Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (459)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Keď som videl film po prvýkrát tak ma moc neoslovil a to hlavne kvoli tomu, že za sebou som mal už oveľa známejšie vojnové drámy a tie oproti tomuto filmu ukazovali celkový reál o chode v koncentračných táboroch. Je naozaj pekne, keď niekto napodobí veľkú katastrofu z roku 1912 a prenesie ju do koncentračného tábora. Naozaj skôr uverím, že niekto z nižšej triedy v Titanicu prežil užasnú romancu ako toto, lebo akokoľvek sa tvorcovia snažili zakryť totálne nedomyslene chovania postav, ktoré pramenili z obsahovej linky, aj tak v konečnom dôsledku to vystrelilo hrozne tupo. Ukázanie  neľudských podmienok a krutosti koncentračného tábora bola naozaj ukážková a aj herci sa snažili, hlavne Hric, Maurery a Thioly. A zase taký Jiří Mádl, ktorý mal byť ťahúňom celého filmu úplne zlyhal, neveril som mu to, tá jeho akože dramatická poza bola len pretvárka, jeho naozaj mám radšej v komediálnejších filmoch, tam sa pretvarovať nemusí. Ale aj tak, zvyšujem o 1*. Silne 3*. ()

Reklama

yakoob 

všechny recenze uživatele

Více než z filmu, jsem byl nadšený z filmu o filmu:)...Takové nemastné, neslané...Myslím, že z takového silného tématu by šlo vymáčnout více...Mádl se snažil, ale do této role vůbec nesedí...Co hodně zachraňuje tetno film je soundtrack (jiný styl si ani u takového žánru nedokážu představit)...Jinak jako celek je to rozpadlé a romantika nefunguje a je až naivní a chladná...Každopádně je těžké natočit dnes kvalitní dílo odehrávajíce se ve většinu stopáže za ostnatým drátem vyhlazovacího tábora... ()

heyda 

všechny recenze uživatele

Je fajn vidět, že i dnes se občas podaří natočit film, který stojí na pevných scénáristických základech. Ještě až se tu najdou i dobří režiséři, tak třeba jednou připutuje do našich luhů a hájů i nějaký ten Oskárek. Film je to bezesporu na současné české poměry velmi dobrý, v rámci zahraničních filmů by se však řadil do širokého průměru. Herecky kvalitní, scénáristicky jakbysmet, hudba taky na jedničku, snad už jen to zvládnout líp uchopit, nacpat tam víc emocí, beznaděje a méně patosu a nebylo by co řešit. Za mě 70% a zaokrouhluju směrem nahoru :) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Dcera Andyho Hryce Wanda, která je koproducentkou filmu, již tři týdny po porodu pobíhala s malinkým synem v náručí po dekoracích osvětimského koncentráku na pražském Barrandově. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Film byl natočen v angličtině a v postprodukci nadabován do češtiny. Většina českých herců se nadabovala sama a těm ostatním propůjčili hlasy jiní čeští herci a dabéři. Clémence Thioly propůjčila český hlas Petra Hřebíčková, která se tak poprvé v životě setkala s dabingem. (funhouse)
  • V jedné z posledních scén, kdy sestra přinese ukázat Colette (Clémence Thioly) její právě narozené dítě, dle barvy modrých očí usoudí, že dítě není Viliho (Jiří Mádl). Ve skutečnosti mají však po narožení téměř všechny děti tuto barvu očí a až po uplynutí 3 měsíců od narození je možné určitě, jakou barvu očí bude dítě mít. (MartinM)

Reklama

Reklama