dohromady podivný paskvil. První třetina filmu byla v relativně seriózním duchu, druhá pak čistě v dobrodružném, kdy mi před očima naskakovaly pasáže honiček z Velkého flámu, nebo i z Velkého útěku, kde náckové naháněli Steva McQueena a jeho kumpány. Až poslední třetina nabídla slušný humor podle mého gusta, často na hraně parodie. Teoreticky, pokud bych měl potíže s krátkodobou pamětí, bych mohl být spokojený...v duchu: konec dobrý, všechno dobré. Ale ve mě ta rozmrzelost z té žánrové čalamády přetrvala a dokonce ji ty vtipné pasáže umocnily. Navíc ve mě vcelku zbytečně...je to jen film, rezonoval i odvoz medvíděte od matky, jen aby mohl Jo dát chlapci ponaučení. Je to blbost, ale demonstruje to mou nevoli, s jakou jsem film sledoval. Belmondo opět dostal možnost ukázat své fyzické herectví, což bylo v jeho dvaapadesáti letech obdivuhodné (ano, vím, Cruise je starší a taky zvládá), ale jinak neměl co hrát, resp. dialogy neměly žádnou sílu. Kdyby se nad hlavami postav objevovaly bubliny s krátkými větami, nic by se nestalo. Byl bych raději, kdyby tam ta prostřední, dobrodružná pasáž nebyla a Eso es by pokračovalo v duchu prvních minut. Tam by se totiž našlo mnoho podnětného a dobrého. Na malém prostoru Oury ukázal, že v roce 1936 nebyl svět tak černobílý, jak to vypadá dnes ve světle událostí poté. Nebyli všichni Němci vrahouni a zrůdy a je také potřeba říct, že sportovci skoro celého světa neváhali a promenádovali se s hailujícíma rukama po oválu, jakoby se nechumelilo. Jenže tudy se tvůrci neubírali. Takže za mě spíše zklamání. A to i přes tu parádní výpravu a kupu staré techniky, která mě vždy ve filmu potěší. ()
Velmi příjemná komedie, která se krásně naváží do Hitlera (krásně vzteklý Günter Meisner). Jo Cavalier (výborný Jean-Paul Belmondo) je dobrodruh a díky půvabu novinářky Gaby Delcourt (Marie-France Pisier) se vydává v době olympijských her v Berlíně 1936 do neuvěřitelných dobrodružství, když pomáhá při útěku za svobodou malému Simonovi (Rachid Ferrache) a celé jeho židovské rodině Rosemblumovi v čele s dědou (Hans Wyprächter), který za první světové velel Hitlerovi. Pomáhá jim německý generál Gunther von Beckman (Frank Hoffmann) a v patách mají gestapo, v jejichž čele je opět postava majora Aschbacha (a opět Benno Sterzenbach). Vynikající jsou především scény z Hitlerova Orlího hnízda, kde je také kouzelná postava Adolfovi sestry Angela (nádherná dvojrole pro Güntera Meisnera). Nádherně příjemná akčnější komedie, plná omylů a nevtíravého malého zesměšňování Adolfa Hitlera. Je to velmi dechberoucí zábava. ()
Čistokrvný francúzsky protagonista: Georges "Jo" Cavalier, musel byť rozhodne odvážny »kavalier«, keď povedzme, že zrovna uprednostnil záchranu nemeckej židovskej rodiny na čele s 10-ročným Simonom Rosenblumom, namiesto toho, aby sa priamo zúčastnil ako tréner francúzskeho boxerského tímu na letných olympijských hrách v roku 1936 v Berlíne, kde samozrejme nesmel chýbať ani sám Führer ako ústredný predstaviteľ Nemeckej ríše. • A mimochodom; Bébel v spolupráci s režisérom G. Ouryom, sa o tom rozhodli vytvoriť i akýsi komediálne, a k tomu i s dobovým podtextom ladený titul s miestami až dramatickejšou líniou udalostí, v ktorom by v podstate hlavný prim predstavovalo predovšetkým to, že by s vysokou účinnosťou zosmiešnili nielen samého Adolfa [S]hitlera, ale zároveň aj nacistické obdobie ako celok, čo občasne vytváralo trochu drsnejší charakter «čierneho humoru»; skrátka, vtedy divákovi sprístupnili tak s-a-t-i-r-i-c-k-y nadštandardne skomponovanú vec, nad ktorou by doslova jasali odporcovia tohto odporného systému, ale nad čím som už tak mimoriadne nejasal - bol najmä scenáristický kredit, ktorému častokrát prechádzali aj také absurdnejšie podané veci, nad ktorými normálne koľkokrát ostával rozum stáť, alebo ako som už medzičasom tiež spomínal, tak z priameho uhla pohľadu J-P Belmonda, ako ústredného predstaviteľa, ktorému najviac išlo azda iba o to, ako sa vlastne tomuto režimu majstrovsky vysmiať rovno až do ksichtu, ale zase tam hneď nenahádzať úplne všetkých predstaviteľov do jedného vreca, viď postava v podobe Günthera von Beckmana, s ktorým hlavná postava absolvovala úvodné [letecké] zábery už počas I. svetovej vojny! • Síce scenár môžem právom považovať za »nedopečený«, no ostatné [príkladne technické] zložky boli až natoľko vskutku naprosto zaujímavými, že mu to tentoraz i s veľkou radosťou prepáčim; vloženie archívnych, čiernobielych záberov z olympiády '36, s ktorými sa prekrývali tie filmové... ()
Výborná francouzská akční komedie s charismatickým Belmondem v roli kouče francouzských boxerů, odehrávající se z velké části v předválečné Třetí říši v době olympiády, natočená francouzským režisérem židovského původu Gérardem Ourym. Místy připomene starší Ouryho komedii Velký flám, ale většina filmu je originální a velmi komická. Oury je jednička v dělání si legrace z Němců a především z fašounů. Jsou zde nezapomenutelné scény: židovská kapela hrající Hitlerovi jidish písně transponované bavorskou kapelou na německé lidovky, tupí němečtí vojáci bubnující dvakrát za sebou domnělému autu führera, kukačkové hodiny s hajlující orlicí na Berghofu... Belmondo prováděl všechny své kaskadérské výstupy sám, pouze s jedinou výjimkou nebezpečného parašutistického skoku hlavou dolů, který nechal na kaskadérovi. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=WZ_TEuxFqEg ()
Galerie (20)
Zajímavosti (20)
- Jean-Paul Belmondo se kvůli nízké výšce při "výstupu" z letadla nechal zastoupit kaskadérem. (ČSFD)
- Druhý nejnavštěvovanější film roku 1982 ve Francii. První místo tehdy obsadil E.T. - Mimozemšťan. (Caszidy)
- V německé verzi mluví Hitler (Günter Meisner) před svými generály v Obersalzbergu o mycím prostředku jménem Akropatz („Pánové, jen Akropatz dělá hrnec opravdu čistým!“). Ve francouzské verzi mluví o svých plánech ohledně invaze. Ve druhé scéně říká, že mu někdo poslal punčocháče: „... a já nesnáším punčocháče!“ V původní verzi Hitler požaduje „více životního prostoru pro rostoucí německou rasu“. (Kubaaa97)
Reklama