Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padesátiletý spisovatel Vili se roku 1973 v New Yorku díky svému dospívajícímu synovi poznává s ženou, která mu připomíná jeho osudovou lásku, krásnou belgickou Židovku Colette, s níž se seznámil před třiceti lety v koncentračním táboře v Osvětimi. Bohužel, Vili nebyl jediný, komu Colette padla do oka. Neurvalý zájem o ni projevil i velitel přidruženého osvětimského tábora zvaného Kanada, bezohledný a cynický Weissacker. Colette podvědomě cítí, že je vystavena jeho zvůli, a že pokud chce přežít, musí se mu podvolit. V kruté fabrice na smrt ale klíčí i další vztahy, ať už vězeň, nebo kápo, blízkost někoho druhého je jednou z mála radostí a tou největší nadějí na přežití. S postupujícím časem se ruská fronta blíží, ale osvětimské pece polykají své oběti po tisících a fašisté tuší, že jim nezbývá příliš mnoho času. Je nutné jednat. Je myšlenka na útěk bláhovým snem, nebo jedinou reálnou šancí na přežití? A jak velkou roli v našich životech hraje náhoda či něco, co bychom mohli nazývat osudem? Colette je velký příběh o útěku za svobodou, film se silnou a bezprostřední katarzí z právě viděného a prožitého. Zdůrazňuje nadčasové etické hodnoty, jakými jsou láska, svoboda, zodpovědnost za svůj život i nutnost bránit svou integritu vždy a za všech okolností. Colette není dokumentem, ale fikcí sestavenou z mozaiky skutečných, historicky doložených příběhů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (458)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Není to úplně špatný, to ne, takový průměr. Nemuselo to tak být a hned napíšu proč. Takže největší problémy tohohle filmu. První: Mádl si i v Osvětimi na tuřínové dietě uchovává vysportovanou postavu, takže je těžké mu toho mukla věřit. Druhý: o vyhlazování židů se natočilo už hodně filmů a je tím pádem náročné najít v tom něco nového (což se nepovedlo) a překonat ztvárnění lepších filmařů (to se taky nepovedlo). Třetí a nejzásadnější: nevím, čím to je, ale chybí tomu schopnost vyvolat emoce, je to celé strašně ploché. Továrny na smrt jsou hrozné samy o sobě, ale jen málokdo to vidí poprvé. Musíte najít něco, nějaký prvek, který tam ty emoce dostane. Třeba holčičku v červeném kabátku, táborovou kapelu, co cestou do sprch hraje Strausse, rvačku starců o vylitou polévku na chodníku, dítě, co přežilo komoru a je potřeba ho ukrýt... Tady se to nepovedlo. Stejně jako chemie mezi herci nebo televizně působící kamera, nefungující soundtrack... Je mi líto, tohle jsou lepší dvě. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné. ()

Reklama

schizmo 

všechny recenze uživatele

Po Lidicích a Habrmanovu mlýnu je Colette dalším all star projektem, který velmi poutavým způsobem přibližuje hrůzy války, v tomto případě mnohé detaily koncentračního tábora. Na pozadí milostného příběhu tak vidíme morální úpadek v rámci snahy o přežití, ale i spoustu hrdiství. Oproti kultovnímu Schindlerovu seznamu se však nejde tak do hloubky a už vůbec se nemůže rovnat po stránce emotivní, ale i tak je to velice slušná práce, která vás na dvě hodiny zavrtá do gauče a donutí vás chtě nechtě prožívat ten hrůzný příběh s hlavními hrdiny. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“. ()

Galerie (125)

Zajímavosti (37)

  • Andy Hryc má k této tématice velmi specifický vztah. Jeho maminka byla Polka a podařilo se jí utéct z Varšavy jen pár dní před vypuknutím Varšavského povstání, jež skončilo masovým vyvražděním většiny obyvatel tohoto města. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Herecké obsadenie tvorili Česi, Poliaci, Nemci, Francúzi a Slováci. (kacer4)
  • Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama