Borsalino

Pokud by mě zbývala poslední hodina života a měl bych poslední přání, požádal bych nejvyššího, jestli by to místo poslední jedné hodiny nemohly bejt poslední dvě hodiny mého života, abych ještě naposled moh vidět Borsalina. Jistě, ten film není dokonalost sama, osobně si myslím že by neškodilo více tvrdosti a vážnosti na úkor zábavy a taky lépe využít rozdílných charkterů obou postav, ale copak to jde vůbec kritizovat, stačí, když si vybavím scénu, když Bebel přijde za Alainem do casina aby se usmířili a pak ty dva pohledy a ty dva úsměvy a to prostě zbourá všechny ty drobný nedostatky kterým je Borsalino obdařen, protože pánové J.P. Belmondo + A.Delon sou chlapi, kvůli kterým jsem zamiloval do filmu. (27.05.2013)

Film, který žije ze své pověsti. Deraye mám rád, ale Borsalina si do výkladní skříně dát nemůže, jakkoliv má ten snímek vysoké hodnocení dané jednak nostalgií, jednak přítomností velkých hvězd filmového plátna. Není to jenom Derayovou nezkušeností, ale nejspíš i velkými ambicemi. Ten film zkrátka nefunguje, je nekonzistentní. Je hodně vidět, že se Deray pokoušel natočit kriminální komedii, jenže ten humor minimálně na mě nepůsobí. Borsalino je podivně posazený mezi žánry a je možné ho považovat za ukázkový případ, kdy nefunguje chemie mezi hlavními představiteli. Jako by Jean-Paul Belmondo a Alain Delon natáčeli každý jiný film. Ten kontrast mezi jejich hereckými styly, který mohl být potenciálně zajímavý, tady Borsalina spíš potápí. Jedna hvězdička je za herecké obsazení, jedna za kulisy Marseille 30. let, to ostatní je špatně. Pokračování Borsalino a spol. sice taky není žádný hvězdný kousek, ale žánrově je mnohem čistší. Celkový dojem: 45 %. (18.10.2015)

"Když se vlci perou, ovčáka to nezajímá." Tak s takovým policejním postupem naprosto souhlasím. Stačí sesbírat rozstřílená těla a zaslat mafii děkovný dopis za snižování stavů. Já jsem tedy doufal, že při souboji hodných mafiánů Siffrediho a Carelly se zlými Polim a Marellem mi nebude činit potíže fandit těm hodným, jenže mi to moc nešlo. Prostě všude samý zmetek, podvod či vražda a já jsem se tam necítil dobře. Kde byla policie, když se na ulici střílelo? Na stanici, protože vlci se prali a to ovčáky nezajímá. Fajn, takže do Marseille nepojedu ani na fotbal. Neplačte, Frantíci, můžete si za to sami. (17.09.2018)

Tak tady musela zapracovat velká porce nostalgie, či sympatií ke dvěma hlavním hvězdám, jinak si to červené hodnocení nedokážu vysvětlit. I když odmyslím fakt, že nemám rád gangsterky, kde jsou hlavními hrdiny mafiánská prasata, tak tohle nemůže nabízet nic ani fandům žánru. Navíc, krom všech těch mafiánských klišé, kdy si gangsteři navzájem rozšlapávají bábovičky, se tu tři aspekty těžce nepodařily. Tím prvním je žánrová roztříštěnost, díky které film neví, jestli bude vtipnou krimi ve stylu Podrazu, nebo vážnou gangsterkou. S tím souvisí druhá věc, která mě iritovala maximálně a tou je neuvěřitelně otravná hudba. Nejen, že byla moc veselá, rozjuchaná a celkově nehodící se, ale navíc měla krátký loop, smyčka se rychle opakovala. Pro představu - kdyby existovala nějaká arkádová hra Borsalino, tak správně by tvůrci tuto skladbu nepoužili do běžného levelu, nýbrž díky krátkému loopu pouze do úvodního 15-20tisekundového "Select Player". Ve filmu ale hudba prudí v dlouhých sekvencích, což z toho dělalo ideální mučící nástroj k přiznání vězňů. Úplně bez nadsázky - pustit to hodinu ve smyčce vězňům v cele, bylo by to pro ně stokrát horší, než třeba čínské kapání vodních kapek na čelo. Počas filmu jsem musel vypínat zvuk, kdykoliv to hrálo, což moc nepomohlo, protože se mi ten debilní motiv vypálil do uší stejně jako dřív plazmová televize vypalovala do obrazovky světlé body. Po skončení filmu jsem si musel pouštět všelijakou hudbu, abych se té hrůzy zbavil, což se nakonec podařilo. A pak je tu konečně třetí negativní věc a nerad to píšu, ale jedná se o (ne)herecké výkony. Nalijme si čistého vína. Já mám Belmonda rád, nicméně on je prostě dřevo. V komediích, kdy se má pitvořit, tak to jde, s nějakým charakterním herectvím je to však mnohem horší, no a tady už se to ukázalo v plné kráse. Konkrétně na konci filmu Belmondo ve své poslední scéně předvádí takový OCHOTNICKÝ TYJÁTR, že jsem u toho vybuchnul smíchy. Jako já nevím, ale jak to mohl režisér pustit? Tady se to nedá svést na starší dobu výroby, to není vizuální efekt, který má technologické limity, to je předvádění lidských emocí, všech lidí a situací, které si prostě režisér musí za celý svůj život zpracovat a podle toho vést herce, že takhle jo a takhle ne. Jako vidět, že mi tohle dělá na place herec, tak ho vyrazím hvězda nehvězda. Docela by mě zajímalo, jestli Bebé za svého života viděl Zachraňte vojína Ryana a typově stejnou scénu s Giovanni Ribisim a pokud ano, jestli se za sebe zpětně styděl. (03.08.2024)

Delon a Belmondo, to sľubuje fantastické predstavenie, ale mňa toto pojatie sklamalo. Typické bitky v štýle Buda Spencera a Terencea Hilla mi prišli až rušivé a určite pridlhé. To nebolo nápadité už ani v roku 1970. Prišlo mi to ako krimi, ktoré bolo zbytočne namočené do nepodarených komediálnych prvkov. (04.11.2021)