Final Cut - Dámy a pánové

Obával jsem se, jak tenhle experiment bude vypadat, ale nakonec z něj jsem naprosto nadšený. Od Pálfiho jsem viděl tři filmy a dva z nich ode mě získaly plný počet, takže si jeho tvorbu budu fakt muset projet celou, jelikož možná skutečně je geniální režisér. Tohle kdyby bylo dotažené do naprostých, těch nejmenších detailů, byl by to snad ten nejlepší film všech dob. Jenže precizně sestříhané to je tak jako tak, navíc to funguje v mnoha směrech. Má to promyšlený příběh, dokáže to působit emotivně, bavilo mě v tom i hádání toho, z jakého filmu je jaká scéna a navíc to krásně ukazuje, jak moc si je spousta filmů různých žánrů a dějů úzce podobná v romantických scénách a dějových linkách. Tohle z toho vlastně vyplyne, když si použité scény spojíte s tím, o čem jednotlivé filmy (ze kterých ty scény jsou) vlastně jsou. Plus ta pocta filmům v tom samozřejmě je taky, o tom není pochyb. A i s těmi detaily se tu dost slušně pracuje - třeba za celý film je zde pouze jednou použito dvakrát to samé pásmo scén, ale má to tam svůj smysl. To samé výběr soundtracku - většinou se skládá z těch nejslavnějších a nejznámějších skladeb - opět s tím, že to tam má účel. Navíc Pálfi má asi hodně rád Lynche, použil tam totiž scény z většiny jeho filmů a zazní zde skladby Blue Velvet, Love Me Tender a dokonce i znělka Twin Peaks. Hrozně moc se mi to líbilo a ačkoli jsem se obával, že se mi to brzo okouká a od jisté chvíle se až do konce budu nudit, ale opak byl pravdou. Rád a s chutí si to někdy pustím znova, protože to je hrozně příjemný film a Pálfiho tvorbě se teď začnu věnovat o to víc, jelikož talent určitě má. 5* (11.07.2021)

Maďarům tu originalitu a schopnost posouvat film nečekaným směrem může naše kinematografie jen závidět - nejen Tarr, ale nyní i hravý Pálfi plně dokazuje, že podunajská step je místem filmu zaslíbeném. Úžasné cinefilní orgie, které se nezvrhávají v chladnou poznávačku, ale v emotivní příběh lásky, který chce skrze filmové vyjádření napříč časy a místy dosáhnout až na samotnou esenci. A docela se mu to daří. Divák má skutečně pocit z toho, jak magicky dokáže film přetvářet realitu a Pálfi svým střihovým extempore navíc nabízí nezvratný důkaz, že dokáží proniknout i pod její slupku a být oním pověstným destilátem skutečnosti, který nám otevírá oči i srdce. Kdo ještě neviděl a film mu není lhostejný, ať neváhá ani chvíli! (13.04.2014)

Zajímavý filmový experiment, výukový materiál pro studenty, rychlý průlet světovou kinematografií. Ale co dál? Co dál kromě zjištění, že film se dá natočit i tak, že se vlastně nemusí točit? Je to hříčka, ve které autor demonstruje, kolik je schopen sestříhat filmů, tak aby výsledný klip ještě jakštakš držel pohromadě, protože ten děj opravdu nestojí za řeč. Mimo kruhy filmových nadšenců tato "střihovka" nenajde odezvu. (26.02.2018)

Zhmotněný sen každého filmového nadšence. Film, který by si mohl sám sestříhat v podstatě každý, ale Pálfi to svedl v rámci zachování vypravěčské kontinuity a plynulé návaznosti tak doknale, že už si ho snad nikdo netroufne napodobit. Pravoslavná cinefilní óda, skutečný balzám na moji unavenou dušičku... (02.01.2017)

Vzhledem k formě, jakou je Final Cut zpracován, jsem se této podívané opravdu dlouho vyhýbal a vlastně jsem několikrát i sám sebe přesvědčil, že mu vlastně nikdy nedám ani šanci, jelikož jsem to celé jednoduše považoval za zcela marný a nesmyslný projekt, který prostě nemám důvod vidět. Pak jsem si ale řekl, čert to vem, těch osmdesát minut mě snad nezabije a alespoň si odškrtnu políčko ,,shlédnuto´´ ve filmografii mnoha mých oblíbených herců. No a jaký je můj názor nyní po těch osmdesáti minutách strávených ve společnosti tohoto maďarského experimentu? Takový, že jsem byl na osmdesát minut přenesen do ráje. Do filmového ráje, kde mi bylo nádherně, přenádherně a ze kterého jsem nechtěl ani na vteřinu pryč. Do ráje, kde jsem si užíval každičký záběr, každičký pohled, každičkou scénu, do ráje, kde jsem se osmdesát minut jen upřímně culil jak ještě nikdy jindy, kde mi bylo neskutečně příjemně a hřejivo, kde jsem prožíval sice miniaturní, díky onomu unikátnímu zpracování ale neuvěřitelně působivé love story, které bylo nevídaně silné, emočně dokonalé, zároveň ale i díky mnoha prostřihům neskutečně zábavné a vtipné, prostě do ráje, kde mi těch výsledných osmdesát minut uběhlo jako nic a já chtěl ochutnat ještě víc, ještě mnohem víc. Sledovat Final Cut bylo zkrátka úžasných osmdesát minut filmových orgií, navíc i s bonusem nemalé české stopy, tudíž tohle je prostě povinnost vidět pro každého filmového příznivce a z mé strany byla neskutečná hloupost se této dokonalé záležitosti tak dlouho vyhýbat, jelikož já tento experiment považuji za geniální dílo! (11.02.2024)