Cesta zhýčkaného dítěte

Je jasné, že Belmondovi tuhle roli napsali na tělo. Je to dokonale zvládnutý scénář, kdy starý bouřlivák je už unaven a potřebuje trochu odpočinku. Stárnoucí Jean Paul se na tu roli skvěle hodí a navíc všichni diváci přece vědí, jaký to byl sekáč, takže mu tu roli spolknou jako malinu. A to se taky stalo. Tenhle film je jen velmi jemnou komedií, je však především o lásce k rodině a k životu. O tom, že je dobré se zastavit, rozhlédnout a začít pomaleji a líp. Na všechno si dát dost času a hlavně na lidi kolem sebe. Film mi svou poetikou neskutečně sedl a Belmondo, ač celý film prakticky nezměnil výraz, to zmákl na výbornou. Vynikající hudební pozadí jen to jen celkově podtrhává...85% (17.06.2014)

Mé druhé setkání s tvorbou Clauda Lelouche nedopadlo dobře.   Pro mne vcelku uzavřený snímek o stárnutí, bilancování, vzpomínkách a  lásce k rodině. To poslední s hlavním hrdinou Samem Lionem pochopitelně sdílím, do toho zbytku mě pak buď nepustil  nebo jsem do něj nedozrál.  Těžko říct,  je to v krátké době druhý  Belmondův film o stárnutí (Muž a jeho pes), který po mně jen tak sklouzl. Tentokrát je tedy pochopitelně s Belmondem ještě vše v pořádku, ale jeho postava  podnikatele v zametání mne za srdce opět nevzala.  Jinými slovy koukat celou dobu na zřejmě zadumaného a životem vcelku unaveného postaršího chlapa, který bloumá od ničeho k ničemu a sem tam se mu vybaví nějaká ta vzpomínka asi ještě pár let pro mě žádný terno nebude a tak zatím nemůžu dát víc než dvě hvězdy. Uvidíme co za pár let... (10.11.2023)

Je pro mě nesmírné potěšení vidět film, který má v sobě duši, krásnou, postupně poodhalující skrytá zakroutí srdce Sama Liona a tohle předvedl ten velký člověk Jean-Paul Belmondo, který se pro herectví narodil, žil a stále ještě žije. Byla to krása, včetně jeho cesty do Afriky, s podkresem podmanivé francouzské hudby, šansonů a s prolínajícími se vzpomínkami na jeho mládí. Melancholie a nostalgie se u mě vždy po takových skvostech minulého století opět dostavila v celé své síle. Jeho úsměv v závěru filmu zasáhl i tu mojí dušičku a někde se tam v těch jejích záhybech usadil na hodně dlouhou dobu. (22.12.2014)

Cesta Zhýčkaného dítěte je prototip mého pětihvězdičkového hodnocení - je to něco nového, něco co v ostatních filmech nenajdete. Ze začátku jsem se trochu ztrácel, ale poté, co jsem se zorientoval už jsem si film jen užíval. Je to jeden z posledních filmů, kde o Belmondovi můžeme bezpečně říct, že byl ve skvělé formě, i když tu na něm jsou znát leta. Co se týče příběhu a hlavní role, tak jsou jakoby ušitě na postavu J.P., stárnoucí hvězdu, která pomýšlí na vlastní jiný život, která za sebou zanechá jen dobré. Ač nemám rád cirkusové prostředí, tady byl zmíněn jen jako hlavní náplň života hlavního hrdiny. Vedle hlavní postavy tu nechybí Bebelovi kultovní herečtí partneři známí např. z Profesionála nebo z Kašpárka. (27.07.2009)

Celkem zklamani. Ale mel jsem cekat, ze to Lelouch sprca. Prvni hodina filmu je jen smes ruznejch scenek a flashbacku, ktery na sebe nijak nenavazujou a kolikrat ani nedavaj moc smysl a jsou tu patrne jen kuli prokresleni charakteru hlavnich postav. Bohuzel je to takovy zbytecne umelecky. V druhy polovine uz se dej nastesti uklidni a zacne se odvijet docela zajimavej, i kdyz po case uz stereotypni pribeh, kterej bohuzel ani nezachrani Belmondo, kterej misty dost ustupuje do pozadi. Nicmene hraje paradne a i kdyz uz je viditelne docela starej, porad je charismatickej a ve forme. Prvni polovina za 2*, druha za slabsi 4*, celkove 3*. (18.10.2008)