Před půlnocí

Konverzační filmy zřejmě nikdy nebudou mojí preferovanou, filmovou stránkou. Tohle mi prostě do mého vkusu nepadlo. Obdivuji herce za tak dlouhé a výborně zahrané dialogy, za to je samozřejmě obdivuji, ale už po páté minutě stopáže s autem, jsem se z toho věčného klábosení a následně i dlouhých "hádek" málem zbláznil. Abych řekl pravdu, nudilo mě to téměř od začátku až po konec. Zřejmě pro tyto konverzační filmy nemám dostatečné pochopení. Podívám se na to za 20 let a možná to více ocením, ale v tuto chvíli musím jít s hodnocením hodně dolů. (04.09.2013)

„To je zvláštní. Všimla jsem si toho až teď. Už vůbec nemáš rezavý fousy. Byla to jedna z věcí, kvůli kterým jsem se do tebe zamilovala.“ - „Nezmizely, jen zbělely.“ A nejen ony, ale i celý vztah... Třetí díl se oproti těm dvěma dost změnil. Jejich převážně příjemná, magická atmosféra je zde už jen formou dozvuků, jakkoliv silných. Konverzačka je to stále výborná, ale místy pořádně hořká. Pokud v předešlých setkáních byly (zdánlivě) banální dialogy plné souznění, jiskření, a jen občas zklamání, zde z těch dávných pocitů příliš nezbylo (nechybí, jen je jich míň, a časem zrovna nepřibývají, naopak, dřívější lehké neshody tu vykrystalizují v nefalšované střety názorů). I fakt, že předchozí díly se mohly odehrát takřka v jakékoliv době, se tu stírá, neb důraz na aktuální mužský (a hlavně) ženský svět dělá film současným, ovšem nejsem si jist, zda i nadčasovým (možná napoví budoucí projekce, pokud se k nim ovšem dostanu, a nezůstanu u příjemnějšího, nadějnějšího 1. a 2. dílu). Konec opět povedený, ale zatím to víc jak na silné 4* nevidím. (15.03.2020)

Předchozí dva filmy se mi líbily víc - u trojky už jsem měl pocit, že to nějak není ono. Přibylo postav a z Jesse a Céline (které výrazně narostl zadek a už se mi tolik nelíbila jako dříve) se stal usedlý párek rodičů (byť nesezdaných), čímž byl mimo jiné zpětně dořečen otevřený konec dvojky (který tolik okouzloval svou mnohoznačností, v níž se mohlo stát cokoli). Do sledování jsem se musel poněkud nutit a "zahlcenost" filmu nekončícími dialogy jsem shledal spíše otravnou; děj mě začal bavit až v okamžiku, kdy Jesse a Céline opouští společnost svých přátel (46. minuta) a konečně přichází na hotel (64. minuta), kde mezi nimi vypukne konflikt. Do jisté míry by se tak dalo říct, že člověk musí čekat víc než polovinu filmu, než "se začne něco dít", v tom smyslu, že Jesse a Céline jsou spolu sami jako v jedničce a dvojce, jejich dvojčata i ostatní postavy jsou bezpečně odklizeny, a oba partneři mají prostor si vše řádně vyříkat. Osobně mi však bylo docela nepříjemné tu jejich výměnu názorů poslouchat a celkově si myslím, že bych byl asi radši, kdyby tenhle film nevzniknul, protože mi vzal určité iluze, které jsem si asi vytvořil u dvojky, ale přesto si pořád myslím, že je to velmi dobrý film. Možná až budu starší, najdu si k němu víc cestu, protože se v tom poznám; momentálně mi je ale ten cynismus bytostně protivný. (27.12.2016)

|| Scenár: Richard Linklater, Julie Delpy, Ethan Hawke / Predloha: Charaktery od Richard Linklater a Kim Krizan | Hudba: Graham Reynolds | Distribúcia: Sony Pictures Classisc | Štúdio: Castle Rock Entertainment | Rozpočet: 3 miliónov $ | Tržby: 20,737,030 $ || Presne ten tip filmu, čo ma vie buď očariť, alebo naštvať. Tento ma nasral. Milión informácií, ktoré nevedú nikam, milión postáv, ktoré dej nepotrebuje. Samoúčelné otvorené konverzácie o sexe sú nechutné a úplne zbytočné. Zo začiatku to vyzeralo nádejne, tak som tomu dal šancu. Teraz už viem, že to bola strata času. Pre mňa trefa vedľa. Pre niekoho možno zábava. 30% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (18.04.2014)

Linklaterovu trilógiu som sledoval v poradí 2-1-3, pričom jednotkou pre mňa ostáva dvojka, čo je v rozpore s mienkou väčšiny. Ja som vnímal tie tri beforovky ako počas očarenia, počas precitnutia a počas dezilúzie. Napriek prudko odmietavým vyjadreniam niektorých mojich obľúbencov (mat.ilda) považujem aj túto časť za zaujímavú, závažnú a mne blízku. Predpokladám, že mnoho manželských, či mileneckých dvojíc prešlo touto fázou bilancovania, či prehodnocovania, ktorá nie je príjemná, pretože ukazuje rozdiel medzi očakávaniami a ich naplnením. Napriek tomu, že ide o čisto konverzačný film, ktorý by bol vhodný aj do divadla, som sa ani na chvíľu nenudil a hlášky typu (hele kozy a ahoj pse) ma vôbec nepobúrili, lebo takto nejako sa množstvo ľudí vyjadruje bez toho, aby v tom videli niečo neprirodzené. Písať o hereckých výkonoch je zbytočné. Zvládli to obaja, i keď Julie Delpy o poznanie lepšie. A tak ako u Bournovskej trilógie, aj u tejto si prajem, aby nikto neprišiel s nápadom spraviť z toho tetralógiu, veď KDD (každý dolár dobrý). (13.01.2015)