Colette

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. (10.08.2015)

až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné. (18.09.2013)

Přesto, že mezi moje koníčky patří historie a to hlavně 2. světová válka, bojiště, osudy lidí, zločinců i obětí, tábory smrti a vůbec kompletně vše kolem toho, literatura, filmy a mytologie, jsem se o Colette dozvěděl až od přítelkyně, která mě na film vytáhla do kina.Na Cieslarovi bylo bohužel místy vidět, že se mu přeci jen občas tak velká prodkuce vymyká z rukou a že není na tak obsáhlou látku ten úplně pravý.Např. při scéně, kdy Collettiny rodiče odcházejí do komory, je herecký výkon Clémence Thioly někde na stupni prváka na damu a nevěřil bych jí ani otevření pytlíku buráků.Takových momentů je ve filmu bohužel trošku víc a Cieslar prostě nedokázal občas s herci pracovat.Takovéhle téma potřebuje naprosto věrohodné herce, kteří tu zoufalost, bolest a lidské ponížení procítí z plátna až k vám.Co se Cieslarovi nepodařilo s herci (Mádl taky nebyl nejlepší volbou, ale dá se na něj zvyknout) to se mu daří s atmosférou celkově.Skvělé lokace, perfektní výprava, kostýmy a emoce beznaděje hlavně spíš v hromadných hereckých scénách, kdy na plátně není potřeba dobrého výkonu jednotlivce.Vaisochr byl sice dost nechutný a šel z něj strach, jenže další strašný mínus je český dabing.Němci co mluví česky, to vás prostě musí nasrat a filmu to hrozně moc škodí.Celkově ale na mě tyhle filmy fungují a působí, i když není režisér zrovna ve formě.Hlavně při pohledu na ty obří komíny ve vás prostě cloumali emoce a ta tíha na vás dopadla opravdu silně.Všichni herci, kromě ústřední dvojice jsou opravdu dobří a nejvíc mě dostal Andrej Hryc, ten byl perfektní.Collete je velký český projekt, který se místy trochu naivně snaží být zbytečně moc velkolepý, ale podstatu hrůz války ukázal myslím dost dobře a ani chvilku sem se nenudil, i když při zpětném přemítání vidím spíš hlavně Cieslerovi chyby, ale přesto byl můj pocit při odcházení z kina uspokojivý a pořád vě mě živí myšlenku, že tyhle filmy jsou moc důležité, i když jich mají dnešní mladí češi už plné zuby.70%. (07.10.2013)

Po Snouborďácích a Rafťácích přicházejí Koncentráci. Vojta Kokotek se se svým gay lukem neprožidil ani do transportu, a tak pádla padla jen na Mádla. Ač jsem to předpojatě považoval za kástingový eror a čekal, že se u toho plynování hurónský zasměju, musím říct, že se toho i se svým kokomediálně profláklým xichtem zhostil opravdu charakterně, cítil jsem spíš tíseň a ani trochu se mi nechtělo zapopírat si holou kost. Bezesporu je to velkolepě natočena, skvěle zahraná, dobře napsaná a výborně zrežírována Láska mezi kapkami Cyklonu B, ale.... Než po mě zase nějaká sionistická klika začne metat obřízky a budu si připadat, jako bych mával před Hitlerem mentálně postiženým, homosexuálním Židem, podotýkám, že si pana Veselého vážím, v žádném případě nesnižuju něčí utrpení, avšak ptám se, jak dlouho to ještě budou všem připomínat? Jakékoliv jiné genocidy dvacátého století si můžeme popírat ostopéro, jen za tu jejich je to na basu a srolovanou svobodou projevu si můžeme narvat do kakaa, dva až tři filmy z koncentráků ročně, kde jeden o nežida pomalu ani nezavadí, zmínka o Židech a jejich zvycích skoro v každém americkém importu, to je na osmimiliónový stát, co bezprecedentně anektoval cizí území a probublává Blízký východ dodnes, a zanedbatelnou minoritu rozlezlou po celém světě, dost dobrý marketing. Ještěže se totéž zaplaťšiva nastalo s jinou minoritou z Východního Pandžábu. S takovou se u Skejťáků nakonec dočkáme kůl rabína, co bude učit Kokomádly rapovat. Apropó, znáte ten, jak mlátí Turek Arména násadou lopaty? (25.02.2014)

Absolutní nesmysl. Tohle je jen další z řady vymývání mozku lidem. Neexistují žádné důkazy o tom, co se doopravdy dělo. Neexistují žadné důkazy o vyhlazení slovanstva. Existuji jen jací si svědkové, kteří ještě k tomu promluvili, až 60 let po válce, až když se to někomu hodilo. Lži a nesmysly. A ještě je filmovat. Propaganda jede ve velkém. (25.04.2015)