Manželé z roku II

Případy, v nichž se štastně spojí dynamičnost námětu, scénáře, režie i hereckých protagonistů, jsou vzácné. Podaří-li se to všechno promítnout do komediálního tvaru, do šťávy vtipných dialogů, překvapivých gagů, bláznivého děje i skvělých scénáristických nápadů, máme co do činění s pozoruhodným, mimořádným dílem. Fiktivní příběh Nicolase Philiberta, nedobrovolného exulanta s horkou krví, rychlou rukou a nevůlí uhýbat před brokátem, vybraným suknem a hedvábím soudobých copařů s pomyslnou modrou krví (byla doba paruk), který se vrací doprostřed revoluční smrště počínající diktatury jakobínů, je typický; na jeho místo bychom mohli plným právem dosadit např. Murata, Neye, Bernadotta nebo Foucheho; dynamika modelové křivky vichřičného života by se rozhodně nezpomalila. Spíš naopak. Jakoby mimochodem tu jsme konfrontováni s odvrácenými tvářemi obou bojujících stran; té royalistické i té republikové. Mlsných obhájců republiky, jimž "mrzký kov" už není tak cizí, ale doposud nestačili zbohatnout, i šlechticů, kteří víc než o bourbonských králích sní o obnovených vlastních majetcích. Scéna s biskupským prstenem - i první, která stojí život Philibertova girondistického spoluutečence, i druhá, v níž ji církev marně vymáhá po dočasném zaslíbeném Philibertovy choti, mluví za mnohé právě tak jako loď přeplněná americkým obilím při příjezdu a naopak po praksnutí nacpaná francouzským vínem, když se chystá k návratu přes Atlantický oceán. Je těžké říci, kdo z protagonistů je lepší, zda to více platí o Belmondově skvělé kreaci nebo spíše pro neméně divokou tehdy mladičkou Jobertovou. Svůj svébytný rozměr si zachovala hlavní kráska filmu Laura Antonelli, představitelka markýzy, sestra, jíž k bratrovi poutá nenaplněná incestní láska. Snad ještě šťavnatější je rozvodová scéna, do níž tak podstatně zasáhne vnitrorepublikánské vzbouření nejspíš v Nantes. Napoleonský epilog v žádném případě není zbržděním, ale naopak skutečným vystupňovaným finále tohoto zběsilého, více než půldruhahodinového sprintu dobou, která pro nás dodnes neztratila svůj jedinečný kolorit. Historie - i ta filmová - dokáže být zkrátka i vědeckou, i nevázaně rozvernou. Jak by ne, vždyť se vede ruku v ruce s pomyslným chorovodem opravdu velkých jmen. Včera, dnes i zítra. (20.09.2008)

Na první pohled galimatyáš má překvapivě hlavu a patu. Belmondo v nejlepších letech a ostatní nezůstávají pozadu. Spád, šmrnc, spousta bžundy, prostě to miluju. Mohl by mi, prosím, někdo sdělit, jak se k tomuto natáčení přimotalo Rumunsko? V 71 roce tam pro Krista pána žrali ještě klacky a v lepším případě sami sebe navzájem...Přečetl jsem si v diskuzi výstrahu, že v nějaké verzi vyšla komedie předabována Belmondo-Postránecký. No to snad ne, to bych asi vztekem nerozchodil. Vůbec nevím, proč se filmy po určité době předabovávají opět, typický příklad je Sedm statečných s Bartoškou a Návrat do budoucnosti, kde se změnil i překlad. Většinou nové dabingy jsou bohužel horší a slovník stupidnější. (14.05.2006)

Výborný starý český dabing (Belmonda solidně namluvil Václav Postránecký, Jobertovou Libuše Švormová, dále vynikají zejména Eduard Cupák či Josef Větrovec). I když údajně existuje i verze s Krampolem, patrně novější. A k filmu - jak jen to napsat kulantně? Viděl jsem už mnoho, mnoho lepších "belmondovek" než je tahle. (15.08.2010)

Vybornej akcne dobrodruznej snimek, kterej je vetsinu casu taky soucasne komedii. Sice mam od Belmonda oblibene jine filmy, ale tenhle rozhodne patri mezi to lepsi co natocil. Navic tu dostal skvelou partnerku v podani Marlen Jobert. Kdyz je ze zacatku na scene pouze Belmondo, je to super, ale jakmile jsou Belmondo s Jobert spolu, zacne ta prava jizda. I kdyz je zapletka filmu docela jednoducha, vrsi se do deje stale dalsi a dalsi postavy, az vznikl misty skoro az zmateny dej, nicmene sviznej a vtipnej. A do toho vynikajici hudba. Hezke 4*. (28.10.2006)

Romantická komédia s presne vybranými predstaviteľmi manželského páru. Rozpohybované s veľa (až priveľa) naháňačkami a súbojmi, ako takmer všetky belmondovky 70. rokov. Tentoraz sa ku kinetickej, svižnej komédii pridružili aj historicky hodnoverné ukotvenie deja a utiahnutie si zo všetkých hnutí, ktoré to programovo myslia príliš vážne. (26.01.2005)