Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

Pepinec 

všechny recenze uživatele

To se furt machrovalo, jak všechno probíhá v angličtině na mezinárodní úrovni a do kina pak přijde takovejhle polodabovanej paskvil, kterej tahá za uši jak podladěný housle a kterej zabíjí jakýkoli šance emocí oslovit diváka. Důchodcovskou verzi neodmutovanýho Mádla mluví prohulenej Bartoška a Colette na mě z plátna dělala dojem, že předčítá návod na použití plynovýho kotle. Takhle dabovat se může animák o žirafě, která shání šálu kolem krku, a ne drama z koncentračního tábora. Jinak moc se mi líbila vizuální stránka filmu, líbila se mi hudba a samozřejmě - líbila se mi Clémence. Však taky právě tohle dělá tři hvězdy, no a mně nezbejvá než dál čekat na to, až si přestaneme hrát na Hollywood a začneme používat hlavu. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Nemastný a neslaný milostný příběh odehrávající se v době velmi tragických a šílených událostí, na které by se nikdy nemělo zapomenout. Bohužel klouže pouze po povrchu a nejde nadřeň. Nijak zvlášť mě nepřesvědčil a že by mě chytil za srdce nebo donutil přemyšlet, to se také nestalo. Pořád jsem očekávala něco víc a pak byl najednou konec. Postsynchrony byly opravdu hrozné. Dokonce jsem si myslela, že snad špatně slyším. To, že byli herci, kteří mluví jinou rodnou řečí, předabování, to je normální, ale že i českým bylo kolikrát špatně rozumět, protože prostě mumlali, to mi vadilo. Arnošta Lustiga si jako spisovatele vážím a budu si muset jeho knihy znovu přečíst. Z filmu mám rozporuplné pocity. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film tak strašně smrděl západem, až se mi ani nechce věřit, že je čistě východní výroby. Moc se mi líbilo prostředí koncentráku. Vše je moc pěkně udělané a místy je velmi intenzivně cítit tamější krásně komorní atmosféra. Herecky je film slušně obsazen, ale moc mi tam neseděl Jirka Mádl. Ačkoli mi poprvé v životě ukázal, že hrát docela umí, což je do jisté míry zapříčiněno tím, že poprvé dostal vůbec možnost zahrát si v něčem velkolepějším, tak jeho obsazení nepovažuji za nejšťastnější volbu. Docela otravné bylo veškeré dodabovávání, na které jsem si nezvykl ani za dvě hodinky stopáže. Milostná zápletka, na které je film postaven se mi nelíbila ani trošičku. Přišla mi naprosto fádní. V dané oblasti nejsem odborníkem, ale ze svého diváckého pohledu jsem na tomto milostném vztahu nevěřil nikomu ani "ň". Na druhou stranu filmů z koncentráků je a i nadále vzniká opravdu hodně, takže je děj alespoň něčím ozvláštněn. Docela solidní je i soundtrack, který ovšem místy dost nepatřičně tlačí na pilu. Nedovedu se úplně zbavit dojmu, že Colette se za velkofilm spíše vydává, než že by jím skutečně byl. Nejedná se vyloženě o nic nekoukatelného, ale když film neuvidíte, tak o nic nepřijdete. Existují skutečné mraky filmů z podobného prostředí, které jsou po všech stránkách obsáhlejší. Tento vyniká snad pouze tím, že je český. ()

lillien 

všechny recenze uživatele

Hodně překvapivých plusů a hodně totálních mínusů, výsledek lepší tři. Kladně hodnotím Clémence Thioly, neokoukaná, přirozená. Překvapivě výborní všichni (nejen) čeští herci ve vedlejších rolích, zejména Vetchý umí tyhle dramatické vedlejšáky bravurně a vyrostl z něho pro mě koukatelný herec jak v komediích, tak v dramatech. Z Mádla jsem měla hrůzu, jak se s tímhle popere, ačkoli z dua Kotek-Mádl jsem zrovna jeho považovala vždycky za potenciálně lepšího a zajímavějšího herce. Nečekala jsem, že zvládne hlavní a ještě dramatickou roli, ale když vynechám ty milostné scény, ve kterých mu to hrozně nešlo, tak byl koukatelný, nepřehrával a docela mile překvapil. Snad jen fyzicky to mohl vzít trochu poctivěji, pro takovouhle roli by jiní zhubli deset kilo. Mádl v závěru, kdy už by mu správně měl koncentrák vysekat všechny žebra, předvádí docela vypapanou břišní cejchu! Natočené je to určitě solidně, exteriery, lokace, styl, tomu jsem nemohla nic vytknout. Negativa: naprosto odpudivý dabing. Mrzí mě, že jsem to neviděla v původní verzi, sledovat, jak ústa tvoří úplně jiná slova, než křečovitý a nedobrý dabing je utrpení. Romance mezi Vilim a Colette je trochu moc patetická a nevěrohodná. A se závěrečným rozhodnutím Colette jsem se nedokázala ztotožnit. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Filmu se nabízela mezinárodní koprodukce s Británií, nakonec z ní ale kvůli nadměrným požadavkům producentů sešlo. Údajně kvůli konkrétním kreativním představám o stylu a obsazení snímku. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • V jedné z posledních scén, kdy sestra přinese ukázat Colette (Clémence Thioly) její právě narozené dítě, dle barvy modrých očí usoudí, že dítě není Viliho (Jiří Mádl). Ve skutečnosti mají však po narožení téměř všechny děti tuto barvu očí a až po uplynutí 3 měsíců od narození je možné určitě, jakou barvu očí bude dítě mít. (MartinM)

Reklama

Reklama