Cesta zhýčkaného dítěte

Claude Lelouch si toto tápaní stárnoucího muže napsal pro sebe a nejspíš i trochu o sobě, s čímž mám problém. Šlo o příliš osobní, do sebe zahleděný příběh, který je vždy pár kroků před divákem. V mých představách by byl nepoměrně zábavnější, kdyby Belmondo hrál sám sebe, nebo alespoň známého herce (čili sám sebe :-). Právě tak jsem se ho snažil vnímat, Cesta i přesto zůstala nepříliš zajímavou a příliš zdlouhavou, stylisticky moc pěknou snahou vyrovnat se s pokročilým věkem. Jenže pokročilým věkem koho? Nějakého zazobaného prodejce hovnocuců? 60% Zajímavé komentáře: Malarkey, MacGyver (31.01.2009)

Je pro mě nesmírné potěšení vidět film, který má v sobě duši, krásnou, postupně poodhalující skrytá zakroutí srdce Sama Liona a tohle předvedl ten velký člověk Jean-Paul Belmondo, který se pro herectví narodil, žil a stále ještě žije. Byla to krása, včetně jeho cesty do Afriky, s podkresem podmanivé francouzské hudby, šansonů a s prolínajícími se vzpomínkami na jeho mládí. Melancholie a nostalgie se u mě vždy po takových skvostech minulého století opět dostavila v celé své síle. Jeho úsměv v závěru filmu zasáhl i tu mojí dušičku a někde se tam v těch jejích záhybech usadil na hodně dlouhou dobu. (22.12.2014)

S hodnocením jsem na rozpacích. Začátek hodně slabý a celý film bych rozdělila na dvě půlky. Ta první půlka byla rozhodně větší...:) Ano, větší půlka... Ehem... Moc sentimentální... až kýčovitá... Nebýt pána Belmonda, tak jsem to nejspíš vzdala. Mistr byl výborný. Už ho z podobných poloh znám, takže pro mne zde jen vysoce potvrzuje to, že je to pan Herec. Hudba na můj vkus moc okázalá. Ale byl tam úsek, který byl velice dobrý... V poslední třetině... Konec vyjímaje... Takže silný nadprůměr. "Každý člověk je sám a všichni kašlou na všechny a naše bolesti jsou opuštěným ostrovem." (26.11.2011)

Nalákal mě krásný obal a na něm jméno Belmonda a Leloucha. Bohužel, zklamání neznalo mezí. V první půli neuvěřitelně zmatené řazení scén přes sebe, v druhé půli zase mnoho nudných pasáží. Jediná scéna, která se mi opravdu líbila a jako by do tohoto filmu ani nezapadala - cvičení zdravení. Občas pěkný záběr kamery a smutný pohled jako vždy výborného Belmonda, který tady byl bohužel scénářem a režisérem zbaven svého obvyklého vtipu a sukničkářství. (29.10.2009)

Belmondo dává k dobru ukázku svého herectví. Cesta zhýčkaného dítěte je velice ambiciózním filmem, který určitě ve filmografii francouzského kaskadéra má své opodstatnění. Smutný film, ve kterém máme možnost hledět několikrát do Belmondových unavených očí a naopak zase pozorovat, které situace jej dokáží náležitě pohladit. Cirkus je jeho životní vášní a já měl opravdu pocit, že film je odrazem samotného JPB ve skutečném životě. (29.10.2009)