Manželé z roku II

Že jsem se tomuto filmu třicet let vyhýbal, evidentně není náhoda. Rozverný příběh o manželství na pozadí bouřlivých událostí francouzské revoluce? Francie je rozdělená na příznivce republiky, nebo naopak monarchie a mezi nimi poletují manželé, kteří mají jiné starosti...chtějí/nechtějí se rozvést. Ve skutečnosti je zápletka dost chatrná a nebýt právě toho historického kontextu a bohaté výpravy, bylo by to nudné nejen v první půli. Dokud se na scéně neobjevila Charlotta, neměl jsem jediný důvod se aspoň pousmát. Pak už to bylo malinko lepší a Belmondo dostal prostor aspoň pro svoje fyzické herectví. Do té doby se totiž jeho postava tvářila, jakoby si Belmondo roli Nicolase jen nanečisto zkoušel. Žánr historické komedie mě zatím moc neoslovil a tento film na tom nic nezmění. PS: Ani trochu se mi nelíbilo, jak se v tomto filmu zacházelo se zvířaty...kopání do psů, slepic, neurvalé zacházení s koni. A stejně tak mi moc nevonělo, to časté fackování žen. (11.12.2021)

To byl návrat do Francie ve velkém stylu a co toho stihnul. Belmondo opět využil svého kaskadérského umění. Skok z lodi do moře považuji za to nejmenší nebo možná nejlehčí. Sjezd ze střechy po břiše vypadal hodně nebezpečně. Manželé z roku II. jsou velmi svižnou komedií, od začátku do konce se pořád něco děje, takže jsem si ani na malou chvilku neoddechla. Všechno k dokonalosti doladil hudební doprovod.Ten považuji za hodně povedený. Když Marlene Jobertová promluvila hlasem Libuše Švormové, tak mi v hlavě automaticky naskočila Angelika a já měla na malý moment problém přiřadit si hlas k postavě Charlotty, protože jsem pořád čekala, že odněkud vyskočí Payrac. Tak tomu se opravdu říká deformace. (08.11.2010)

Film, kterému nepostačuje pouze žánr "ztřeštěné" komedie, nýbrž se i celkem povedeně pokouší o mnohostrannou a mnovrstevnou politickou satiru směřovanou vůči téměř všem stranám francouzské revoluce. Nebudeme-li tu tedy hledat jenom skvělé gagy a vtipné dialogy, ale všimneme-li si i mnoha bláznivých dějových zvratů, které tak dokonale ilustrují tak zvláštní a zmatené období, jakým francouzského revoluce roků II a III nepochybně byla, jistě oceníme zdařilou kritiku a přitom poměrnou věrnost historickým skutečnostem. Stejně jako hlavní hrdina je pak film bytostně pozitivistický, a na které straně se nacházejí jeho sympatie, je úplně jasné. (22.01.2005)

Jeden z nejlepších "belmondů" vůbec. Tak jako Francouzi úspěšně zatáhli legraci do období druhé světové války, tak si dovedli udělat srandu i ze své Velké revoluce. Film má výborně vystavěný scénář, není to extra řehtačka, scény jsou ale výborně vypointované, humor je spíše jemný, vše do sebe krásně zapadá a navíc to vypadá, že to bylo hercům šito na tělo. Je radost se na to dívat. (08.06.2011)

Dobře jsem se bavil. Mám rád historické filmy se souboji na kordy, pěknou výpravou, davovými scénami a akčním hrdinou. Mám rád Belmondovky s jeho akčním humorem. Mám rád bláznivé komedie. No a tohle je všechno dohromady - Belmondo se vrací do Francie se rozvést, přičemž mezi ním a jeho bývalou ženou to neustále jiskří a skáče mezi láskou a vraždou. A do toho se plete revoluce, kde jak republikáni, tak roayalisté jsou pěkní gauneři. A Belmondo mezi tím utíká, kličkuje, šermuje, hádá se a baví. Přesně jak to mám rád. Mínus jen za nesnesitelnou postavu v podání Marlene Jobert, které bych za to její ječení s chutí pár facek přidal. (03.09.2013)