Manželé z roku II

Výborný starý český dabing (Belmonda solidně namluvil Václav Postránecký, Jobertovou Libuše Švormová, dále vynikají zejména Eduard Cupák či Josef Větrovec). I když údajně existuje i verze s Krampolem, patrně novější. A k filmu - jak jen to napsat kulantně? Viděl jsem už mnoho, mnoho lepších "belmondovek" než je tahle. (15.08.2010)

Je to sice jen román pro služky, ale jak říkal Karel Čapek, „jediné, co člověka bude zajímat až do skonání světa, je boj. A láska. Vše ostatní je pomíjivé. Psychologie, pacifismus, sexuální otázka, sociální problém a všechny ostatní věci pominou, ale láska a boj nepomine,“ a „my s napětím sledujeme boj stran nebo boj zásad.“ A to tím spíš, když vyprávění prostupují důvtipně aktualizované a karikované (jakož i přesvědčivě zahrané) historické stereotypy, jejichž hyperbolické vyjádření svědčí o sebeironii a nadhledu režiséra. (29.04.2015)

V souvislosti s dvousetletými oslavami tzv. Velké francouzské revoluce jsme měli možnost vidět velkofilm Francouzská revoluce, který diváci na CSFD hodnotí (až na výjímky - jako vždy) vysoko. Jenže mnohahodinový opus s davem herců a rozsáhlou výpravou podle mně nedokázal to, co tato zdánlivě ztřeštěná komedie. Chválit Belmonda za jeho projev je poněkud netaktní vůči těm, kdo mu dokázali na tělo napsat takovouhle roli, ale co mně při posledním sledování filmu vyrazilo dech bylo, v jaké mistrovské zkratce byla na pozadí ztřeštěného příběhu předvedena ona velkolepá historická událost. Je zde ukázáno všechno, počínaje idealismem onoho Američana zdravícího občany svobody (odpovědí je palba z malých lodních děl...), přes ukázku brutální demagogie a moci onoho komisaře republiky, který mi svým vzhledem a jednáním připomněl až příliš silně jednoho nedávného předsedu ČSSD, strachy se třesoucí zástupcii lidu, hysterický a brutální dav, směšné kulty, teror, názorové obraty a samozřejmě prospěchářství a snaha v zmatečné situaci urvat, co se dá. A druhá strana? Odpuzující svět markýze De Géran se stejnou mírou neúcty k lidskému životu, přezíravost, brutality a pohrdání. K tomu obskurní svět až infantilních konvencí v rámci života na rozpadajícím se hradu a nakonec i onen princ, který se sice prezentuje jako vůdce, ale jeho hlavním cílem je se dostat do bezpečí do Němec a tam si dostatečně a pohodlně žít. Řadoví chouani jsou skutečně poněkud tupým stádem a jejich ochotat nechávat se zabíjet pro krále a pány je svým způsobem ještě odpudlivější, než davové šílení na straně republikánů. Člověk si říká, co bylo na téhle revoluci velké a co přinesla Francii a světu kromě utrpení, obrovských škod a zbrždění rozumného evolučního vývoje - pravda, ten byl všude jinde, jen ne ve Francii. U nás znamenala revoluce konec reformních pokusů josefinské doby a třeba nepolonské války přibrzdily vývoj Velké Británie o desítky let, jak je z britských dějin více než patrné. A ve filmu je onen historický background dotažen k dokonalosti - revoluce se přetavila do militatntní diktatury (záběr na onu rustikální sochu prvního moderního totalitního vládce Evropy Napolena v rámci bojů na mostě na konci filmu je toho rozhodným důkazem), která během dvacetiletí válek přinesla smrt stejnému množství lidí, jako první světová válka a utrpení většině lidí na kontinentu. Film tohle všechno ve druhém plánu ukazuje skvěle, zatímco prvoplánově se skutečně jedná o dobrodružnou historickou komedii - ten druhý plán je dokonalá satira. Satira, z které až zamrazí. Takže velký úklon a respekt směrem ke scénaristovi a režisérovi. Nicméně ti, co vykládají tyto zmatené a v zásadě smutné události podle oficiálního "scénáře", asi až zas tak nedšení nebyli. (09.06.2011)

Vaše manželka je mrtvá? / Jistě... Proč ne? Rozvod po francouzsku. J-PB chce dělat byznys, vystoupit z manželství ve Francii a oženit se v USA. Jenže - VFR.Francouzi učí jiné dělat si legraci z osvícenství, království, rovnosti, svornosti, království, bratrství. Ze sebe. Stačí najít to, na čem se shodnou všichni, royalisté i republikáni - totiž že možnost odchodu z manželství je dobrá věc. Odpočinkový film pro víkendového diváka - a taková lehkost! Jako dítě jsem tuhle jízdu po horské dráze revolucí pro rozvodové razítko zbožňoval. Nadšení z filmu navíc pečetil tajemný, mně tehdy nepochopitelný letopočet v titulu, pro které jsem měl různé hypotézy, všechny samozřejmě mylné. A dodnes nechápu, proč nedal J-PB před manželkou přednost markýzově sestře (Laura Antonelli), která je nejen díky korzetu naprosto úžasná. PS Dodatečně zjišťuji, že J-PB Lauře Antonelli přednost dal - viz trivia. (30.05.2024)

Že jsem se tomuto filmu třicet let vyhýbal, evidentně není náhoda. Rozverný příběh o manželství na pozadí bouřlivých událostí francouzské revoluce? Francie je rozdělená na příznivce republiky, nebo naopak monarchie a mezi nimi poletují manželé, kteří mají jiné starosti...chtějí/nechtějí se rozvést. Ve skutečnosti je zápletka dost chatrná a nebýt právě toho historického kontextu a bohaté výpravy, bylo by to nudné nejen v první půli. Dokud se na scéně neobjevila Charlotta, neměl jsem jediný důvod se aspoň pousmát. Pak už to bylo malinko lepší a Belmondo dostal prostor aspoň pro svoje fyzické herectví. Do té doby se totiž jeho postava tvářila, jakoby si Belmondo roli Nicolase jen nanečisto zkoušel. Žánr historické komedie mě zatím moc neoslovil a tento film na tom nic nezmění. PS: Ani trochu se mi nelíbilo, jak se v tomto filmu zacházelo se zvířaty...kopání do psů, slepic, neurvalé zacházení s koni. A stejně tak mi moc nevonělo, to časté fackování žen. (11.12.2021)