Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Frajerský zlodějíček se na útěku před policií poflakuje ulicemi Paříže dokud nepotká krásnou Američanku... Mladičký Jean-Paul Belmondo v hlavní roli filmového debutu režiséra Jeana-Luca Godarda, v němž se poprvé objevila vzpoura proti konvencím a touha po tvůrčí i osobní svobodě a otevřel tak novou kapitolu dějin kinematografie. Režisér Godard svým celovečerním debutem vstoupil přímo do dějin světové kinematografie a definitivně stvrdil filmové hnutí Nové vlny. Jeho pastiš filmových žánrů zní literaturou, výtvarným uměním, filosofií i noirovým filmem, ale především zní energií a vzmachem šedesátých let. Godard posílá na osudový běh Paříží rebela, který navzdory všem a všemu neúprosně spěje ke svému konci. Godard je anarchista a stejně jako jeho hrdina překračuje pravidla, zažitá klišé a všechna očekávání. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (335)
Jedno ze základních děl francouzské nové vlny, které stálo na počátku oslnivé kariéry Jeana - Luca Godarda a vymrštilo Jeana - Paula Belmonda na výsluní. Režisér měl šťastnou ruku při výběru ústřední herecké dvojice, takhle jednoduše vypadají charismatičtí herci a výborné herecké výkony. Ještě na herecké škole se Jeanu - Paulovi Belmondovi neprorokovala fakticky žádná filmová kariéra, ale poté, co se se ctí vypořádal s rolí desperáta Michela, mu zajímavé nabídky padaly do klína. Postava, kterou ztvárnila Jean Seberg, je přece jen zajímavější díky nejednoznačnosti a nevypočitatnosti pro své okolí. Scénář je sice jednoduchý, ale filmové řemeslo Godard ovládal dokonale, takže výborně pracoval s filmovým obrazem, hudbou a střihem. Hodně působivý film, pro filmové fandy povinnost. Celkový dojem: 95 %. ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Vynikajúca zmeska všetkého možného namixovaná Jean-Lucom Godardom. Perfektná kamera a (na rok vzniku) originálny strih, závratné tempo s množstvom udalostí za určitý časový úsek v kontraste s dlhými dialógmi ústrednej dvojice... Pár skvostných výrokov a myšlienok, odporný a zároveň sympatický macho Belmondo a jedna "osudová žena" k tomu...Tento ospevovaný snímok pre mňa kultom asi nebude, no každopádne kinamatografická chuťovka to je-o tom niet pochýb:) ()
Proč mám rád tento film. Protože je tenhle Godardův tak dobrý, že jsem ho už viděl třikrát a podívám se klidně znovu. Charismatický Jean-Paul Belmondo (možná jeho nejlepší role) a mladičká herečka Jean Seberg jsou tak skvělí, že ať to byla náhoda či filmový osud, jisto je, že bez těchto postav si žádný remake tohoto filmu vůbec neumím představit. ()
Godardův filmařský um je zde relativně snadno rozpoznatelný, neboť film svou kamerou a střihem připomíná mnohem víc budoucí díla kinematografie, než ta předchozí. Také forma vyprávění, kdy hlavní zápletce (krádež + vražda) je věnován pouze začátek a konec, zatímco v drtivé většině stopáže se řeší existencionální romance, je poměrně inovativní (někdo by mohl použít i slovo "podvratný", neboť film se tváří jako krimi, ale přitom řeší něco jiného). Bohužel kromě technické stránky věci a frajerského Belmonda žvatlajícího cigárko, byl pro mě film absolutně nezajímavý a nudný. Zoufale jsem se prodíral všemi stupidními kecy o tom, kdo s kým a kdy se vyspí, až mě konečně zachránila vcelku povedená závěrečná scéna a přemýšlivý poslední záběr... 5/10 ()
Galerie (47)
Zajímavosti (47)
- Film se dočkal v roce 1983 remaku U konce s dechem s Richard Gerem & Valerii Kaprisky. (formelin)
- Prvý náčrt scenára má na svedomí Truffaut, ešte z decembra 1956, kedy po dlhom rozhovore s Godardom spísal štvorstránkovú synopsiu o mladíkovi, ktorý pri krádeži zabije policajta, skrýva sa u svojej frajerky, ktorá ho zradí a nakoniec sám zomrie. Projekt zostal v tejto fáze až kým sa k nemu v lete 1959 nevrátil Godard. (Biopler)
- Pre filmový záber si Godard nechal vytlačiť falošné noviny, na ktorých prvej stránke bola fotka Belmonda, alias Michela Poiccarda, „verejného nepriateľa číslo jeden“. Niekoľko výtlačkov týchto novín sa povaľovalo na stolíkoch v bistre. Keď si tam Belmondo išiel niečo objednať, hostia naňho hľadeli podozrievavo, šuškali si, a chceli zavolať políciu. Belmondo s Godardom im museli v kľude vysvetliť, že ide iba o film. (pravo)
Reklama