Profesionál

Drsný africký vězení ho nezlomí, francouzská vláda si s nim neumí poradit, nejdrsnější detektiv v Paříži je na něj taky krátkej a všem ženskejm v blízkosti vlhne spodek. Zkrátka klasickej Belmondo v jedný ze svých nejslavnějších rolí. Neni to sice příliš akční, spíš je to kriminálka s chytrym příběhem, parádnim castingem (Hossein jako hajzl je neodolatelnej), několika bitkama, fajn hláškama ("Jestli se vám zdá z tý skříně trochu pomačkanej, můžu vám ho vyžehlit") a dokonce jednim párem pěknejch koziček. Tady tomu filmu prostě a jednoduše nic nechybí. Anebo je taky možný, že už stárnu a mně stačí málo, nebo co :) (08.10.2017)

Než na to zapomenu, tak honem rychle začnu soundtrackem, pro který nacházím jediné slovo - impozantní. Nemusíte ani příliš pátrat. Když nahlédnete do kolonky hudba, tak určitě nepřehlédnete jméno Ennio Morricone. Ten člověk je totální hudební genius. Zde mě jednou provždy přesvědčil, že je to skladatel multitalentovaný a nedělá mu problém vytvořit impozantní a skvostnou hudbu i k něčemu jinému než k westernu. Teď bych se volně přesunul k samotnému filmu. Jean-Paul Belmondo je vysoce charizmatický herec, na kterém se dá vybudovat úspěch i v případě, že samotný příběh za moc nestojí. Nevěříte? Potom jste nemohli vidět tento film. Ostatní herci za ním celkem jednoznačně zaostávají, což mi příliš nevadilo. Ten děj však přehlédnout nelze. Nějak se neubráním pocitu, že na zdejším vysokém hodnocení měl Ennio Morricone větší zásluhu, než by bylo zdrávo. Zkrátka jako celek nevidím film na více, než na takové výrazně lepší 3*. Rozhodně ne nic geniálního. (27.08.2012)

Osmdesátky jsou neúprosné, ta doba je příznačná pro určitý styl, jakým se psaly a točily akční filmy a přestože Profesionál je více kriminálka než akční, duch doby se mu nevyhnul a nesmazatelně ho poznamenal. Belmondova postava je něco jako James Bond, neporazitelný, cool a v obličeji dle aktuálního rozpoložení filmu střídá nasranost a úsměv. Bohužel díky úvodním hromským upozorněním, jak chytrý bude a jak všechny rozmetá, což se taky do puntíku stalo, jsem nebyl schopen jeho cestu prožívat, stotožnit se s ním, nebo mu aspoň fandit. S tím je spojen zmiňovaný zásah osmdesátek - zatímco filmy Schwarzennegera a Staloneho jsou (také) jednoduché až hloupé, jsou přesto zábavné, lehké a člověk se může stoprocentně na hlavní postavu upnout. Belmondo se mi prostě nelíbí, scénář je slabý, dialogy naprosto duté, sofistikovanost profesionálova plánu se projeví asi jen ve dvou momentech (průměrní bezdomovci a závěr, který je asi tak jediný světlý bod snímku). Co dál? Emoce nula, místy jsem se užíral nudou a myslím, že při odkazu na Leoneho westerny se chudák mistr obracel v hrobě... 5/10 (27.02.2010)

Belmondovo charisma táhne Profesionála od prvních minut až do konce, bez něj by to byl hodně jiný film. Jemu se ale dá bývalý agent zahraniční rozvědky, který se přišel pomstít bývalým nadřízeným za zradu (a zároveň dokončit úkol), naprosto věřit. J. P. B. je tu naprosto neskutečný macho. Teprve po shlédnutí tohohle a možná ještě jednoho, dvou dalších Belmondovských kousků, si člověk naplno užije Muže z Acapulca. :-) Mám rád souboj s Hosseinem. Připomíná mi filmy Sergia Leoneho. (29.11.2007)

Bohužel nedotažené. Chi Mai udělá své, ale jinak je to povětšinou ne tak dobré, jak mohlo být. Pramení to hlavně z obsazení Belmonda, který do tak extra-vážných rolí nezapadá a neustále se snaží hláškovat a dělat svého obvyklého sympatického drsňáka - jenže tady je jeho postava o dost komplikovanější, což na ní ale skoro není vidět. (26.02.2011)