Následník

Člověk co se podívá na filmový obal by lehce nabyl dojmu (tak jako já), že to tady bude Belmondo třískat o 106. Opak je sice pravdou, ale zase tolik mě to nevadilo. Dostal jsem sice trošku jiný druh filmu, ale rozhodně ne slabší. Belmondo naštěstí semtam utrousí pomocí Krampola nějakou tu hlášku a také provede nějakou svou lumpárnu. Následník je rozhodně zajímavě netradiční belmondův film. 60% (03.05.2010)

Smutný pokus o to vymanit se sobě samému, vlastnímu hlasu, vlastní tváři – i onomu předurčení stanout někde na okraji nebo v samém středu. Proč jen jej, tedy tu neoslyšitelnou výzvu, obestřela ta mdlá a vytrvalá navyklost, ta dávkovaná abeceda prvních slov a začala – jak příliš úspěšně – ji polykat? Belmondo vládne zrezivělému universu imitativního stříbrného plátna, ale vládne jen tím nejubožejším, kostýmem sebe sama. Ani dotek hrůzy, ani poryv pohybu, ani zaznění hlasu a ani ten nejprostší a nejplodnější výron té nejhlubší a nejosamělejší tmy tam někde na dně nás… (19.10.2019)

Film Následník je silný po stránce herecké a stavu napětí uvnitř atmosféry. Bohužel, je také úsečný, střihově nepropracovaný a nepřirozený. Výsledkem je znásilnění nosné myšlenky a celková nesourodost, která dokáže zaujmout, nikoli pohltit. Hlavní postavou příběhu je dědic francouzského ocelářského impéria Bart Cordell (zajímavý Jean-Paul Belmondo), muž s uhrančivým šarmem, kultivovaným chováním a neohroženým postojem ke zlu a zločinům. Je to ryzí člověk s bohatstvím v zádech, oddaným přítelem po boku a zdravým sebevědomím na srdci. Bart Cordell je obdivovaný a obletovaný hrdina a stojí na straně dobra, přesto jeho trestná výprava nedokáže plnohodnotně strhnout a uchvátit. Ženskou krásu přináší objekty Bartových liberálních milostných tužeb: nebojácná žurnalistka Cordellových novin Liza Rocquencourt (šarmantní Carla Gravina) a prodejná a žárlivá luxusní sociální pracovnice (půvabná Maureen Kerwin). Mezi výrazné postavy patří nejdůležitější muž a nuncius Bartova otce v čele impéria André Berthier (dobrý Jean Rochefort). A Bartova za každé situace loajální pravá ruka David Loweinstein (pozoruhodný Charles Denner). Z dalších rolí: Bartova starostlivá spojka s představiteli křesťanské církve monsignore Schneider (Jean Martin), Bartův spolehlivý a výkonný soukromý detektiv Brayen (zajímavý Maurice Garrel), Bartův novinář s třaskavým materiálem André Dutois (Michel Cassagne), nebezpečný prostředník a advokát Georges Theron-Maillard (François Chaumette), dezorientovaný šéfredaktor Bartových novin Frédéric Lambert (Michel Beaune), neúnavný policejní dohled na Bartovým příjezdem Jean-Pierre Carnavan (Jean Desailly), Bartův mocný tchán s tajemstvím minulosti Luigi Balazzi (Fosco Giachetti), Bartova manželka v pozadí Giovanella Cordell (Anna Orso), Bartův zavražděný otec Hugo Cordell (Paul Amiot), či Bartův chráněný synek Hugo junior (Matti Lassila). Je to jeden z mnoha hrdinských eposů a v té záplavě se nezadržitelně ztrácí. (27.11.2016)

V některých rodinách se dědí povolání, v klanu Cordellových se dědí následnictví. Když to najednou udělá strašně bum s letadlem seniora, do útočného pásma nastupuje junior Bart, který teprve začíná chápat, jaké svinstvo ocel vlastně je. Jeho výchozí pozice je o to víc problematická vzhledem k tomu, že má tchána-mafiána a radikální názory na kolaboraci s nacisty, udávání a deportace židovských rodin za II. světové války. Navíc Cordell nejmladší je znepokojivě geniální hoša, který si místo pohádek čte kurzy akcií a kvůli zprávám v šest vynechává večerníček. Prostě rodinka k pohledání. Za jediný náznak humoru lze považovat církevní reálie – Bart tituluje poradce „nuncius“ a monsignorům cpe úplatky do sutany – a špičkování s kamarádem Davidem v podání Charlese Dennera. Následník opravdu nemá moc společného s klasickými belmondovkami, ale to není nic špatného. Bart Cordell je sice přímý a suverénní ranař, po němž ženy touží (tedy až na jednu, pro která příliš ctí otce svého), z ostatních Belmondových postav se ale nejvíc blíží uhlazenému mstiteli Françoisi Leclercqovi z taktéž nedoceněného Těla mého nepřítele. Následník se mi líbil skoro stejně. Možná právě kvůli té jinakosti. (23.09.2013)

Ľavicovo cítiaci dedič priemyselného impéria odkrýva plán megakorporácie, ktorej konatelia sú blízki tretej ríši i súčasnému neofašizmu. Hravo experimentálny mix náhlych prestrihov, akčných scén, podivne komediálnych vložiek a politického thrilleru. Plus práve za netradičnú formu a nervne odsýpajúci dej preložený náhlymi vpádmi spomienok, či nečakane od veci scénami. "Následník" patrí do kategórie politických krimi filmov, v 70. a 80. rokov veľmi často nakrúcaných Talianmi aj Francúzmi, v ktorých frustrovaní parížski rebelanti zo 68. roku a talianski "červení" umelci odhaľovali za pomoci režisérov temné spoločenské pozadia vládnucich a dominantne podnikateľských kruhov. Vďaka komunisticko-maoisticko-marxovskej ideovej základni tvorcov týchto filmov, boli mnohé z nich uvádzané aj v česko-slovenskej socialistickej kino distribúcii. (17.09.2013)