Neznámý v domě

Zřejmě to není nejlepší Lautner ani Belmondo, ale tenhle film má takovou gradaci, že ke konci jsem seděla s pusou otevřenou a nasávala tu dokonalou atmosféru. Belmondo se obloukem vrátil téměř do doby svých začátků, kdy účinkoval především v dramatech. Jeho herecký styl nemusel ani moc vyzrávat, býval výtečný již ve svých raných snímcích. Období komedií ho naučilo ve správný čas a na správném místě použít k odlehčení úsměv. A i díky tomu roli chlastem zničeného chlapíka, který se zde na den rozhodne navrátit ke špičkové advokacii, zmákl Belmondo s neskonalou grácií. (25.07.2011)

Tak v tomto filmu Jean-Paul Belmondo plně ukázal své herecké schopnosti. Děj by byl sám o sobě tak na jedno podívání, protože jako většina "detektivek" (v úvozovkách protože tento film nemá vyhraněný žánr) se po prozrazení řešení ztrácí kouzlo filmu. Ale Jean-Paul Belmondo byl v této roli tak dokonalý, až místy trochu dojemný, že se na tento film rádi podíváte znova (já tedy alespoň ano). Nevím co dodat, snad jen to, že ve skutečnosti všichni hráli výtečně, ale Jean-Paul Belmondo byl prostě nepřekonatelný... (14.04.2005)

Netypický Lautner a netypický Belmondo. Kdo očekává Lautnerovskou akci a dynamickou režii, spolu s Belmondovým řáděním, bude zklamán. Ovšem každého ctitele skvělé krimi rozhodně "Neznámý v domě" potěší. Navíc to není ani tak čistá kriminálka, jsou zde i velké rysy rodinného dramatu o vztahu dcery s otcem alkoholikem. Ovšem zcela upřímně, nesamoúčelně a bez citového vydírání. Velice civilní a velice přesvědčivý Jean - Paul Belmondo nejen s dabingem Ladislava Mrkvičky nabral nový rozměr. 80%. (10.07.2008)

Jean-Paul Belmondo dlho túžil splatiť svoj dlh divadlu, toť opomenutej láske... ,,Mrchožrúti“ a ,,Skvelá finta“ ako by boli predčasnou derniérou skvelého francúzskeho herca, práve oni predznamenali clivú rozlúčku s úlohami prchkých voľnomyšlienkárov a kaskadérskych frajerov. A aj keď napr. ,,Samotár“ (Le Solitaire) je pre mňa plnohodnotnou súčasťou Bebelových policajtských kúskov, už ,,Veselá veľká noc“ bola skôr než pre filmový pás koncipovaná sťa hra pre dosky znamenajúce svet. Jean-Paul nedokázal divadlu dlhšie odolávať a tesne potom, ako triumfálne oživil Keana a večného Cyrana z Bergeracu, našiel spolu s Georgesom Lautnerom súznenie v ďalšom spoločnom projekte, kde však hlavného hrdinu oslobodili od masky neohrozeného suveréna. V ,,Neznámom v dome“ akoby Jean-Paul dohrával existenciálnu bezvýchodiskovosť Sama Liona z ,,Denníka večného dieťaťa“... Život starnúceho muža, ktorý zlyhal v logickej nadväznosti ľudského bytia a smrťou manželky stratil aj lásku svojej dcéry, definitívne uviazol v pasci vzťahového i profesionálneho konca. Divadelné črty sú v tomto diele neprehliadnuteľné a zrejme by im viac svedčilo javisko... Najmä posledná tretina filmu redukovaná na konverzačnú statiku súdnej siene by bola v priamej interakcii so živými divákmi nepochybne silnejšia. ________ Každý film s legendou francúzskej kinematografie je pre mňa peknou a značne nostalgickou spomienkou na skutočnejšie príbehy než vídame v dnešnej produkcii a aj keď Bebel možno viac túžil po divadelnom uznaní a filmová popularita bola ,,len“ najbližšou alternatívou, radšej by som ho v stále skvelej fyzickej forme videl v ďalšej role charizmatického hrdinu s tvrdými päsťami či aspoň číro komediálneho extroverta. Na úlohy šedivých alkoholikov mal v roku 1992 ešte čas...:) (28.03.2009)

Nečeká-li člověk silné soudní drama, ale přijme, že se dívá na film , který je zejména o generačním neporozumění, a je připraven vychutnat si nenápadné bonmoty a ocenit přirozené dialogy plné espritu, tak musí být spokojený. Navíc Belmondo znovu předvádí, že není pouhým floutkem z jeho nejslavnějšího období, ale panem hercem. (04.04.2009)