Mrchožrouti

"To jsou u vás ztráty? Vždyť jsme neztratili ani celých devět lidí z deseti." Podobnost s Kellyho hrdiny čistě náhodná? O tom upřímně pochybuji. Akorát tady je to v opačném gardu. Jede se totiž po trase banka-zlato-cesta. Ono je to však úplně jedno. Jediné podstatné je, že se sehraná parta kolem Henri Verneuila po dvaceti letech vrací natáčet do Afriky (škoda, že bez Ventury, sedl by sem). Mrchožrouti mě příjemně šokovali hned v několika ohledech. Čekal jsem válečný film ve stylu "zastřel si svých sto bezejmenných nácků" a to celé říznuté komediálním tónem produkovaným především Villeretem. A přitom výsledek je celkem komorní snímek souboje několika vychcaných drsňáků o zajištění budoucnosti s nemálo cynickýma hláškama. Nelze v tom nevidět inspiraci ve westernech. Charaktery tady mají typově blízko k nejmenovanému Leonemu majstrštyku. Také každý kuje pikle na každého. Jednapadesátiletého Belmonda tento film zastihl v pětiletce kdy točil své snad vůbec nejlepší kusy (Profesionál, Bezva finta) a čtyřiašedesátiletého Verneuila stále v nesenilním stavu. Mrchožrouti fungují ve všech svých složkách a od maximálního hodnocení je dělí skutečně málo. Vlastně jen prostřední pasáž. Úvod totiž nadchne, pak se tempo na nějakou dobu zvolní a přibližně čtyřicet minut před koncem na scénu napochoduje zlato a najednou to nabere neskutečné grády. K tomu nějaký ten nečekaný zvrat, přestřelky, chytlavý hudební motiv, drsná cháska a především řádná chlapácká zábava. (30.01.2008)

Již škatulkování filmu do válečný – komedie ledacos napovídá. Podobné spojení je vždy problém. Málokdo dokáže tyto dva žánry spojit do fungujícího celku. Přeci jenom je docela obtížné držet komediální linku poté, co většina vašich spolubojovníků právě padla. Nevím, jak se to tvůrcům podařilo, ale podařilo. Mrtvol je v Mrchožroutech až překvapivě mnoho, naštěstí humoru také a Belmondo a spol si vysloužili poctivé tři hvězdy. (28.11.2016)

Žán Pól v uniformě francouzského legionáře, ale jinak je to prostě starý známý Belmondo, floutek a kuliferda, který svým lišáckým úsměvem balamutí ženy a tvrdou pěstí, ale taky s úsměvem, přesvědčuje muže. Tentokrát půjde o 6 miliard ve zlatě, které má jednotka legionářů převézt do týlu z jedné tuniské banky, ta je ale téměř zmasakrována Skopčáky, přežije jen Pól a pár dalších a můžete hádat jednou, co to bude znamenat v první fázi pro Němce a v té druhé pro zlatý poklad... Mrchožrouti nepřekypují nějakými velevtipnými scénami, ale po celou dobu se na ně příjemně kouká, Pól je prostě Pól a jeho charisma táhne. Lehkost vyprávění překvapivě na chvíli zamrzne v jednom velmi krutém okamžiku, ale Verneuil ( druhý to velikán) si z toho nic nedělá a po chvilce ticha pokračuje dál jako by se nechumelilo, což mi přece jen trochu vyrazilo dech. A v rytmu lehké komedie doválčíme až do konce, kde padne pamětihodná otázka : "Kdo vlastně jste ? " Belmondo jak jinak se svým ksichtem usmívajícího se buldoka odvětí : "Ty se ptáš, kdo já jsem ?" .. Šlus a fanynky omdlévají, ... Má dneska ještě nějaký vůbec ? (04.07.2013)

Reziser Henri Verneuil /Sicilsky Klan, 100 000 Dollars au soleil/ natocil sympaticky, hodne drsny chlapacky film. Tematicky pojednava o roku 1943 a o zasobach zlata v malej tuniskej banke. Filmu kraluje suverenne Belmondo / 100 000 dollars au Soleil, Le Magnifique, Le Professionell/, ktory ma na starosti nielen boje, ale aj odlahcenejsiu zabavu. Okrem Belmonda tuna hraju aj Jacques Villeret /Blbec k Veceri, Herci/, dalej Michel Constantin /Il bestione, Jako Stvana Zver/ a krasna Marie Laforet /V Plnem Slunci, serial Chobotnice/. Dobre su zobrazene realie, plusom je to, ze na drsneho Belmonda sa lepia krasne samice, plus par prestreliek a vybuchov k tomu. Humor je trochu v uzadi, ale to tak ma byt. Takze dalsi krasny dokaz toho, ze Cinema Francaise kedysi tocila fuckt dobre a kvalitne filmy : 77 % (19.09.2015)

Tenhle mrchožroutský film si na mě smlsnul. Vydržel jsem ho cca 40. minut, pak jsem to vzdal. Nedodívané a ani toho nelituji. Něco tak prasácky ubohého jsem dlouho neviděl. Pokud ve filmu, přes příšerný děj a zápletku číslo nula, došlo na nějakou akci, tak jsem se chlámal jak pominutý. Dotáhl jsem to ke rvačce legionáře Belmonda s nějakým druhým zavile se tvářícím legionářem. To se nedá popsat, to se musí vidět. Překližka přeražená o Belmondovu hlavu, do toho Krampolův jakože namáhaný hlas při rvačce a pak zvuky při úderech, jak když bušíte do něčeho, co spíše připomíná duté zdi než úder do těla a ještě i totálně asynchronní. Dál jsem neměl sílu. Film opravdu šílený a ani ten Belmondo si nezaslouží za svůj buldočí rypák ani tu jednu hvězdičku. 0% je odpovídající hodnocení francouzského válečného shitu. Nechápu, jak s touhle jakože klasikou a přitom starou hrůzou, někdo může být spokojený a novinky tady končí v podprůměru. Ach jo, mě to tady tak už neba. (04.08.2012)