Cartouche

Louis Dominique Bourguignon. Už za svého života slavný lapka, co užíval života plnými doušky, lásku rozdával do všech společenských vrstev a v sedmadvaceti skončil tam, kde nevyhnutelně směřoval - zapleten v kole. De Broca oživil jeho legendu poetikou, nadhledem a humorem, do hlavní role sladkého ničemy obsadil galského Errola Flynna a Georges Delerue přispěl pompézní hudební složkou. Snad jen posledních deset minut (osvobození, kočár) bylo laděno na vážnější notu a možná je i škoda, že se režisér neodhodlal vsunout takových momentů do filmu víc. A nyní mě omluvte, odjíždím na hloubkovou inspekci do Ústavu panen.. (05.05.2010)

Vážení přátelé...halt viděno - hodnoceno ve třiceti, už je to jiné, než v deseti, že... Dialogy hloupoučké, vojáci i šlechta neskutečně připitomělí a jediný chytrý a nejlepší je samozřejmě Belmondo...Jasně, tak to máme všichni rádi, ale kdyby jeho protivníci byli alespoň trochu na úrovni i jeho vlastní klady by pak lépe vynikly. Být úžesným bossem mezi hordou pitomců bohužel není až takové terno... (14.10.2009)

Pro změnu historický film s Jean-Paulem Belmondem a opět se jedná o luxusní zábavu plnou vtipných scén, napínavých soubojů a nádherných žen (Claudia Cardinale je dokonalá ve všem, co ve filmu dělá i nedělá). Primem je však vyobrazení postav Krtek a Hezoun jsou tak zajímavé postavičky, že je dokonce škoda, že se neobjevily někdy někde i v jiném filmu. Skvělý film. (15.07.2019)

"Proč by měl člověk myslet na spoustu žen, ale pak žít jen s jednou?" Cartouche mě svým filozofováním, šermováním, sváděním i okrádáním šlechty dost baví. A Hezoun s Krtkem jsou taky vynikající. Ovšem na Venuši nikdo z nich nemá. Tahle drzá slečna je prostě dokonalá. Takže až ji zase moje bystrý oko spatří na obrazovce, tak si nabrousím šavli, naskočím na houpacího koně a vyrazím si společně s Cartouchem užít srandu do nějakýho kláštera. A když se tam hrdina zdrží, tak je mou povinností věnovat se Venuši. Už se na to těším. (09.04.2023)

Říká se, že slovo dělá muže. Osobně si myslím, že to je blbost a že muže (a ženu) dělají a vždycky budou dělat činy. Tvoří ho odvaha nebo zbabělost, s jakou přeskakuje nebo podlézá překážky, které nám život staví do cesty ochotněji než budovatel steeplechase, tvoří ho schopnost milovat a přiznat si to nebo neschopnost a zapírání téhož s machistickou pózou toho, pro koho mají city cenu rozšlápnuté sedmikrásky, tvoří ho ochota se smát vždy, všude a všemu včetně vlastní osoby nebo studenočumákovitost nafouklá z čeledi namyšlenovitých, tvoří ho hrdost a odhodlání stát rovně nebo odevzdanost a ohnutý hřbet pod zupáckou botou. Pro Cartouche vždycky platily ty první možnosti, stejně jako pro jeho představitele, i kdyby za to měl zaplatit cenu nejvyšší (a jak mnozí z nás vědí, nejvyšší cenou není náš vlastní život). Nedat někomu takovému maximální ocenění? To bych musela být ještě větší blbec, než jste doufali, moji milí. (05.05.2008)